(15.30 hodin)
(pokračuje Holeček)
Je jistě pozitivní, že vláda schválila strategii romské integrace na roky 2015 až 2020 a navrhuje zpracování nové strategie boje proti sociálnímu vyloučení pro roky 2016 až 2020. Mám ale vážné obavy, že tato strategie akutní neutěšenou situaci v Janově nevyřeší. Navíc je zřejmé, že podobné problémy jako v Janově mají i obyvatelé dalších měst a občanskou aktivitu na obranu důstojného bydlení jsem zaznamenal i v Jirkově, Klášterci nad Ohří a v Chomutově.
Já se vás tedy v této souvislosti ptám, jakou konkrétní a především rychlou a účinnou pomoc oněm slušným a spořádaným občanům vláda poskytne. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, nechci příliš dlouze hovořit o tom, jak je možné, že na sídlišti Janov došlo k té situaci, k jaké tam došlo, a proč ten dnešní stav je takový, jaký je. Myslím, že to bylo způsobeno zejména nevhodnou a nevýhodnou privatizací zdejšího bytového fondu a následnými spekulacemi se zdejšími nemovitostmi v uplynulých dvaceti letech. Tím se na tomto sídlišti vytvořila sociální struktura obyvatel, která v tuto chvíli je problémem, a je tady vytvořena klasická sociálně vyloučená lokalita.
Chci velmi stručně promluvit o tom, co se tedy konkrétně odehrálo v uplynulém roce a co bychom rádi v Janově, ale také dalších lokalitách tohoto typu podnikli. Chci říci, že v loňském roce v reakci na tyto problémy Policie České republiky prováděla v první polovině roku 2014 bezpečnostní opatření "Byty Janov", jehož předmětem byly zvýšené kontroly za účelem eliminace vloupání do vybydlených bytů, opakovaného zahoření odpadů v těchto bytech a kontroly dodržování zákonných podmínek z hlediska protipožární ochrany ze strany majitelů a správců vytipovaných domů. Ve stejné době pak probíhalo další opatření Policie České republiky, "Kabely Janov", jehož cílem byla eliminace zvýšeného nápadu případů krádeží kabelů z výtahových šachet v lokalitě Litvínov - Janov.
Samozřejmě že řešení současné situace není možné hledat jen v represivních opatřeních ze strany Policie České republiky, ale především v dobře koordinovaných a dlouhodobě realizovaných místních politikách. My jsme v tuto chvíli přistoupili k tomu, že se snažíme v rámci odboru pro sociální začleňování, který je součástí Úřadu vlády České republiky, poskytovat místním samosprávám pomoc při analýze situace na plánování řešení a jeho praktickém provedení. Snažíme se o to, aby tady bylo řešení, které bude zahrnovat všechny důležité oblasti: bezpečnost, vzdělávání, bydlení, zaměstnanost, sociální a rodinnou politiku. Připravil se takzvaný koordinovaný přístup k sociálně vyloučeným lokalitám. V rámci koordinovaného přístupu budou do jednotlivých měst, které se do spolupráce zapojí, nasměrovány významné finanční prostředky z Evropské unie z programu na období 2014 až 2020. Tato metoda práce by měla přinést obcím a jejich partnerům poměrně velké množství peněz z fondů Evropské unie. V současné době už probíhají přípravy vyhlášení výzev pro jedenáct prvních měst. To znamená, co konkrétně můžeme udělat, je použít evropské peníze na to, aby se v těchto sociálně vyloučených lokalitách zlepšila situace.
Mezi zapojená města patří také Litvínov, kde byla před měsícem zahájena intenzivní spolupráce s odborem pro sociální začleňování. Probíhají práce na zpracování strategického plánu, který řeší mimo jiné i situaci v janovském sídlišti. Na jeho realizaci pak budou k dispozici finanční prostředky právě v rámci koordinovaného přístupu. Pracovníci sekce pro lidská práva Úřadu vlády zároveň už měsíc intenzivně jednají s vedením města o nastavení spolupráce. Došlo ke shodě v cílech a harmonogramu prací a domluvil se také společný postup řešení aktuálních problémů v bydlení na janovském sídlišti. Jedná se také ve spolupráci s městem, s vlastníky bytů, což jsou zejména bytové družstvo Krušnohor a firma CPI. Připravuje se společně plán rozvoje sídliště, který počítá také s rozvojem sociálního a krizového bydlení, rozšiřováním sociálních služeb a dluhového poradenství, zaváděním domovníků v bytových domech, rozšiřováním sítě asistentů prevence kriminality, řešením drogové problematiky a podobně. Stavební bytové družstvo Krušnohor oznámilo záměr ukončit správcovství v pěti bytových domech, což ohrožuje bydlení asi 1 500 obyvatel sídliště, z toho cca 400 dětí a 150 seniorů. Tuto situaci nyní podle mých informací řeší v úzké spolupráci s městem právě pracovníci sekce pro lidská práva Úřadu vlády.
Chci vás ujistit, vážený pane poslanče, že se touto situací skutečně zabýváme, že jsme přesvědčeni o tom, že je potřeba mít komplexní řešení. Současně je také potřeba mít dostatek prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti. Pokládám za velmi důležité, aby kromě příslušného odboru Úřadu vlády, o kterém jsem hovořil, tady byl také aktivní Úřad práce a aby ve spolupráci s městem byly vytvářeny programy aktivní politiky zaměstnanosti tak, aby se snížila nezaměstnanost v této sociálně vyloučené lokalitě. Myslím si, že to by mohlo přispět také ke snížení sociálního napětí. Jak jsem byl ujištěn, Ministerstvo práce a sociálních věcí má dostatek prostředků na tyto konkrétní programy aktivní politiky zaměstnanosti.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radim Holeček: Já jsem po pravdě řečeno čekal, že to bude svalované na zpackanou privatizaci, ale neptám se, na kom leží politická odpovědnost. Ptám se, jak vyřešit konkrétní problém, protože se na mě obracejí konkrétní občané z Janova. Cituji jeden takový problém od pana Petra: "V Janově je prostě praxe taková: Naprosto bezproblémový dům se 48 byty, jeden byt byl prodán realitce, ta ho pronajala cikánům na sociálních dávkách. To znamená, náklady na bydlení platil městský úřad přímo realitce a ta už ale neposílala peníze na účet domu. A co víc, naše milá rodinka zaplevelila barák štěnicemi a šváby. Během roku se z toho stala skládka. Cena bytů klesla z původních 250 až 300 tisíc na 40 tisíc. Slušní majitelé se museli odstěhovat a všichni přišli o peníze investované do svého majetku. Na domě rostl dluh. Realitky Ukrajinců, Turků a Kazachů se o své majetky nestarají a jenom rejžují prachy."
Pane premiére, co mám takovým lidem v Janově poradit? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holečkovi. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jsem skutečně nemluvil příliš dlouho o příčinách, ale především jsem se věnoval tomu, co konkrétně děláme a co konkrétně můžeme udělat. Já si myslím, že to, co je velmi důležité, je, abychom zlepšili taky legislativní rámec. Jak jsem byl informován, Ministerstvo pro místní rozvoj dneska připravuje zákon o realitním zprostředkování, který by měl regulovat právě chování realitních kanceláří v České republice. Také jistě víte, že připravujeme zákon o sociálním bydlení, to znamená v rámci koncepce sociálního bydlení bychom rádi připravili systém, jak zajistit sociálně ohroženým skupinám obyvatel sociální bydlení. A to, co jsem konkrétně zmínil, jak můžeme pomoci, jsou skutečně společné projekty města a vlády v některých oblastech, jako je otázka například preventistů, kteří působí v této oblasti, jako je otázka domovníků, kteří působí v rámci těchto preventivních programů v jednotlivých bytových domech a starají se o to, aby v těchto domech byl zajištěn alespoň elementární pořádek z hlediska fungování jednotlivých rodin, které v těchto domech žijí.
To jsou konkrétní projekty a programy, které mohou fungovat. Zmínil jsem tady také otázku aktivní politiky zaměstnanosti, abychom se snažili tyto lidi, kteří jsou většinou dlouhodobě nezaměstnaní a žijí v těchto vyloučených lokalitách, vtáhnout do projektu zaměstnanosti. Totéž se týká i oblasti školství, protože je hodně důležité, aby byla věnována pozornost také integraci dětí z těchto sociálně vyloučených lokalit, zejména pokud jde o jejich přípravu na školní vzdělávání v rámci předškolního vzdělávání. A i tady vláda přijala některá konkrétní opatření.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Dostáváme se k deváté interpelaci, kterou přednese pan poslanec Zbyněk Stanjura. Bude to interpelace ve věci daně z přidané hodnoty. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já budu mít poměrně krátkou interpelaci a položím tři konkrétní otázky a prosil bych o tři konkrétní odpovědi.
Jak mnozí víte, tak DPH nám přináší největší příjem do státního rozpočtu. Letos se prognózuje, pokud mě paměť neklame, že daňoví poplatníci zaplatí nějakých 380 mld. daně z přidané hodnoty, které se dělí mezi veřejné rozpočty v tom známém poměru stát, kraje a obce. Když se podíváme na plnění za tři měsíce, tak nejenom že se neplní a to číslo je nižší než v roce 2014, ale je i nižší než v roce 2013. Ministerstvo financí říká, že je to tím, že loni zadrželo DPH, a tudíž ji teď musí vracet, to znamená, že ji zadrželo neoprávněně. Nicméně loni nám to neříkalo v okamžiku, kdy mělo krásné plnění rozpočtu. Říkali, že to je tím, že řekli, že daně se mají platit a všichni platí a podívejte se, už se peníze sypou. Současně je v připomínkovém řízení zákon o registračních pokladnách, kde se prognózuje zvýšený výběr DPH, a současně se mluví o snížení sazby DPH na ubytovací a restaurační služby s výjimkou alkoholu. ***