(11.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho vystoupení. Nyní faktická poznámka pana poslance Stanjury. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. K panu zpravodaji vaším prostřednictvím. Evropa ke mně ústy Junckera fakt nemluví. Já žádná ústa Junckerova, která mluví za Evropu, prostě neuznávám, nic takového prostě není.
K té vaší poznámce. Já jsem neříkal, že je to neústavní, že odbory vykonávají vlastně státní správu. To jsem přece neříkal. Ani jsem neříkal, že to dám k Ústavnímu soudu nebo něco. Jenom říkám, že je to zbytečné. Jindy když něco, a podle mě oprávněně, zajišťují privátní firmy pro stát, tak velmi často odbory a levice to kritizují a mluví o privatizaci veřejné moci. A tady to není.
K té poznámce. To je taková teorie, že zastáváte všechny zaměstnance. A co ty podniky? Prostě na ty malé zapomínáte, kde odbory nejsou! Jestli si rozumíme, nemůžete je zastupovat. Ale nechci se přít a nechci měnit dikci zákona. Myslím, že je to zbytečné.
Tak aby to bylo jasné. Zaměstnavatelé a odbory - zaměstnavatelé a odbory - si mají platit sociální dialog ze svého. To není vůbec nic proti sociálnímu dialogu, ale mně to tak připadá, že ten, kdo to platí, si tak trošku kupuje loajalitu a příznivé posuzování partnerů, protože on to platí, a to mi nepřipadá správné. O tom jsem mluvil. A znova říkám, aby pan kolega a předseda sociálního výboru necítil, že kritizuji jednu stranu. Zaměstnavatelé i odbory, platí to pro obě dvě strany. Říkal jsem to i ve svém prvním vystoupení. Mně částka 22 nebo 40 milionů ročně nepřipadá malá, na to že jsou to chlebíčky atd. A my jsme tady s panem předsedou strávili nemálo hodin na tripartitě a myslím, že to byla prostě součást normálního dialogu mezi vládou a odbory. Každý jsme v té době byli v jiné pozici, já to plně respektuji. A říkám, když si to vláda dá do státního rozpočtu, já sice proti tomu budu protestovat, ale nevadí. Ale uzákonit to v zákoníku proce je prostě špatně!
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, skončil čas. (Děkuji.) Děkuji. Můžeme pokračovat v rozpravě a přihlášen je pan poslanec Simeon Karamazov, připraví se pan poslanec David Kasal v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, situace, kdy se zaměstnanec dopravuje za prací pomocí osobního automobilu, je poměrně častým jevem. Parkovacích míst je přitom mnohdy málo a o ta volná se v brzkých ranních hodinách vede boj, lhostejno, zda jde o parkovací místa označená či neoznačená, v areálu zaměstnavatele či kdekoliv jinde. Důvodem toho přitom není pouze nedostatek volného prostoru, nýbrž i zdrženlivost zaměstnavatelů, kteří nechtějí zřizovat parkovací plochy z obavy před případnou odpovědností za škodu způsobenou na automobilech svých zaměstnanců. Zaměstnavatelé totiž ani při sebevětším úsilí nemohou zabránit tomu, aby automobil například nebyl úmyslně poškozen třetí osobou. Stávající právní úprava ani judikatura přitom tuto otázku zatím výslovně neřeší, a tak se můžeme pouze domnívat, kde se hranice odpovědnosti zaměstnavatelů nachází.
Z tohoto důvodu navrhuji doplnit stávající znění v tomto smyslu, že zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu, která vznikla zaměstnanci na dopravním prostředku v době, kdy jej parkoval na místě k tomu určeném v areálu zaměstnavatele. Z tohoto pravidla se přitom stanoví dvě výjimky tak, aby zůstala nedotčena případná odpovědnost zaměstnavatele podle jiného právního předpisu, zejména občanského zákoníku.
Navrhovaná změna tedy řeší úskalí, s nimiž se dnes a denně potýkají mnozí zaměstnavatelé i zaměstnanci. Novelizované znění paragrafu 265 umožní zaměstnavatelům zřízení parkovišť a odstavných ploch, aniž by byli povinni k náhradě škody v situacích, kdy vzniku škody ani při sebelepším úsilí nemohli zabránit. Využijí-li zaměstnavatelé této možnosti, měla by se projevit navrhovaná změna v počtu parkovacích míst. Vychází se tak vstříc praxi, aniž by kterákoliv z dotčených stran byla zatížena neúměrnými požadavky. Věřím proto, že můj pozměňovací návrh, ke kterému se ještě přihlásím v podrobné rozpravě, podpoříte.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karamazovi. Nyní pan poslanec David Kasal, připraví se pan poslanec Leoš Heger. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec David Kasal: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, zákonem č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě, který nabyl účinnosti 1. 1. 2015, byl v zákoníku práce zrušen institut smluvního platu. Změna zákoníku práce se vztahuje na všechny zaměstnavatele, kteří svým zaměstnancům poskytují plat, nejen na služební úřady. Ukazuje se, že takovéto plošné zrušení možnosti sjednávání smluvních platů je nekoncepční, neboť dopadá i na samostatné právnické osoby, které vůbec nespadají pod režim zákona o státní službě, a na státní fondy, z nichž některé rovněž nejsou služebními úřady.
Pozměňovacím návrhem se proto navrhuje navrácení možnosti sjednávání smluvních platů do zákoníku práce, avšak oproti původní úpravě pouze v omezené míře vztahující se na státní fondy a příspěvkové organizace, tj. na zaměstnavatele uvedené v § 109 odst. 3 písm. c) a d) zákoníku práce. Možnost sjednávání smluvních platů u výše uvedených subjektů pro vysoce kvalifikované zaměstnance ve 13. a vyšší platové třídě poskytne uvedeným zaměstnavatelům vyšší míru volnosti při sjednávání odměn za práci za účelem určitého zvýšeného ocenění a stabilizace výjimečně schopných zaměstnanců a zvýšení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů na trhu práce ve vztahu k podnikatelské sféře. S ohledem na specifické postavení a činnosti státních fondů je přitom účelné obnovit možnost sjednávat smluvní plat pro tyto subjekty bez rozdílu, tj. i v případě, že se na ně vztahuje zákon o státní službě. S ohledem na znění obecných ustanovení o odměňování státních zaměstnanců se odkazuji na úpravu zákoníku práce v § 144 zákona o státní službě. Jedná se v zásadě jak o oblast dopravy, tak i oblast zdravotnictví. V podrobné rozpravě se potom ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Davidu Kasalovi. Nyní vystoupí pan poslanec Leoš Heger a připraví se paní poslankyně Nytrová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, dámy a pánové, já si dovolím navázat tématem velmi podobným, které zde přednesl pan kolega Kasal, a to pozměňovacím návrhem, který již byl projednáván v sociálním výboru, který vrací zpět možnost implementace smluvního platu v oblasti zaměstnavatelů, kteří provozují zdravotnické zařízení. Tento návrh nebyl v sociálním výboru schválen, ale přesto ho předkládám k rozhodnutí na plenárním hlasování. Jenom bych si dovolil říci, že v podstatě se jedná o návrh, který je podmnožinou návrhů, které předkládá pan poslanec Kasal, takže v případě, že by prošel návrh jeho, pozměňovací návrh můj již ztrácí svůj význam, protože je do něj inkorporován.
Mnou předkládaný pozměňovací návrh má jedno další specifikum, on zužuje oblast, do které je implementován, nejenom na zdravotnická zařízení, ale on také zavádí pojistky, a to v tom smyslu, že smluvní plat je možné sjednat do nejvyšší míry sedminásobku průměrné mzdy v národním hospodářství a maximálně u 10 % zaměstnanců příslušného zaměstnavatele. Tolik tedy k dikci zákona nebo k návrhu. ***