(9.20 hodin)
(pokračuje Mládek)

Značná část novelizačních bodů se týká úprav, které souvisejí s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích.

Jsem rád, že právě energetický zákon byl jako první projednán podle nového jednacího řádu Poslanecké sněmovny garančním výborem. Hospodářský výbor, který Sněmovna určila jako garanční, se sešel 18. března. Výbor projednal všechny pozměňovací návrhy uplatněné ve druhém čtení a některé pozměňovací návrhy doporučil přijmout a některé nepřijmout.

S postojem garančního výboru v naprosté většině souhlasím. Výjimku tvoří pozměňovací návrh, který zajišťuje solárním elektrárnám uvedeným do provozu na začátku roku 2011 podporu jako těm, které byly uvedeny do provozu v roce 2010. S tímto pozměňovacím návrhem nemohu souhlasit, protože by to znamenalo dodatečné výdaje pro státní rozpočet a spotřebitele a mohl by ohrozit některá trestní stíhání, která probíhají. S ohledem na výše uvedené bych byl rád, aby Sněmovna tento pozměňovací návrh hlasovala samostatně.

K pozměňovacím návrhům, které byly v rámci druhého čtení k energetickému zákonu předloženy, se ještě vyjádřím konkrétně při hlasování. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. Otevírám obecnou rozpravu a mám do ní tři přihlášky. První vystoupí pan poslanec Fiedler, který má slovo, připraví se pan poslanec Adam a další, kterých je v této fázi pět. Prosím pana poslance Fiedlera, aby se ujal slova. Ještě než dorazí k řečništi, tak omluvím paní místopředsedkyni Jermanovou, která se omlouvá z celého dnešního dne z pracovních důvodů. Omlouvám také pana ministra Ťoka, který se omlouvá rovněž po celý den a rovněž z pracovních důvodů. Tolik omluvy.

Slovo má pan poslanec Fiedler.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych si dovolil popsat celou tu problematiku na zásadním nesouhlasu s článkem s názvem Energetický zákon pod napětím, který vyšel 26. března 2015 v časopise Ekonom v rubrice Téma, a jeho autorem je zástupce šéfredaktora David Tramba.

Článek se věnuje jenom energetickému zákonu, tak mě snad pan předsedající nebude přerušovat.

Chtěl bych tady uvést, že současně nám to může posloužit jako rekapitulace toho, co se odehrálo při schvalování a projednávání novely energetického zákona. Začínám číst:

Regulační úřad vedený Alenou Vitáskovou komplikuje přijetí novely energetického zákona. Varuje před miliardovými dopady změn, jeho argument však stojí na vodě. Návrh novely energetického zákona byl počat na Ministerstvu průmyslu loni v červnu. Po devíti měsících se, obrazně řečeno, ještě nenarodil. Novela uvízla v Poslanecké sněmovně, kde je předmětem politických bojů a výměnných obchodů. Původní návrh se mění k nepoznání. Poslanci předložili zhruba 350 pozměňovacích návrhů, z toho polovina je obsažena v komplexním balíku změn schválených hospodářským výborem Sněmovny.

Některé návrhy jsou zásadního charakteru, jiné vyvolávají spíše úsměv. Distributor tepelné energie bude například po odstranění nebo okleštění stromoví povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu. Jiné návrhy mohou naopak dostat Českou republiku do potíží. Poslanecký výbor pro sociální politiku navrhuje, aby lidé měli možnost bez sankcí ukončit uzavřenou smlouvu o odběru elektrické energie či plynu ještě 15 dní po zahájení dodávky. V prostředí agresivního podomního prodeje to vypadá jako rozumný návrh. Problém je ale v tom, že je v rozporu s právem Evropské unie.

Boj o jednotlivá ustanovení zákona se odehrává v napjaté atmosféře mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Energetickým regulačním úřadem. Vládní koalice stojí na straně ministra Mládka, který hovoří o šéfování Aleny Vitáskové na ERÚ jako o samoděržaví, které je třeba ukončit. Opoziční strany - nejhlasitěji náš poslanecký klub - naopak stojí na straně předsedy regulačního úřadu.

Zhoršování vztahů mezi Ministerstvem průmyslu a regulátorem lze pozorovat od jara 2013. Vitásková se tehdy pokusila zkrátit regulační období v plynárenství a zpřísnit pravidla pro stanovení cen za distribuci a přenos plynu. Ministerstvo se plynařů zastalo - a zahájilo tím konflikt, který dál nabírá na síle.

Ministerští úředníci proto přišli s návrhem, jak dosud téměř neomezenou moc Vitáskové ořezat. Místo předsedy ERÚ jmenovaného prezidentem měla hlavní slovo v řadě získat pětičlenná rada dosazená vládou. Její členy měl navrhovat ministr průmyslu z řad zkušených energetických odborníků a manažerů. Vitásková však proti návrhu spustila ostrou kampaň a opozice se přidala na její stranu. To byl hlavní důvod, proč se schvalování zákona ve Sněmovně na podzim zadrhlo. Mládkovo ministerstvo proto v lednu od svých plánů upustilo. Rada ERÚ má vzniknout až k 1. srpnu 2017, tedy ve chvíli, kdy skončí šestiletý předsednický mandát.

Pokračuji v citaci:

Na Ministerstvu průmyslu však svého ústupku dnes nejspíš litují. Slovní útoky na navrženou novelu ze strany ERÚ dále pokračují, dokonce nabírají na intenzitě - což jsme tady byli bohaté, košaté diskuse svědky již při druhém čtení tohoto zákona.

Argumenty na půdě Sněmovny šíří hlavně poslanci poslaneckého klubu Úsvit přímé demokracie. Ti při projednávání zákona před dvěma týdny vypustili řadu katastrofických scénářů, i když nepodložených varování. - Zdůrazňuji, že uvádím citaci. - "Hrozí zdražení plynu pro občany o 20 %. Je potřeba si to říci a potvrdili nám to i odborníci, varoval šéf Úsvitu Okamura.

Další poslanec Úsvitu, David Kádner, strašil negativním dopadem navržených změn v oblasti plynárenství v rozsahu 20 miliard, dopad na elektroenergetiku má prý být ještě vyšší. Distributoři energií totiž podle jeho slov budou povinni platit kompenzace majitelům pozemků a prodraží se také zápis včetně věcných břemen do pozemkových katastrů. - Zde, ano, je o tomto jednáno s Katastrálním úřadem, ale v tuto chvíli jednoznačně nelze říci, jak se bude tato situace řešit, a tento problém, víme, že je pouze odsunut do budoucího období.

Pokračuji v citaci:

Ministr Jan Mládek následně tyto informace označil za šíření poplašné zprávy. "Nenechme se ovlivnit a nenechme se zmanipulovat úředníky, kteří zjevně překračují svoje kompetence," dodal následně Mládek na adresu Vitáskové.

Zástupci vládní koalice tvrdí, že poslanci Úsvitu se nechali oblbnout nepodloženými argumenty energetického regulátora. "Všechno, co tady čtete, psal prostě drzý tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu, nosí vám to a pokouší se vás to naučit," prohlásil tehdy poslanec Milan Urban za ČSSD, který má jako zpravodaj energetický zákon na starost. Tímto drzým mluvčím je míněn Jiří Chvojka, který se před dvěma týdny zviditelnil emotivním vystoupením ve vysílání České televize. Negativní finanční dopad novely energetického zákona odhadl na 150 miliard korun, ale neuměl vysvětlit, jak k číslu dospěl. "Když jsem sledoval v televizi mluvčího úřadu, tak jsem si uvědomil, že ten člověk hází ciframi a nemá výpočet," reagoval na jeho slova lidovecký poslanec Ivan Gabal. - A já tady dám malou vsuvku: Rád bych tedy znal výpočty a propočty, kterých jsme se bohužel pořád nedočkali. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP