(16.20 hodin)
(pokračuje Šlechtová)
Původně bylo cílem navrhované úpravy i vytvoření podmínek pro další působení regionálních rad regionů soudržnosti. Po vyjednávání operačních programů s Evropskou komisí bylo od tohoto řešení upuštěno, a to vzhledem k tomu, že Evropská komise neakceptovala tyto regionální rady, úřady regionálních rad, jako zprostředkující subjekt v rámci Integrovaného regionálního operačního programu.
Dotčenou problematiku a kromě toho i další podmínky plynoucí z potřeby reagovat na aktuální stav přípravy implementace programů z Evropské unie upravují odlišné pozměňovací návrhy, které jsou podpořené výborem pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny. Ty pozměňovací návrhy zahrnují především - já se ke každému pozměňovacímu návrhu následně trochu detailně vyjádřím.
Oproti znění návrhu novely zákona o podpoře regionálního rozvoje ze září 2014, kdy zde bylo načteno první čtení, došlo k následujícím změnám.
Došlo k vypuštění podmínek pro činnost regionálních rad regionů soudržnosti v pozici zprostředkujícího subjektu v programovém období 2014 a 2020 a dílčí úpravy, které souvisejí s dokončováním úkolů řídicího orgánu regionálního operačního programu v rámci programového období 2007 a 2013.
Dále došlo k úpravě Centra pro regionální rozvoj, a to jako služebního úřadu, která potvrzuje začlenění příslušných ustanovení týkajících se nově zřízeného centra pro regionální rozvoj České republiky jako služebního úřadu do právního řádu.
Další změna je změna zákona o státní službě, jejímž cílem je umožnit účast zaměstnanců regionálních rad ve výběrových řízeních na služební místa některých představených podle zákona o státní službě.
Další klíčovou změnou je vytvoření právních podmínek pro výkon působnosti některých statutárních měst jako zprostředkujících subjektů operačních programů v oblasti integrovaných územních investic, takzvaných ITI. V České republice jich máme sedm.
V této souvislosti mi dovolte, abych odůvodnila potřebu navrhované úpravy odpovědnosti města za škodu způsobenou při výkonu činností zprostředkujícího subjektu operačního programu. Úvodem bych ráda předeslala, že rozsah a způsob výkonu přenesené působnosti městem včetně vazeb na činnosti vykonávané v jeho samostatné působnosti nejsou především s ohledem na přímo použitelné úpravy obsažené v nařízeních Evropské unie srovnatelné s přenesenou působností zabezpečovanou městy nebo jinými orgány územních samosprávných celků v jiných agendách státní správy, upravených národními právními předpisy. Podle úpravy obsažené v pozměňovacím návrhu má mít město prostřednictvím jím ustanoveného zprostředkujícího subjektu rozhodující úlohu při výběru projektů. Toto se týká pořád té oblasti ITI, to znamená těch územních teritoriálních investic, k nimž vydává závazné stanovisko pro řídicí orgán programu.
Tady bych chtěla zdůraznit, že nositelé územních teritoriálních investic jsou tedy zprostředkujícími subjekty a budou vybírat projekty, to znamená, že se opravdu zapojují do programů jako zprostředkující subjekt. Budou k nim dávat závazné stanovisko, které musí respektovat řídicí orgán. My to teď samozřejmě řešíme především v Integrovaném regionálním operačním programu.
Současně ovšem bude město plnit i další role související s řízením integrovaných nástrojů v jeho samostatné působnosti. Bude nositelem, zpracovatelem a také koordinátorem naplňování integrované strategie, tedy referenčního dokumentu, ve vztahu k němuž má být posuzována přijatelnost hodnoceného projektu. Město samo bude také příjemcem dotací pro vlastní projekty. Rozsah a způsob zapojení města do administrace integrovaného nástroje může vést ke vzájemnému ovlivňování v rámci různých působností a ke střetu zájmů. Město ve funkci zprostředkujícího subjektu musí proto jednat s plnou odpovědností, s vědomím, že netransparentní a nekorektní postupy při výběru projektů mohou ve svých důsledcích vést i ke škodám vzniklým v důsledku možného neproplacení části výdajů Evropskou unií. Ministerstva v roli řídicích orgánů budou mít v souladu s právní úpravou přijatou na úrovni Evropské unie činnost omezenou primárně na kontrolu správnosti postupů měst bez možnosti zásahu do výběru projektů, to znamená, že to bude čistě v gesci nositele integrované teritoriální strategie.
Navrhovanou zákonnou úpravu odpovědnosti města za škodu způsobenou při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu považujeme jako Ministerstvo pro místní rozvoj za plně oprávněnou. Nemůže být řešena pouhou smluvní úpravou, protože jinak by odpovědnost nesl stát. A tady je nutné opravdu si rozmyslet, za co vše náš stát má nést odpovědnost.
Platný zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné správy se vztahuje pouze na škodu způsobenou jednotlivcům, kdy stát, který je primárně povinen ji uhradit, následně vymáhá formou regresu předmětnou částku od příslušného územního samosprávného celku. Při výkonu funkce zprostředkujícího subjektu ovšem může vzniknout škoda přímo státu, pokud mu nebude z fondů Evropské unie proplacen předpokládaný podíl na podporu projektu. Tuto oblast zákon o odpovědnosti za škodu při výkonu veřejné správy nepokrývá. Čili v případě výkonu činností zprostředkujícího subjektu se jedná o výkon státní správy, při kterém jakákoliv povinnost ukládaná územním samosprávným celkům musí být podložena zákonnou úpravou. Řešení odpovědnosti za funkci zprostředkujícího subjektu pouze prostřednictvím veřejnosprávní smlouvy by mohlo být bez odpovídající zákonné úpravy zpochybňováno.
Teď mluvím především o auditech, mluvím o postupech řídicího orgánu, to znamená, že pokud někdo vykonává roli zprostředkujícího subjektu v rámci ITI, tak musí nést i odpovědnost za svou činnost, kterou zde právě zmiňuji.
Bez navrhované úpravy by Česká republika neměla k dispozici dostatečný právní základ pro vymáhání škody a samozřejmě úhradu veškerých korekcí, které z činnosti nositele ITI mohou být.
S ohledem na finální kontrolu správnosti postupu měst při výběru projektů, kterou budou provádět řídicí orgány, bude navrhovaná úprava reálně použitelná pouze v případech zjevného zneužití pravomoci měst, například formou vědomého uvádění nepravdivých informací či podvodem.
Tady je důležité zmínit, že veškeré úpravy - a nejen v tomto zákoně, ale všechny zákony my tady zpracováváme a vy schvalujete v domnění, že samozřejmě nebudou... (Ministryně se odmlčela a zadívala se směrem ke hlučícím poslancům.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás opět, kolegyně a kolegové, poprosím, v tento moment zvlášť na levé straně sálu, o ztišení.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová ... že nebudou zneužívány.
Teď bych se ráda vyjádřila ve svém úvodním slově ohledně Centra pro regionální rozvoj - my jsme to tady již debatovali s kolegy. Pokud jde o úpravu centra, pozměňovací návrh reaguje na skutečnost, že vládní návrh novely zákona o podpoře regionálního rozvoje upravuje část první až třetí zákona, kam náleží i právní úprava účinná od 1. ledna 2015, obsažená v části 34. zákona č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě. Přijetím vládního návrhu novely zákona v původním znění byla část doplněná mezitím zákonem č. 215/2014 Sb. zrušena. Cílem tohoto bodu pozměňovacího návrhu je proto potvrdit začlenění příslušných ustanovení týkajících se zřízení Centra pro regionální rozvoj České republiky jako služebního úřadu do právního řádu. K tomu bych ráda zmínila, že zřizovatel je Ministerstvo pro místní rozvoj. Centrum pro regionální rozvoj bylo mým rozhodnutím zrušeno ke konci května a od 1. 6. bylo vytvořeno nové centrum pro regionální rozvoj, čili existuje pouze jedno centrum pro regionální rozvoj.
Nyní již jen stručně závěrem o dosavadním průběhu projednávání návrhu zákonné předlohy. Poslanecká sněmovna projednala vládní návrh novely zákona o podpoře regionálního rozvoje v prvním čtení na své 26. schůzi a přikázala ho k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jmenovaný výbor na své 22. schůzi dne 23. dubna projednávání návrhu přerušil, dokončil je dne 10. 6. a doporučil, aby příslušný sněmovní tisk Poslanecká sněmovna projednala a schválila ve znění již zmíněných pozměňovacích návrhů.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní ministryně. Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 309/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Pavel Havíř, informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňující návrhy odůvodnil. Máte slovo, pane poslanče. ***