(15.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Současně výběr daní nejenom v letošních prvních třech měsících, ale i v druhé polovině loňského roku silně svou dynamikou zaostává za ekonomickým růstem a za růstem spotřeby. Vy jste tady odpovídal panu poslanci Stanjurovi, uváděl jste nominální čísla v jednotlivých letech. Ale to, co je důležitější, je efektivita výběru daní, zda tedy tempo výběru daní odpovídá tempu růstu ekonomiky a domácí spotřeby. A tady je vidět zjevné zpomalování a snižování efektivity výběru daní.
Neschopnost vlády šetřit na straně jedné a neschopnost ministra financí daně vybírat na straně druhé zhoršuje strukturální saldo a v pokračujícím trendu může ohrozit i kvalitu veřejných služeb v České republice. Dovoluji si proto se zeptat, vážený pane premiére, zda předpokládáte zvrat tohoto trendu a kdy se můžeme dočkat postupného zlepšování stavu veřejných rozpočtů, či zda po celou dobu svého mandátu očekáváte trvalé zhoršování, tak jak jsme toho zatím svědky. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, domnívám se, že vést debatu o daňových příjmech státu bude velmi zajímavé zejména v situaci, kdy budeme mít za sebou celé první pololetí letošního roku a budeme mít schopnost porovnat daňové příjmy v prvním pololetí letošního roku s prvním pololetím roku loňského.
Skutečně výběr daní zejména v prvních dvou měsících letošního roku poznamenaly jednorázové vlivy, ke kterým došlo v oblasti jak daně z přidané hodnoty, už jsem tady mluvil o otázce zadržených odpočtů daně z přidané hodnoty, tak také otázka předzásobení tabákovými výrobky u spotřební daně z tabákových výrobků. K tomu předzásobení došlo právě v roce 2014.
Tady si myslím, že je dobré se také podívat na ostatní daňové příjmy. A pokud se podíváme například na výběr daně z přidané hodnoty už v měsíci březnu, tak ten výběr dosáhl částky, která je o 2 miliardy korun vyšší než ve stejném období minulého roku. Pokud se podíváme na výběr daně z příjmu právnických osob, tak ten je meziročně vyšší o více než sedm procent. Pokud jde o inkaso spotřebních daní, tam lze očekávat, že ten vliv předzásobení bude v průběhu roku klesat. Chci připomenout, že v samotném březnu už bylo inkaso této daně meziročně o 3,5 miliardy korun vyšší.
Čili chci poznamenat, že vliv jednorázových opatření v oblasti DPH a spotřební daně z tabákových výrobků bude postupně ve struktuře daňových příjmů státu odeznívat časem. Objektivní pohled na to, do jaké míry je zde souběh mezi hospodářským růstem, růstem zaměstnanosti a výběrem daní, budeme mít zejména v polovině nebo na konci prvního pololetí letošního roku. Bude to shodou okolností období, kdy budeme připravovat návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok, a přirozeně všechny tyto faktory bude muset vzít vláda v úvahu v okamžiku, kdy bude návrh rozpočtu připravovat.
Nelze konstatovat, že by se výběr všech daní vyvíjel způsobem, který nekopíruje vývoj ekonomiky, ale lze v každém případě potvrdit, že předzásobení v oblasti spotřební daně z tabákových výrobků a operace daňové správy v oblasti daně z přidané hodnoty rozkolísaly ten výběr daně v meziročním srovnání, zejména pokud jde o první dva měsíce letošního roku. Tolik tedy k této oblasti.
Také platí, že statistický úřad vydal informaci o deficitu veřejných rozpočtů v loňském roce. Deficit dosáhl dvou procent hrubého domácího produktu. Podle stejné informace statistického úřadu výše deficitu byla mimo jiné také poznamenána jednorázovou operací, která spočívala ve výplatě cca 14 miliard korun z Fondu pojištění vkladů. Čili pokud by k této jednorázové operaci nedošlo, pak by se deficit veřejných rozpočtů pohyboval pod úrovní dvou procent hrubého domácího produktu. Rok předtím se deficit pohyboval ve výši cca jednoho procenta. V roce 2012 se deficit veřejných rozpočtů pohyboval zhruba ve výši necelých čtyř procent hrubého domácího produktu. To znamená, v časové řadě čtyři procenta - jedno procento - dvě procenta, to je zhruba vývoj deficitu veřejných rozpočtů v České republice.
Cílem vlády je, abychom udržovali deficit veřejných rozpočtů spolehlivě pod třemi procenty hrubého domácího produktu. To jsme také definovali v rámci programového prohlášení vlády. V loňském roce se tento cíl podařilo naplnit, protože schodek nepřevýšil dvě procenta hrubého domácího produktu, a stejně chceme pokračovat i v letošním a následujícím roce.
Cílem vlády není jenom otázka deficitu veřejných rozpočtů, ale cílem vlády je také pozitivní obrat v oblasti hospodářského růstu a zaměstnanosti. Jsem velmi rád, že zejména v oblasti zvyšování počtu pracovních míst je naše politika úspěšná. Podle statistik, které byly rovněž zveřejněny v uplynulých dnech, má Česká republika třetí nejnižší nezaměstnanost v rámci zemí Evropské unie. Nižší nezaměstnanost než Česká republika má pouze Německo, Rakousko, pak následujeme my s relativně malým odstupem za Rakouskem. To je myslím velmi dobrá situace. Já pevně věřím, že i ta opatření, která vláda realizuje, by měla přispět k tomu, aby ekonomika dále výrazně rostla.
Poslední věc, kterou chci připomenout, je, že se v loňském roce podařilo snížit celkový veřejný dluh ve vztahu k hrubému domácímu produktu na zhruba 42 % HDP. I to je myslím v rámci Evropské unie velmi pozitivní trend.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Kalousek má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Kalousek: Snížení dluhu bylo důsledkem snížení dluhových rezerv, nikoliv šetření. Pane premiére, vy sám to dobře víte. Občas to dokonce ve svých veřejných vystoupeních připouštíte.
Ale moje otázka směřovala jinam. Ta směřovala ke strukturálnímu saldu jako k jedinému objektivnímu ukazateli finanční disciplíny vlády. To se prostě zhoršilo v roce 2014 oproti roku 2013 a zhoršuje se v roce 2015 oproti roku 2014. Je to trvalý zhoršující se trend. Cituji vládní čísla. Nevymýšlím si to. Dovolil jsem se zeptat, a na to jsem nedostal odpověď, zda očekáváte změnu tohoto trendu a zda očekáváte postupné zlepšování strukturálního salda, nebo ho chcete dále zhoršovat po celou dobu svého mandátu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím o doplňující odpověď pana premiéra.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím si, že je důležité připomenout jeden fakt. Hospodářská politika vlády, tak jak je definována, má dva hlavní cíle. Prvním cílem je stabilizace veřejných rozpočtů. Druhým cílem je zaměstnanost. Rozhodli jsme se, že budeme realizovat takovou hospodářskou politiku, která nebude zaměřena pouze na parametry deficitu veřejných rozpočtů, ale bude také současně zaměřená na podporu hospodářského růstu a na podporu zaměstnanosti. A vláda musí sledovat oba dva tyto cíle. Naším cílem je samozřejmě, abychom snižovali postupně deficit veřejných rozpočtů. Cílem vlády, a ten jsme jasně definovali, je, aby v žádném případě tento deficit veřejných rozpočtů v žádném roce vlády nepřekročil tři procenta hrubého domácího produktu. Takto se budeme chovat i z hlediska přípravy rozpočtu na příští rozpočtový rok.
S Českou republikou byla loni ukončena procedura nadměrného schodku. To znamená, zařadili jsme se mezi země, které plní maastrichtská kritéria, pokud jde o deficit veřejných rozpočtů. Cílem naší vlády je, aby s Českou republikou tato procedura v příštích letech obnovena v žádném případě nebyla.
Pokud jde o snižování strukturálního deficitu, myslím si, že výraznější snižování strukturálního deficitu by muselo být spojeno s výraznějším zvýšením pravidelných daňových příjmů státu. Pokud by došlo k politické dohodě na tom, že budeme schopni výrazně zvýšit pravidelné daňové příjmy státu, pak si dokážu představit, že jsme schopni se dostat pod jedno procento strukturálního deficitu, to znamená naplnit ten cíl, který by měl mít, to znamená postupně snižovat i strukturální deficit. Pokud se nepodaří uzavřít politickou dohodu na zvýšení pravidelných daňových příjmů státu, musíme počítat s tím, že se strukturální deficit bude pohybovat i v příštích letech zhruba na úrovni letošního roku. ***