(11.40 hodin)
(pokračuje Heger)
A ještě mi dovolte krátký komentář, proč je pozměňovací návrh předkládán. Institut smluvních platů se ve zdravotnických zařízeních mimořádně osvědčil a v žádném případě nebyl po dobu té implementace nikterak zneužit. Takže pojistky, které tam jsou dány, zdaleka nebyly naplněny a je to jenom jakási vstřícnost vůči obavám, aby ke zneužití někdy nedošlo. Aplikace smluvního platu se týkala opravdu jenom velkých a v uvozovkách bohatých, dobře hospodařících a prosperujících nemocnic, protože to jsou jediné instituty ve zdravotnictví, které na ty platy mají a celkem si je zaslouží, a to jak na straně managementu těchto nemocnic, protože ředitelé zhruba dvaceti příspěvkových nemocnic v gesci Ministerstva zdravotnictví obhospodařují objemy financí, které ročně dosahují mezi pěti až šesti miliardami u těch největších subjektů, a týkají se dále několika málo stovek špičkových zaměstnanců, zejména lékařů, kteří jsou odborníky na světové úrovni. Celá řada z nich je de facto ve výzkumných nemocnicích, jako je například IKEM. U těchto pracovníků je to významná možnost pro zaměstnavatele, jak si je udržet, protože o tyto špičkové pracovníky je obrovský zájem na trhu soukromých subjektů a samozřejmě je o ně zájem i v zahraničí. Je to důvod, proč si tento návrh dovoluji předložit ještě jednou na plénu. Přihlásím se k němu v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi. Nyní před přednostním vystoupením pana zpravodaje ještě konstatuji došlé omluvy pana poslance Karla Pražáka od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů a pana poslance Jiřího Zlatušky z odpoledního jednání z pracovních důvodů.
Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Ještě jednou děkuji, pane předsedající. Chtěl bych jenom říci několik poznámek ke dvěma svým předřečníkům, ať už to byl pan poslanec Heger, nebo pan poslanec David Kasal.
Institut smluvního platu, který byl zrušen, nebyl zrušen bez toho, aniž by byl kompenzován. To je potřeba říct. Takže ty peníze, které byly na tyto lidi poskytovány, ty v těch institucích zůstaly. To je první poznámka.
Nevím, jestli je vůbec vhodné to zavádět. Já se spíše kloním k tomu, že ne, a řeknu i proč. Protože pak bychom tedy museli vyjmout možná zdravotnická zařízení z § 109, tuším, a odstavec 3 zákoníku práce, kde se říká, že jsou odměňováni platem, a jít tedy spíš do odměňování mzdou. Pak by si každá instituce mohla samozřejmě nasmlouvat mzdy takové, jaké by potřebovala a na co by měly finanční prostředky. Takže abychom nevylili s vaničkou i dítě.
Rozumím tomu, že je potřeba určité špičkové odborníky v jakýchkoliv institucích, nejenom ve zdravotnictví, odměňovat lépe. Ale na to přece máme za prvé finanční prostředky, a když jsem se bavil s několika řediteli zdravotnických zařízení, tak ti mi potvrdili, že ta možnost tam je, že ty peníze tam jsou. To za prvé. Za druhé je možné využívat různých příplatků a dalších forem odměn k tomu, aby zvýhodnili ty, kteří si to zaslouží. Ale má to možná - a teď se omlouvám, kolegové a kolegyně, znám to z podnikatelské sféry - má to trošičku jeden háček: je to pracné. Je to pracnější, protože skutečně se musí ten vedoucí pracovník zabývat všemi lidmi a rozdělovat finanční prostředky podle toho, jak on uzná za vhodné. V tom je možná zakopaný pes, protože zákonem to máme jednodušší. Máme to jednodušší.
Takže když to shrnu, finanční prostředky tam jsou, protože nebyly zrušeny smluvní platy bez kompenzace. To je zásadní poznámka. A ta druhá poznámka je, že kdybychom tedy chtěli touto cestou jít, tak se domnívám, že pak by skutečně stálo za to vyčlenit zdravotnická zařízení z § 109, aby se řídila zákonem o mzdě.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vystoupení pana zpravodaje ještě přivedlo pana kolegu Hegera k faktické poznámce. Paní kolegyni Nytrovou poprosím o posečkání. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Dovolím si dvě poznámky k panu předsedovi Zavadilovi prostřednictvím pana předsedajícího. Ta poznámka, že peníze tam jsou, možná trošku nechtěně podsouvá představu, že ty peníze tam jsou ve státním rozpočtu. Ony tam jsou proto, že ten návrh se týká organizací, které platí lékaře nikoliv ze státního rozpočtu. Tam vůbec nejde o státní rozpočet, ale příspěvkové organizace hospodaří převážně se zdroji ze všeobecného zdravotního pojištění a ten příspěvek je naprosto marginální záležitostí.
To druhé - že to jde. Myslím, že empirická praxe ukázala, že to nejde. Ujišťuji vás znovu prostřednictvím pana předsedajícího, že ředitelé velkých ústavů jsou velmi snaživí a snaží se svým špičkovým zaměstnancům ty peníze dát, ale prostě jim to nejde. Nejde jim to a ty platy klesly opravdu po zrušení toho institutu až o 30 %. A to vůbec nemluvím už o té menší části ředitelů, kterým ministerstvo prostě platy snížilo o 40 %, protože výše jít už nemohlo. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi i za dodržení času. Nyní tedy paní poslankyně Pavlína Nytrová. Připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji. Dovolte mi, abych podala bližší informace ke svému pozměňovacímu návrhu. Návrh zákona o podmínkách pro zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku podle občanského zákona, neboli zákon o statusu veřejné prospěšnosti, je v rozporu se závěry dosaženými při tripartitních jednáních. Českomoravská konfederace odborových svazů proto požadovala provedení úprav v daném zákoně, které by zajistily, že návrh zákona bude plně respektovat dohody mezi představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů, sociálními partnery České republiky, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí a panem předsedou vlády a zároveň bude v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z ratifikované Úmluvy Mezinárodní organizace práce číslo 87, o svobodě sdružování a ochraně práva organizovat se.
V současném stavu musí nově vznikající odborová organizace absolvovat tři soudní řízení, aby mohla vykonávat činnost, za jejímž účelem byla založena, za standardních daňových podmínek, k jejichž přiznání ještě do konce roku 2013 nemusela absolvovat žádné soudní řízení a k nimž stačila pouze poměrně neformální procedura zápisu do rejstříku vedeného Ministerstvem vnitra. Je zřejmé, že tak rozsáhlou agendu nebudou české soudy s ohledem na současný extrémně pomalý způsob vyřizování případů evidence odborových organizací schopny zvládnout.
Je nutné zdůraznit, že ode dne nabytí účinnosti zákona o statusu veřejné prospěšnosti získají v průběhu přípravy této právní úpravy takové příznivé zacházení pouze právnické osoby, které budou mít status zapsán ve veřejném rejstříku, tj. existuje vážné riziko, že díky neprovázání zákona s daňovou úpravou všechny neziskové organizace a organizace zaměstnavatelů dnem nabytí účinnosti zákona o statusu veřejné prospěšnosti přijdou o dosavadní daňová zvýhodnění, která slouží k podpoře jejich činnosti. Navíc jde o zbytečnou proceduru směřující ve svém důsledku k nepřípustnému zásahu do koaliční svobody garantované mnoha mezinárodními smlouvami, které Česká republiky ratifikovala.
Na jednání s panem předsedou vlády s panem Bohuslavem Sobotkou, ministryní Ministerstva práce a sociálních věcí paní Marksovou a ministrem spravedlnosti panem Pelikánem, které se uskutečnilo dne 14. května tohoto roku, bylo rozhodnuto doplnit ustanovení přiznávající uvedeným organizacím status veřejné prospěšnosti do novely zákoníku práce nad rámec navrhovaných změn. Podala jsem proto pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Nytrové za její vystoupení. Nyní vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka, připraví se paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, pane poslanče, máte slovo. ***