(15.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Teď ty tři konkrétní dotazy.
Pane premiére, budete pro snížení sazby DPH ubytovacích a restauračních služeb s výjimkou alkoholu? Za druhé: Kolika plátců DPH se dotkne vámi plánované zavedení registračních pokladen? Za třetí: Kolik zavedení registračních pokladen přinese zvýšení výběru DPH státu v letech 2016, 2017 a 2018? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, možná pro lepší orientaci v jednotlivých číslech je dobré se podívat na časovou řadu, jak vypadal výběr daně z přidané hodnoty v prvních třech měsících v uplynulých letech.
Pokud začnu rokem 2012, tak se za první tři měsíce na DPH vybralo 42 miliard korun, v roce 2013 to bylo 52,3 miliardy korun, v roce 2014 to bylo 60,3 miliardy korun a letos je to 51,7 miliardy korun. Čili v roce 2015, v letošním roce, byla vybrána cirka stejná částka, jako byla vybrána na dani z přidané hodnoty za první tři měsíce roku 2013, a byla vybrána částka, která je vyšší než výběr v jednotlivých prvních třech měsících let 2007 až 2012. To znamená, výběr DPH v roce 2014 tvoří v zásadě historický vrchol z hlediska statistiky výběru daně z přidané hodnoty v časové řadě, kterou zde mám uvedenu v podkladech a která začíná rokem 2007. Čili v roce 2014 to byl vlastně rekordní výběr daně z přidané hodnoty za období cirka sedmi nebo osmi let a v roce 2015, v letošním roce, je výběr na úrovni roku 2013.
Samozřejmě jsem se také zajímal na Ministerstvu financí o to, proč je tady oproti roku 2014 propad ve výběru daně z přidané hodnoty v prvních třech měsících letošního roku, to je cirka o 9 miliard korun oproti roku 2014. Je potřeba si uvědomit, že jsme za prvé, musím říci, nezvyšovali daň z přidané hodnoty, ale naopak jsme ji snížili. Chci připomenout fakt, že nepochybně víte, že jsme v loňském roce snížili daň z přidané hodnoty na léky, snížili jsme DPH na knihy a na dětskou nenahraditelnou výživu z patnácti na deset procent, což samozřejmě povede k tomu, že daňoví poplatníci ušetří a vybere se méně na dani z přidané hodnoty. To je efekt, který jsme předpokládali a který byl také uveden v důvodové zprávě příslušného návrhu zákona. Čili snížili jsme daň z přidané hodnoty, byť na omezené množství položek, byť tedy o pět procent, z patnácti na deset procent, ale došlo ke snížení daně z přidané hodnoty, nikoli k jejímu zvýšení, tak jak jsme byli zvyklí v minulých letech, kdy daň z přidané hodnoty velmi výrazně narostla, včetně té sociálně citlivé položky léků. Došlo tedy ke snížení daně z přidané hodnoty.
Druhý efekt se týkal toho, že Ministerstvo financí na přelomu roku 2013 a 2014 realizovalo opatření proti nadměrným odpočtům. Informace, kterou jsem obdržel z Ministerstva financí na základě svého dotazu, který se týkal plnění za první dva měsíce letošního roku, a v důsledku zadržení daně z přidané hodnoty a v důsledku toho, že byla zkoumána otázka požadavků na odpočet daně z přidané hodnoty, tak došlo opticky k navýšení inkasa daně z přidané hodnoty v prvních měsících loňského roku, čili ten základ byl výrazně vyšší.
Pokud jde o váš dotaz, který se týká elektronické evidence tržeb a jakého počtu plátců DPH se tento systém dotkne, tak musím říci, že se dotkne všech plátců daně z přidané hodnoty, kteří přijímají hotovost, a zejména se dotkne těch plátců daně z přidané hodnoty, kteří přijímají hotovost v provozovnách. Jak jistě víte, ten zákon se připravuje tak, aby se v první fázi dotkl hotelů, aby se v první fázi dotkl restauračních zařízení, ve druhé fázi i maloobchodu, velkoobchodu, a to bude to gros plátců daně z přidané hodnoty, kteří do tohoto systému budou zahrnuti. Samozřejmě se povede diskuze o těch řemeslnících, kteří nemají stálou provozovnu, a samozřejmě je otázka, kolik z nich do toho systému registru elektronické evidence tržeb spadne a kolik z nich tam bude zařazeno, ale gros plátců DPH, drtivá většina plátců DPH v oblasti maloobchodu, velkoobchodu a ubytovacích služeb, restauračních zařízení bude spadat pod systém elektronické evidence tržeb. Předpokládáme, že zavedení systému by mělo zlepšit daňové příjmy státu zhruba o 10 miliard korun ročně v roce, kdy ten systém bude zcela uplatněn podle záměru, který má vláda.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi, nicméně panu premiérovi vypršel čas, takže prosím pana poslance o doplňující otázku.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan premiér měl ještě šestnáct vteřin a mohl říci: Jsem pro, nebo jsem proti snížení sazby DPH. To by určitě stihl. Takže poprosím, aby se odpovědi na otázku nevyhýbal. Já jsem se ptal úplně na něco jiného. To je to komické na těch interpelacích. Úředníci připravují odpovědi, a vlastně nevědí, na co se budeme ptát, nebo mnohdy to nevědí. Já jsem se neptal, proč je snížený výběr DPH za první tři měsíce, přesto mi tři a půl minuty četl zdůvodnění Ministerstva financí, které jsem si přečetl na jejich webu už včera, kdy publikovali zprávu o výsledcích hospodaření. Tak buď se na těch interpelacích budeme poslouchat a budeme reagovat na otázku, která zazněla, a pokud někdo řekne, premiér nebo ministr, že nemá informaci k dispozici, odpoví dodatečně, tak to chápu. Nemohou mít všichni všechno v hlavě. Je to komické. Vy sami jste odhadovali 3 miliardy výpadek u zavedené třetí sazby DPH ročně, což je za první kvartál 750 milionů, a tím vysvětlovat výpadek 8,5 miliardy je prostě legrační.
Poprosím pana premiéra o odpověď na poslední otázku, zda je, nebo není pro snížení sazby z 21 na 15 u služeb, které jsem jmenoval. Co je důležité a zaznělo to tu veřejně: Bude se to týkat všech? My si to myslíme také, že tak je připraven zákon, přestože ministr financí říká: ti budou mít výjimkou, těch se to nebude týkat. (Upozornění na čas). Bude se to týkat všech. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, samozřejmě pokud jde o vaši otázku, která se týká snížení daně z přidané hodnoty na restaurační služby, tzn. mám na mysli prodej jídla a nealkoholických nápojů v restauracích, tak situace v posledních letech byla v České republice ovlivněna hodně tím, jak sazby byly regulovány na úrovni Evropské unie. Chci jen připomenout, že když jsme vstupovali do EU, tak legislativa Evropské unie v roce 2004 neumožňovala, aby služby v restauracích byly zařazeny do snížené sazby daně z přidané hodnoty, museli jsme tehdy tu sazbu upravit a DPH zvýšit. My jsme to tehdy zvýšili na 19 procent. V roce 2009 se evropská směrnice změnila, tzn. počínaje rokem 2009 už máme znovu možnost, abychom tyto služby zařadili do snížené sazby daně z přidané hodnoty. Vlády, které tu byly předtím, toto rozhodnutí neučinily, tzn. ponechaly to o své vůli v základní sazbě daně z přidané hodnoty.
Já jsem si ověřoval rozpočtový dopad toho opatření. Ten rozpočtový dopad je identifikován ze strany Ministerstva financí v rozsahu zatím cirka půl miliardy až miliardy korun ročně. O to by se snížily příjmy veřejných rozpočtů. Já se domnívám, že to není dramatický dopad takového opatření, a jsem připraven o tom opatření diskutovat, ale pouze v kontextu toho, jakým způsobem a jak bude zaveden systém elektronické evidence tržeb, aby toto snížení daně z přidané hodnoty nezpůsobilo rozpočtové problémy při tvorbě státního rozpočtu v příštích letech. Čili toto opatření nemá zásadní dopad na příjmy veřejných rozpočtů, ale v každém případě musí být kompenzováno tím efektem zvýšeného výběru daní, ke kterému v této oblasti fungování služeb dojde.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Další interpelaci, desátou, přednese pan poslanec Miroslav Kalousek, který pana premiéra bude interpelovat ve věci stavu veřejných rozpočtů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, 1. dubna byla zveřejněna notifikace Českého statistického úřadu o výsledku deficitu veřejných rozpočtů za rok 2014 a notifikováno bylo téměř dvojnásobné zhoršení oproti roku 2013. Jakkoliv si uvědomuji vliv metodických změn, je nezpochybnitelné, že došlo ke zhoršení strukturálního salda o více než 20 miliard korun, a co hůře, další zhoršení strukturálního salda bude pokračovat i v roce 2015. ***