(11.20 hodin)
Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Já jsem na hospodářském výboru respektovala rozhodnutí členů hospodářského výboru, kteří drtivou většinou toto usnesení přijali. Současně jsem ale také avizovala, že sdělím na plénu svůj postoj, který vůči tomuto zákonu mám, protože vzbuzuje z mé strany značné rozpaky. Ten zákon jsem rozdělila do čtyř oblastí, u kterých bych vás chtěla stručně seznámit s důvody svého zdrženlivého stanoviska.
První část zákona se týká terminologických změn a zpřesnění některých ustanovení zákoníku práce. Zde je nutné vyjádřit jednoznačný souhlas. Druhá oblast se týká věcné změny v zákoníku práce, např. sjednocení důvodu pro zrušení závazku z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kdy úprava dohod o provedení práce absentovala. Zde je také možné vyjádřit souhlas.
Další dva body jsou z mého pohledu problematické, a proto toto stanovisko říkám. Jedná se o přesun části přechodných ustanovení týkajících se pracovních úrazů a nemocí z povolání do části jedenácté zákoníku práce. U některých změn, jako je zejména předpokládaná valorizace náhrady za bolest a společenské uplatnění podle nového § 271c odst. 2 a povinná valorizace náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a náhrad nákladů na výživu pozůstalých podle nového § 271 odst. 2, musím říct, že z mého pohledu je v obou případech valorizace možná i podle stávajícího stavu, byť v případě náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění vyhláškou dvou ministerstev, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Terminologicky jsou změny jistě vhodné, avšak stejně tak je zřejmé, že je možné bez obtíží obě valorizace provést na základě stávajícího zákona. (Hluk v sále.)
Čtvrtá oblast, o které bych se chtěla zmínit, je zrušení zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a změny související. Navrhuje se zrušení tohoto dosud neúčinného zákona o úrazovém pojištění. Zrušení zákona je problematické bez znalosti, jaký nový návrh vláda nakonec předloží. Za této situace nic nebrání, aby byl zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců zrušen, ale zároveň to není nutné.
Toto jsou hlavní důvody, že ve třetím čtení nepodpořím novelu tohoto zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Anně Putnové a požádal bych skutečně kolegy, aby věnovali pozornost jednotlivým vystoupením, protože pak ruší ty, kteří si připravili k poměrně závažnému tématu své vystoupení.
Prosím, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já nejdřív komentář k doporučení sociálního výboru. Pan předseda byl takový velmi zdrženlivý a řekl to tak kulantně, tak si řekněme, co si tam levice prosadila.
Státní rozpočet dle zákona bude platit sociální dialog. Na letošní rozpočet na to Sobotkova vláda uvolnila 40 mil. korun, dokonce z položky Všeobecná pokladní správa, která má být jakoby rezerva na nějaké mimořádné situace. Já vím, že nebylo nakonec celých 40 mil., jak bylo v návrhu zákona, ale necelých 23 mil. uvolněno, ale pokud má být sociální dialog správný, tzn. tvrdý, nekompromisní, každý hájící své zájmy a hledající nějaké společné řešení, tak to se dá těžko dosáhnout, když jedna z těch tří stran to platí. Já myslím, že to je normální. Když nás někdo hostí, tak jako host jste poměrně slušný a neříkáte mu všechno, co si o něm špatného myslíte, protože respektujete to, že jste host a ten hostitel vás za své peníze hostí. A tady si to odbory a levicová vláda chce uzákonit. To, že to dali do rozpočtu, budiž. To je každý rok jinak. Každá vláda si k tomu může přistoupit jinak. Já myslím, že správně je tam nula. Pokud mají tři strany zájem o dialog, ať si ho každá platí sama - vláda svoje výdaje, odbory svoje výdaje a zaměstnavatelé svoje výdaje. A ne že to budou platit všichni daňoví poplatníci, když navíc počet zaměstnanců se zdaleka nerovná počtu odborářů. Ani zdaleka. Takže ani nemůžeme říct, že jsou to peníze všech těch, kteří platí např. daně z příjmů ze závislé činnosti. To jen komentář, rozhodneme hlasováním až ve třetím čtení. Žádný návrh.
Pak mám jeden pozměňovací návrh. Já jsem před chvílí odevzdal dokument podle jednacího řádu panu zpravodaji. Pak se v podrobné rozpravě odkážu i na číslo sněmovního dokumentu. Je to další věc, kterou podle zákoníku práce dělají odbory a podle mého názoru dělat nemusí a nemají. Týká se to kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví. Dneska na to máme ústřední orgán státní správy, jehož sídlo je v mém rodném městě Opavě, který to má na starosti. Má osm oblastních poboček, inspektorátů. A kromě toho, což je klasický výkon státní správy, to je naprosto v pořádku, kromě toho ve stávajícím znění zákoníku práce je § 322 odst. 2, který zní: Náklady vzniklé výkonem kontroly nad bezpečností a ochranou zdraví při práci hradí stát na základě dohody s odborovou organizací. Takže vždycky jak levice, odboráři, říkají, jak se privatizuje ta státní moc a jak je to špatně, když to nedělá všechno stát, tak když to dělají odbory místo státu, je to dobře a ještě stát za to platí. Já si myslím, když stát má svou organizaci, ústřední orgán státní správy se sídlem v Opavě, připomínám, s osmi oblastními pobočkami, tak není žádný důvod, aby tu činnost vykonával kdokoli jiný, ani odbory ani privátní společnosti.
Toto je poměrně jednoduchý pozměňovací návrh ve dvou variantách. První varianta ruší celý paragraf a druhá varianta ruší jenom odst. 2, který jsem tady citoval. Věřím, že to i pan předseda sociálního výboru a ostatní členové garančního výboru podpoří, protože myslím, že to zdůvodnění je logické a správné. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Nyní pan zpravodaj s přednostním právem chce vystoupit v obecné rozpravě, potom pan poslanec Karamazov s řádnou přihláškou. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Já jenom několik slov prostřednictvím vás bych chtěl vzkázat panu kolegovi - už se otočil (Poslanec Stanjura stál otočený směrem k lavicím ODS.) - Stanjurovi. On mě nevyprovokoval. On si myslí, že mě vyprovokuje. Ale přesto pár slov.
Tak za prvé bych chtěl říci, co se týče té kontroly a vašeho pozměňovacího návrhu, který jste podal, a je to OK, nemám s tím žádný problém. Chtěl bych vám připomenout, že Ústavní soud už o tomto kdysi jednal a uznal naprosto jednoznačně, že kontrola odborům patří. To se vracím k Ústavnímu soudu. Možná tuhle poznámku si nepamatujete, tak vám ji připomínám. Takže to je jedna záležitost.
Jinak samozřejmě ta kontrola, která byla přenesena v zákoníku práce paragrafem 322 na odbory, tak tam to není jenom otázka peněz, které se tam vkládají, ale tam jsou podstatně vyšší náklady na celou kontrolní činnost, takže by bylo velmi laciné používat, že všechny peníze jsou přenášeny na odborové organizace, které plní tuto kontrolní činnost. Ony minimálně čtyřikrát pětkrát víc do toho vkládají své vlastní prostředky. Ale to jen na okraj.
Pokud se týká záležitosti, která se objevila v zákoníku práce a která je kriticky vámi popisována. Já nic proti tomu nemám. Jenom bych byl rád, kdybychom si ujasnili některé dojmy a pojmy. Všechny vlády, které tady vládly, tak halasily a říkaly: sociální dialog, ano, jo, to budeme podporovat. A jakmile dojde na peníze, okamžitě se naježíme.
A tady bych chtěl připomenout některé věci, které se odehrály v Evropě. Evropa ústy Junckera jasně dala najevo před dvěma měsíci, že se bude posilovat evropský sociální dialog, že se bude posilovat i finančně. A apel na národní legislativy byl, aby to dělaly také. To si můžete zjistit z té konference, která proběhla před dvěma měsíci. Ale samozřejmě můžeme říct, že Evropa nám je ukradená, že nám je jedno, co nám doporučuje, a pojedeme si svou cestou údolím podle bílých skal. Ale samozřejmě to tak můžeme udělat. Takže já chci jenom na to upozornit.
A nejsou to jen odbory. Mě jenom trošku irituje, že se tady vždycky víc dává akcent jenom na tu odborovou stranu a ne na tu zaměstnavatelskou. Já rozumím tomu, že to tak bylo řečeno, ale spíš tam vždycky byl tlačen ten odborový subjekt než ten zaměstnavatelský. Tady došlo k jednoznačné dohodě mezi oběma subjekty a mezi vládou. Já myslím, že je dobře, že vláda podporuje ten sociální dialog, nikoliv na té nejvyšší úrovni, ale i na té regionální úrovni, a že to stojí nemalé náklady, že jsou to nemalé vyložené peníze. Konečně i ze zákona - a pozor, tady se chci znovu ohradit proti tomu, ať už je odborářů, kolik chce, ale zatím platí to, že odbory zastupují zaměstnance všechny. To zatím platí, to nikdo nezměnil. Až to jednou nebude platit, tak pak můžete tyhle výhrady povídat a já s vámi se nebudu tak dalece přít. Takže teď se s vámi budu přít.
Tolik snad jenom k tomu. Myslím, že k tomu zatím nebudu říkat nic, a ono se pak konečně rozhodne hlasováním. Jenom jsem chtěl vysvětlit některé tyhle věci. Děkuji.***