(9.40 hodin)
(pokračuje Fiedler)
Co se týká obnovitelných zdrojů, největší pozornost zatím upoutal návrh umožňující dělení či slučování solárních elektráren. Energetický regulační úřad varoval před účelovým dělením, aby se majitelé zařízení dokončených v roce 2010 vyhnuli placení srážkové daně. Investoři by se hypoteticky mohli vyhnout zdanění v případě, že by rozdělené elektrárny měly výkon do 30 kilowattů. Podle odborníků nelze účelové dělení elektráren považovat za reálné. "V praxi by rozdělení fotovoltaické elektrárny o výkonu 1 MW znamenalo vybudování 33 nových přípojných míst. Taková investice nedává ekonomický smysl," poznamenal Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Hypotetické riziko nakonec poslanci sami odstranili a přidali pojistku, že dělením se nelze zbavit povinnosti odvádět srážkovou daň.
Energetický zákon nyní směřuje do finálního třetího čtení. První z možných termínů, kdy by se mohl dostat na pořad jednání, je dnešek, což se stalo. Aprílový termín se zdá být s ohledem na dosavadní průběh schvalování novely naprosto optimální. A já věřím, kolegové, že dnes nenadělíme občanům České republiky aprílový žertík. Pokračuji s další citací pana ministra Mládka. Toto by neměl rozhodovat Energetický regulační úřad, kterého se to týká, ale zákonodárný sbor. Takže prosím, nenechme si to sebrat a nenechme se zmanipulovat úředníky, kteří zjevně překračují své kompetence, s čímž naprosto souhlasím, že o tom budeme rozhodovat my poslanci v Poslanecké sněmovně.
Dále uvedu citát předsedkyně ERÚ: Ministerstvo průmyslu a obchodu se bohužel v minulosti opakovaně mýlilo v otázce dopadu novel zákonů na ceny a výsledkem jsou náklady pro státní rozpočet a všechny občany ve výši jednoho bilionu korun. Další obdobu solárního boomu už si nemůže česká ekonomika dovolit. Tohle mějme opravdu na paměti, že po neblahých zkušenostech s tím, jak probíhalo schvalování a jaké byly dopady původního zákona, se potýkáme dodnes. Takový finanční dopad má mít novela energetického zákona podle odhadů ERÚ. Ministerstvo průmyslu i energetické podniky považují tento odhad za nesmyslný.
Pokud bude předložený návrh energetického zákona schválen, vystaví se Česko riziku sankčního řízení.
Klíčová je poslední pasáž s názvem: Co přináší novela energetického zákona?
1. Zájemci o instalaci malé elektrárny do výkonu 10 kilowattů, typicky třeba solárních panelů na střeše domu, nebudou potřebovat licenci k výrobě elektřiny.
2. Příspěvek na zelené energie nebude odvozen pouze od výše spotřeby, ale také od počtu a velikosti jističů u maloodběratelů či maximální výše odběru u velkých odběratelů.
3. Smlouvy uzavřené přes internet či u podomních prodejců bude možno bez sankcí ukončit do 15 dní od zahájení dodávky energie.
4. Dodavatelé budou muset svoje zákazníky informovat o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a upozornit je na právo odstoupit v případě nesouhlasu se změnou.
5. Změní se pravidla pro financování obnovitelných zdrojů. Skončí například příplatek za výrobu elektřiny z decentralizovaných zdrojů.
6. Energetický regulační úřad ERÚ bude muset při stanovení regulovaných cen brát ohledy na finanční stabilitu distributorů elektřiny a plynu.
7. Vzniknout má pětičlenná rada ERÚ, což povede k omezení pravomocí předsedy úřadu. Zřejmě se tak stane až v srpnu 2017, kdy skončí mandát Aleny Vitáskové.
8. Kontrolní činnost v oblasti podporovaných zdrojů energie přechází z působnosti Státní energetické inspekce na ERÚ.
9. Většina změn měla být účinná již od 1. července 2015. Hospodářský výbor nyní navrhuje posun na leden 2016.
Já se teď zastavím u jednotlivých argumentací jak redaktora, z jehož materiálů jsem citoval, i ministra, ministerstva a poslance Urbana.
Nejdříve prý Energetický regulační úřad argumentoval miliardovými dopady do cen, které neuměl vysvětlit, naše poslance si někdo měl omotat kolem prstu, všechno je jen bouře ve sklenici vody. Těmto argumentům nerozumím a považuji je za urážlivé. My jsme na téma energetického zákona pořádali řadu seminářů v Poslanecké sněmovně, aktivně se o toto téma zajímáme skoro půl roku a zatím nám předkladatel nikdy nedal solidní odpověď na rozdíl od ERÚ, který s námi komunikuje a předkládá jasné výpočty, argumenty nebo fakta.
Jen tak přes palec jsem to spočítal, s čím ERÚ přišel, co pan redaktor ve svém článku nezohlednil a co kolega Gabal ignoruje. Jednak to byla věcná břemena, která se vlastně pouze vytěsnila a kde se vlastně pouze vytěsnila lhůta jejich zapsání do konce roku 2015. Ano, existuje tady nějaká snaha toto řešit. Tak jak jsem se ještě dnes dotazoval předsedy hospodářského výboru, probíhají jednání s katastrálním úřadem, ale v tuto chvíli je vše pouze ve fázi úvah, jednání, zvažování možností. V tuto chvíli, kdy máme zákon definitivně schválit, není zcela jednoznačně, respektive vůbec stanoveno, jak se bude tento problém v budoucnu řešit. Problém tedy zůstává a nemá lhůty. Prý se to tedy nějak vyřeší.
Český plynárenský svaz potvrdil hrozbu dopadů do cen až 20 miliard korun a tuto částku počítám. Znovu uvádím, že je tady informace o tom, že tato věc je, zdůrazňuji, pouze v řešení v tuto chvíli. U elektřiny a tepla bude částka minimálně stejná, spíše mnohem vyšší - ale zůstanu při zemi. To už jsme u 40 miliard korun. Ministerstvo to přiznalo a dalo pozměňovací návrh aspoň na vyškrtnutí lhůty a předseda hospodářského výboru pan Pilný to chce řešit s ředitelem katastru nemovitostí asi změnou jiného zákona, o čemž jsem už před chvílí hovořil.
Dalším problémem s finančním dopadem je změna platby fotovoltaických elektráren, která má pomoci snížit platby velkým podnikům, kde i Ministerstvo průmyslu a obchodu říká, že jde o 3 miliardy korun. Problém je, že to bude podpora průmyslu na ještě asi 17 let, tedy je potřeba počítat s celkovým dopadem minimálně 50 miliard korun. Jsme na asi 90 miliardách korun, které přiznalo i ministerstvo, a to jsme ještě ani pořádně nezačali.
Pak tedy máme stovky milionů korun u jednotlivých obchodníků s energiemi a distributorů, což jsou náklady související se změnami systému kvůli platbě na obnovitelné zdroje. Mluvíme tedy zase o jednotkách miliard korun. Rada ERÚ dalších 86 milionů ročně, tedy další jednotky miliard korun za dobu jejího - určitě báječného - fungování. Takže jsme asi na 100 miliardách korun jenom hrubým odhadem.
Já bych přidal ještě další náklady spojené se zmatkem na trhu, hrozba plateb za finanční nestabilitu regulovaných subjektů, kterou nikdo neumí spočítat, a další a další. Podpora neoprávněně poškozeným solárníkům, kteří dostávají neprávem nižší podporu, by byla přes 6 miliard korun. Další miliardy v kolotoči bude znamenat neutěšená finanční situace Net4Gas, protože ERÚ dle článku v Ekonomu bude muset dbát na její finanční stabilitu. Ta firma má 90procentní zadlužení a dluží desítky miliard korun, které budeme muset pravděpodobně všichni zaplatit. Už jenom teď jsme na 150 miliardách i s rezervou, ale samozřejmě se ministr Mládek bude bránit, že takto to nejde počítat. Ovšem ono se to přesně takhle počítat musí. ***