(16.30 hodin)
Poslanec Pavel Havíř: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak už bylo zmíněno, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se sněmovním tiskem 309, což je vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, zabýval dvakrát. Poprvé na 22. výborové schůzi 23. dubna 2015, kdy po odůvodnění předkladatelem náměstkem ministryně panem Mgr. Zdeňkem Semorádem, zpravodajské zprávě MUDr. Pavla Havíře a rozpravě projednání tohoto tisku přerušil.
Následně uvedený tisk projednal na 25. výborové schůzi 10. června, kdy výbor po odůvodnění náměstkyně ministryně pro místní rozvoj paní Ing. Kláry Dostálové, zpravodajské zprávě poslance MUDr. Pavla Havíře a rozpravě přijal následující usnesení:
V bodě a) výbor doporučuje Poslanecké sněmovně sněmovní tisk číslo 309 projednat a schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, v bodě b) zmocňuje zpravodaje výboru, aby s usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, a v bodě c) pověřuje místopředsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny.
Co se týče odůvodnění přijatých pozměňovacích návrhů, které výbor v rámci svého usnesení přijal, tak na jejich faktickou podobu odkazuji na sněmovní tisk 309/2, čili je součástí usnesení druhé výborové schůze, a já bych snad jenom velmi stručně nedoplnil paní ministryni, protože ona ve svém úvodním vystoupení v podstatě ty pozměňovací návrhy velmi podrobně zdůvodnila.
Chtěl bych říct, že podstatou celého procesu pozměňovacích návrhů byla především nutnost reagovat na nové implementační podmínky partnerské dohody pro plánovací období 2014 až 2020. Bylo nutné reagovat také na služební zákon a Centrum pro regionální rozvoj jako ústřední implementační orgán, podřídit služební zákon této zákonné normě.
Tento pozměňovací návrh se také vyrovnával, a to myslím, že nebylo úplně zmíněno, s kontinuitou činnosti výborů stávajících regionálních rad, tak aby do ukončení předchozího plánovacího období skutečně ty výbory a regionální rady fungovaly a přijímaly odpovědnost za projekty a činnost, která byla v předchozím plánovacím období. Zákon také stanoví ukončení činnosti regionálních rad v návaznosti na oznámení Rady Evropské komise o ukončení regionálních operačních programů.
A v neposlední řadě, a o tom paní ministryně hovořila, taxativně vyjmenovává města, která budou na základě veřejnoprávní smlouvy plnit roli zprostředkujících subjektů.
Jak zde bylo konstatováno, tento zákon je ve sněmovně již poměrně dlouho od prvního čtení. Myslím si, že ho města a regiony a především krajské úřady a regionální rady netrpělivě očekávají, takže já doporučuji jeho postoupení do třetího čtení.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane zpravodaji, a žádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Otevírám obecnou rozpravu. V tento moment eviduji jednu přihlášku paní poslankyně Fischerové. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Fischerová: Pane předsedající, já vám velmi děkuji za slovo. Navážu na slova svých předřečníků. My tady teď máme dámské okénko, předkladatelky jsou ženy, tak já tedy navážu na tento vládní zákon, který je pro mnohé trochu nepochopitelný, protože když se do toho pustí evropská mluva a zkratky, tak tomu potom mnozí nerozumějí. Ale poslouchala jsem, paní ministryně mluvila celými slovy, když to tak řeknu, a česky, takže se tomu dalo rozumět. Ale přece jenom je potřeba asi trochu praxe, zejména lidé, kteří se tomu věnovali na úrovni měst, obcí, následně krajů doposud, a proti tomu, neboli řeknu odborné týmy, já jsem jim vždycky říkala euroděti, mladí šikovní lidé, kteří se věnovali opravdu projektům, kterými naše republika získávala nazpátek miliardy korun, aby se mohly realizovat na různých úrovních právě projekty ze spolufinancování Evropské unie.
A já se nyní už opravdu vyjádřím ke konkrétním věcem. Tak jak jsem poslouchala úvodní slova, ať už paní ministryně, nebo pana zpravodaje, tak tam třeba nepadlo slovo o tom, jak vypadá současná situace v rámci krajů. Protože víme, že existují stále ještě regionální rady soudržnosti. V současné době zaměstnávají asi kolem 500 zaměstnanců v rámci celé republiky. A tak jak se budou ukončovat jednotlivé projekty při čerpání z plánovacího období 2006 až 2013, tak postupně budou také pracovníci těchto regionálních rad soudržnosti neboli úřadů regionální rady soudržnosti také odcházet.
Mezitím, jak bylo řečeno, rozhodnutím paní ministryně se vlastně ukončilo, nebo začalo také pracovat centrum regionálního rozvoje nově, kdy už je jmenován nový generální ředitel a jsou pobočky v jednotlivých krajích, v jednotlivých NUTS neboli těch statistických územních celcích. Jednotliví pracovníci také už přecházeli, někteří, z regionálních rad soudržnosti právě do Centra regionálního rozvoje, a tam je potřeba, tak jak zde bylo řečeno, aby se mohla dál jejich činnost rozvíjet, měli zázemí, tak je k tomu potřeba odpovídající zákon, který toto podpoří. To všechno chápu, to je v pořádku. Ale do toho ještě všeho, jak se ten zákon trochu rodil delší dobu za pochodu, vstoupil do toho ještě služební zákon k 1. 7., tak musí dojít nyní k harmonizaci právní úpravy se současnou praxí.
K tomu chci říci, tak jak jsme probírali a diskutovali o tom na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak přestože tam byl výborem podpořen pozměňovací návrh, o kterém mluvil pan poslanec Havíř, tak chci doplnit ještě další postřehy, tzv. získané z praxe, které bych viděla pozměnit k tomuto návrhu, který byl přijat 10. června na výboru pro veřejnou správu. Jenom to chci částečně uvést, ale potom se přihlásím ještě do podrobné rozpravy.
Víme, že Centrum pro regionální rozvoj, neboli CRR, jak se velmi často používá, bude hrazeno zase z operačního programu Technická pomoc, což je jedině dobře.
A nyní k těm dvěma bodům, protože jsem si vybrala z toho usnesení, které přijal na svém jednání výbor pro veřejnou správu, tak se to týká zejména bodu 2 usnesení tohoto výboru, kdy je dáno, to zde i předřečníky bylo řečeno, že regionální rada ukončí svou činnost poté, kdy Evropská komise uvědomí Českou republiku o uzavření regionálního operačního programu. Protože z praxe vím, že v současné době regionální rady soudržnosti mají poměrně hodně práce, protože probíhá financování projektů a teď, v tuto dobu, opravdu zatím ten stav zaměstnanců tam je poměrně potřeba, než dojde k ukončení programů, tak bych viděla následovně, že bych vypustila tento bod usnesení, a potom se k tomu přihlásím v pozměňovacím návrhu v podrobné rozpravě.
A pak ještě druhá věc, také to bylo řečeno v úvodní řeči, je tam citováno: Město je povinno nahradit státu škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu podle odst. 15. Při vymáhání této škody se postupuje podle občanského soudního řádu. Z praxe víme, že na města dopadá těch povinností a byrokratické zátěže čím dál více, a tady vidím, že toto by se dalo vypustit a řešit to tzv. veřejnoprávní smlouvou mezi subjekty, a je to citováno i v předcházejícím odstavci toho pozměňovacího návrhu, v odst. 16 konkrétně.
Toto vidím ještě jako změnu k danému. A otázka ještě je, vím, že je potřeba, aby brzo nastala účinnost tohoto zákona, ona se už měnila, protože to mělo být, tuším, k 15. dubnu roku 2015, tak tam je změněno na termín, tuším, 15 dní po vyhlášení, ano, ale mám zpětnou vazbu, zase řeknu, od konkrétních lidí, kteří tam pracují, aby došlo i ve změnách zákoníku práce ohledně platů, mezd apod., takže tam mám tu zpětnou vazbu k 1. 1. 2016. ***