(9.30 hodin)
(pokračuje Fiedler)
Pokračuji v citaci:
Chvojkovo vystoupení zřejmě bude mít soudní dohru. "Ti samí lidé z bývalého vedení ERÚ, kteří dopustili solární boom, dnes sedí v Legislativní radě vlády a zametají stopy za solárními barony. Speciálně se jedná o Antonína Panáka," prohlásil Chvojka ve vysílání České televize. Antonín Panák, který dnes pracuje jako energetický konzultant ve firmě Ernst & Young, podá za tyto výroky na Chvojku žalobu. "Nejsem členem Legislativní rady vlády, pouze jsem s ní spolupracoval. Místopředsedou ERÚ jsem se stal až po skončení solárního boomu a právě kvůli zametání stop jsem z ERÚ odešel," reaguje Antonín Panák.
Předmětem politických hrátek není zdaleka jen osekávání pravomocí Aleny Vitáskové. Velkou pozornost přitahuje také termín, ke kterému budou moci lidé vypovědět smlouvu o dodávce energie uzavřenou s podomním prodejcem či prostřednictvím internetu. Pravidelně se do hry vrací návrh, aby se dvoutýdenní lhůta nepočítala od data podpisu smlouvy, ale až od termínu zahájení dodávky. Za takové řešení lobbuje ČEZ a další velcí dodavatelé energie, kteří by tím získali mnohem více času na přemlouvání ztracených zákazníků k návratu.
Pokud bude návrh schválen, vystaví se Česko riziku sankčního řízení, takzvaného infringementu, ze strany Evropské komise. "Unie jasně určila, že dodávky energií patří mezi služby, a odstoupení je tudíž možné do 14 dní od podpisu smlouvy. Pokud si některá země stanoví vstřícnější podmínky z pohledu zákazníka, Komise to posuzuje jako narušení podmínek jednotného trhu a vyžaduje změnu pravidel," varuje Antonín Panák z poradenské firmy Ernst & Young.
Takový návrh se navíc zdá být nadbytečný. Odstoupení od smlouvy řeší nový občanský zákoník. "Ten obecně umožňuje spotřebiteli v případě distančních smluv a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Tato úprava se uplatní i v případě smluv týkajících se dodávek elektřiny nebo plynu," uvedl Alexander Mackanič z firmy PwC Legal.
Hospodářský výbor v minulém týdnu doporučil schválit poměrně rafinované znění, se kterým přišli poslanci ze sociálního výboru. Tato úprava energetického zákona se na první pohled tváří, že je v souladu s evropskými pravidly. Odstoupení od smlouvy bude opravdu možné do 14 dní od uzavření. Hned v dalším odstavci se však píše, že zákazník je oprávněn vypovědět smlouvu o dodávce energie uzavřenou mimo běžné obchodní prostory dodavatele v prvních dvou týdnech po zahájení dodávky. Zůstává otázka, jak tyto hrátky se slovy posoudí Evropská komise a Evropský soudní dvůr.
Někdo chce pomoci odběratelům energie, jiný investorům do fotovoltaiky. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik podal pozměňovací návrh, aby majitelé solárních elektráren dokončených v lednu a únoru roku 2011 měli nárok na stejnou výši provozních dotací jako ti, kteří je stihli dokončit v roce 2010. Prospěch z takové změny by mělo 57 vlastníků solárních elektráren o celkovém výkonu zhruba 60 megawattů. V současnosti pobírají jen zhruba poloviční dotace oproti majitelům elektráren připojených k síti do prosince 2010 - 6 korun za kilowatthodinu místo 12 korun - a většina z nich hospodaří se ztrátou.
Zde si dovolím zase vložit svoji vsuvku. Zprávy, příběhy a story o tom, jak byly a nebyly připojovány solární elektrárny, tedy spíše o tom, jak za podivných okolností byly připojovány, jsou přece všem známé dostatečně a věřím, že i všem přítomným poslancům v této Poslanecké sněmovně.
Dále pokračuji v citaci:
Poslanec svůj návrh odůvodňuje tím, že tato skupina investorů stihla svoje elektrárny dokončit včas. Doplatili na to, že ČEZ je včas nepřipojil k rozvodné síti. Tito investoři se nyní domáhají svých práv soudní cestou. "V případě, že poškození podnikatelé spory vyhrají, hrozí státu reálné nebezpečí značných finančních nákladů, vyšších, než je případná kompenzace vzniklých škod tímto pozměňovacím návrhem," tvrdí poslanec Kováčik. Svým návrhem chce pomoci majitelům středně velkých solárních elektráren třeba z řad zemědělských podniků. Vydělají však na něm i majitelé poměrně velkých solárních parků. Jmenovitě třeba advokát Daniel Honzík, který se proslavil svojí účastí v kauze sporné restituce pozemků po prvorepublikovém velkostatkáři Juliovi Bečvářovi.
Vynechat nelze ani negativní dopad na státní rozpočet. Podle orientačního propočtu týdeníku Ekonom by náklady na dotování solárních elektráren v případě schválení návrhu poslance Kováčika vzrostly o 400 mil. korun ročně. To je těžko únosné v situaci, kdy odběratel energie a státní kasa doplácejí na obnovitelné zdroje energie okolo 40 mld. korun ročně, z toho 28 mld. směřuje k majitelům solárních elektráren. - Podotýkám, že pořád uvádím citaci.
Navzdory negativnímu stanovisku Ministerstva průmyslu i zpravodaje novely energetického zákona Milana Urbana však dali poslanci hospodářského výboru Kováčikovu návrhu zelenou. Dvě třetiny z 19 přítomných poslanců výboru záměr doporučili. Konečný verdikt vynese v dubnu Poslanecká sněmovna, až přijde na řadu třetí čtení novely. - Čili rozhodneme o tom dnes a já věřím, že Poslanecká sněmovna rozhodne správně.
Na využití obnovitelných zdrojů v energetice má názor snad každý. Platí to samozřejmě i pro členy dolní komory Parlamentu. Někteří z nich chtějí investorům do zelených energií usnadnit život, jiní ho naopak chtějí zkomplikovat.
Energetický regulační úřad se původně snažil do zákona protlačit strop maximální možné výroby dotované elektřiny za rok. Ten by postihl hlavně provozovatele vodních, větrných a solárních elektráren, u nichž objem výroby závisí na zvolené lokalitě a na počasí. Původní návrh však loni narazil na odpor Legislativní rady vlády a z novely zmizel. Nyní se ho opět snaží vrátit do hry poslanec Petr Adam z klubu Úsvit. Od hospodářského výboru v minulém týdnu však pro svůj návrh podporu nezískal. Poslanecký výbor pro životní prostředí se snaží prosadit, aby provozní dotace nově dostávaly jen bioplynové stanice s elektrickým výkonem do 500 kilowattů namísto navržených 550. Vypadá to jako detail, v praxi se však budují nejčastěji právě bioplynky s výkonem v rozmezí od 500 do 550 kilowattů. Podle informací týdeníku Ekonom chce část poslanců tímto krokem uškodit holdingu Agrofert vlastněnému Andrejem Babišem. Farmtec, což je dceřiná firma Agrofertu, totiž patří mezi největší dodavatele bioplynových stanic v tuzemsku.
Místopředseda hospodářského výboru Milan Urban se pak snaží vrátit velikost podporovaných tepláren spalujících biomasu zpět na elektrický výkon 7,5 megawattu. ERÚ totiž do novely propašoval snížení limitu na 5 megawattů. Stát by se tím dostal do konfliktu s provozovateli pěti elektráren, kteří by kvůli snížení limitu o podporu přišli. Celý hospodářský výbor navrhuje zmírnění podmínek pro obnovitelné zdroje, které se nacházejí ve fázi schvalování. Získání provozní dotace již nemá být podmíněno dokončením stavby do prosince letošního roku, klíčové bude datum zahájení územního řízení. V praxi tak bude možné dokončit připravené projekty i v roce 2017. ***