(16.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A přitom říkáme, že ten, kdo má pod 30, ten to zneužívá, a ten, kdo má sám 30 nebo 40, toho nemusíme řešit, protože ten nikdy nic nezneužívá. A pokud máte dva tři dodavatele, jeden odmítne dodávat do konkrétního řetězce, tak pak už má výběr ten řetězec maximálně ze dvou. Ale tohle vláda řešit nechce.
Dostal jsem nějaký papír, ale ten s tím evidentně nesouvisí.
Budu citovat pana premiéra: Významnou tržní sílu předpokládáme u soutěžitelů, jejichž roční obrat přesahuje 5 mld. Kč, pokud - a to je důležité - pokud tuto domněnku nevyvrací okolnosti, spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele a odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístěním jeho jednotlivých prodejen. Tímto cítím potřebu zdůraznit, protože skutečně nejde o otázku obratu, ale musí být posuzovány také tyto faktory a také tyto skutečnosti.
Nepodezřívám pana premiéra, že formuloval sám tuto větu, pro mě je naprosto nesrozumitelná, co jsou okolnosti spojené se strukturou trhu, ale co je důležité, zákon, resp. návrh zákona o ničem takovém nehovoří. Tam je striktně napsáno, kdo má obrat nad 5 mld., má tržní sílu. Není tam žádné posuzování. O tom jste mluvil a jako byste to změkčoval, že se budou posuzovat další a další okolnosti, tak nic takového v zákoně není. Jak se mohou posuzovat? Uplatnění zákona, pokud bylo v tomto znění, je úplně jasné. Kdo má nad 5 mld., má významnou tržní sílu a je jedno, jaké byly okolnosti se strukturou trhu, jaké měl náklady se vstupem na trh a všechny ty ostatní věci. Moje otázka je, jak jste to myslel, když říkáte, že to nebude pouze obrat. Když ten návrh zákona říká jenom obrat. Jestli budete navrhovat nějaký pozměňující návrh nebo něco.
Musím říct, že bych podepsal to, co řekl předseda hospodářského výboru ve svých vystoupeních. Kladl jsem už v první debatě dvě základní otázky. Kde berete tu jistotu, že se nezvýší ceny, když i ÚOHS v RIA píše, že může dojít ke zvýšení cen? A tvrdíte, že to má pomoci českým firmám, českým producentům, ale podle mého názoru, a to se shoduji s panem poslancem Pilným, pro toho obchodníka nebude nic jednoduššího než si vzít zboží od někoho, koho se ten zákon netýká. Takže jak chcete minimalizovat riziko, že místo abyste pomohli vstupu do řetězců, reálně jim ztížíte podmínky na rozdíl od jejich konkurence?
Velmi často mluvíme o národní potravině. A já bych rád mluvil o lokální potravině. Já žiji v městě, kde máme hraniční přechod. Takže když někdo přiveze k nám na Dolní náměstí na farmářský trh polská jablka, tak jede dva kilometry a může jet na kole. Ale v dikci paní poslankyně Balaštíkové je nebudeme kupovat, protože to není český producent. Ale je to lokální potravina. To bezesporu ano. Mluvíme o běžných prodejcích. Podle mě ta představa, že zákon pomůže těm malým s malou produkcí, že budou dodávat do velkých řetězců... Jak velký objem tam budou dodávat? Když si to oblíbí jejich zákazníci, budou to schopni plnit?
Myslím si, že samosprávy jdou správnou cestou a velmi často podporují farmářské trhy, pronajímají jim zdarma nebo za symbolickou cenu prodejní plochy, a to je cesta, jak podpořit bez velkých dotací, bez toho, že by to organizoval stát na celostátní úrovni, ale na té místní. Každý náš kraj má jinou lokální potravinu, žije v jiných podmínkách apod. To jsou přece úplně normální věci.
Nevím, jestli to už někdo udělal. Pokud ne, tak já formálně navrhuji zamítnutí tohoto zákona v prvém čtení, protože zatím mi nikdo nevyvrátil, jak chce vláda odvrátit ta dvě rizika. Za prvé, že potraviny budou pro naše občany dražší, a za druhé, že se bude více dovážet než nakupovat od českých firem, českých farmářů a českých producentů.
Možná bychom mohli, a je to i příležitost, aby pan premiér tady nám vysvětlil, proč aplikace stávajícího zákona jde tak ztuha, jak už jsem říkal. Předsedu ÚOHS jste nominovali, já vím, že ne jednomyslně, tak říkám většinově, na další funkční období. Protože pokud mám dobrou informaci, za šest nebo sedm let, kdy ten zákon platí, byla ukončena dvě správní řízení. A jestli máme představu, že tímto tiskem 444 to nějak zrychlíme nebo zjednodušíme, tak ne. Ale možná za šest let, až si budou sociální demokraté vybírat svého kandidáta do čela ÚOHS, tak přijdou s jiným návrhem zákona o významné tržní síle a budou říkat: aplikační praxe nám ukázala, že to úplně nefunguje, pojďme změnit zákon, a my na to máme výborného kandidáta, který by ten ÚOHS mohl vést i nadále. Děkuji. (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Kučera.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Zareaguji na vystoupení svého předřečníka pana poslance Stanjury a využiji také toho, že tady je přítomen pan vicepremiér Babiš, a upozorním tady na situaci, na kterou jsem už jednou upozorňoval, protože to projednáváme už asi napotřetí, že významnou tržní sílu mají také dodavatelé. Já jsem tady, tuším, už říkal o situaci, která nastala v roce 2012, kdy v deníku iDNES, který ještě tehdy nebyl vlastněn ministrem financí a majitelem skupiny Agrofert Andrejem Babišem uveřejnili následující. Cituji: Miliardář Andrej Babiš, který vlastní impérium Agrofert, se ostře pustil do obchodních řetězců. Jsme tady u toho znova. Jejich chování k dodavatelům přirovnal k terorismu. Babiš reagoval na nedávné rozhodnutí sítě Albert, která přestala odebírat pečivo od největších tuzemských pekáren United Bakeries a Penam. Působení řetězců je skutečně v rovině terorismu. Určitě jste sledovali, že nás vylistovali v Aholdu z jednoho dne na druhý. Přestali jsme zásobovat 246 prodejen Aholdu, protože jsme se nedomluvili na ceně, i když cena obilí stoupla. Nahradilo nás 30 jiných pekáren. Obchodní řetězec Albert změnu dodavatele čerstvého pečiva zdůvodnil stoupající oblibou regionálních dodavatelů pečiva. "Naši zákazníci mají své oblíbené místní pekaře a jejich výrobky chceme nabízet i v našich prodejnách," uvedl manažer sítě Ahold. - To cituji deník iDNES, kde ještě možná tehdy pracoval pan poslanec Martin Komárek, tuším, v té době.
Já chci jenom říct, že tady máme skutečně situaci, kdy tu tržní sílu, významnou tržní sílu mají i dodavatelé (upozornění na čas), a myslím si, že by ji neměli také zneužívat, jak jsme viděli v případu pana ministra Babiše. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Nyní řádně přihlášený pan poslanec Laudát. Prosím, pane poslanče.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, je mi líto. Hodlám se zabývat tím zákonem už konkrétně k tomu znění, které tady je, s tím že bych chtěl předřadit skutečně řadu faktů. Touto problematikou jsem se zabýval už v minulém období a společně s panem exposlancem Plachým jsme předkládali návrh na zrušení tohoto zákona z důvodu jeho nejednoznačnosti, nefunkčnosti, a domníváme se, že i škodlivosti. Z nějakých důvodů, tenkrát nevím, jestli jediné, co bylo skutečně racionální, už tady zaznělo, to byla otázka splatnosti faktur, ale ona se netýkala jenom tohoto segmentu, byť v tomto segmentu v potravinářství na tom bylo upozorňováno nejvíce, nicméně dneska to řeší obchodní zákoník.
To co tady argumentuje pan premiér, ono se i mezitím legislativně změnilo prostředí, bylo přijato něco jako občanský zákoník, a kupodivu by bylo zajímavé, a zase v tom materiálu to chybí, posoudit, zda náhodou už i občanský zákoník by dneska, protože tam má zabudovánu ochranu slabšího, takže to si myslím, že ten předklad vůbec nebere v úvahu, že se výrazně změnilo a bylo modifikováno právní prostředí České republiky.
Samozřejmě když k tomu budeme přistupovat stylem v Thajsku mají tamhleten dobrý zákon, v Německu tamhleten, hodně oblíbené je dneska Chorvatsko v jiných legislativních věcech, také Japonci mají svoji legislativu, a takhle všechno posbíráme po světě, tak to, že 50 pozitivních věcí dáte na hromadu, tak ještě neznamená, že ta směsice bude pozitivní. ***