(16.30 hodin)
(pokračuje Benda)
Navrhuji, abychom ten návrh zákona vrátili vládě k přepracování. Vím, že jsou tam části, které jsou technické a rozumné, ale obě ty zásadní části, které jsem se pokoušel rozebírat, pokládám za natolik chybné, že nevěřím tomu, že by bylo možné je ve výborech přepracovat. Respektive nevěřím tomu, že by dávalo smysl z výborů pouštět návrh, který ty obě podstatné části v sobě nebude skrývat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi. A nyní nejprve s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek, po něm s přednostním právem pan předseda Mihola, po něm pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Martin Komárek: Děkuju, pane předsedající. Dámy a pánové, mně bude stačit faktická poznámka k tomu, abych řekl, že podle mě je nelogické, když takový návrh chceme zamítnout v prvním čtení s poukazem na to, že suverénem je Sněmovna a měla by rozhodovat všechno. My de facto říkáme, že Sněmovna není schopna ve výborech posoudit nějaký návrh zákona. To je nelogičnost. A pak co se týče věcné podstaty, já se domnívám, že v naší zemi je tolik uražených a ponížených, částečně naší vinou, dámy a pánové, že skutečně potřebují zastání. A ombudsman, pokud bude schopen vykonávat úřad podle nejlepšího vědomí a svědomí, nám v tom pomáhá. Že nám pomáhá v nápravě škod na celkovém stavu naší společnosti.
Čili já osobně se domnívám, že rozšíření pravomocí by mohla být dobrá cesta. Jsem si naprosto jist, že tato ctěná Sněmovna dokáže posoudit, které ty pravomoci má ombudsmanovi přiřknout, a tedy je podle mě naprosto jasné, že bychom zákon měli posuzovat ve výborech. Koneckonců zavedli jsme si garanční výbory, já myslím, že jsme k tomu kompetentní. Nebuďme tak sebemrskačští - to je jazykolam, ten sem si dal sebemrskačsky za trest. Nebuďme tak sebemrskačští, jako říká tady Marek Benda prostřednictvím pana předsedajícího, že to prostě nedokážeme. Děkuju.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Benda, po něm pan poslanec Lank. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Já to nerad dělám, že pana kolegu Komárka poučuji o jednacím řádu, protože to je samozřejmě nefér, jestli se ho učím dvacet let a on je tady rok. Ale první čtení je přesně od toho, abychom posoudili, jestli ten návrh zákona má smysl, nebo nemá smysl. A teprve když usoudíme, že má smysl a že ho chceme, pak má cenu, abychom ho projednávali ve výborech a dělali případné opravy.
Já jsem navrhl vrácení k přepracování vládě, protože jsem říkal, jsou tam technické věci, které problém netvoří. Ale obě základní myšlenky pokládám za špatné a chybné. Jestli jste připraven vystoupit a říct obě základní myšlenky jsou správné a dobré a chci je mít ve výborech, pak se mnou polemizujte. Ale nepolemizujte se mnou o tom, že jsem prohlašoval tuto Sněmovnu za nesvéprávnou. To já bych si opravdu nikdy nedovolil. Věřím, že je svéprávná, a věřím, že je svéprávná i v prvním čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendovi za jeho optimistická slova na adresu Sněmovny. S další faktickou poznámkou pan poslanec Martin Lank, po něm pan poslanec Komárek.
Poslanec Martin Lank: Krásné odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já budu velice stručný, takže mně bohatě ta faktická poznámka bude stačit.
Já si to prostě neodpustím. Když jsem sledoval poslední akci úřadu ombudsmana s agenty provokatéry při pronajímání bytů, tak jsem si říkal: Sakra, já si přece ten byt, když bude patřit mně, tak si můžu nájemníka vybrat podle toho, koho já chci. A s odpuštěním mi do toho přece nebude nikdo kecat. V téhle situaci a poté, co tohle se stalo, tak hlasovat tady o rozšíření pravomocí ombudsmana se mi, upřímně řečeno, vůbec nechce. A když budu ještě upřímnější, tak bych mnohem radši ombudsmanovi sebral i ty pravomoci, které teď má. (Potlesk z lavic Úsvitu.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Lankovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Martin Komárek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Komárek: Děkuju, pane předsedající. Dámy a pánové, já jsem samozřejmě dalek toho, abych poučoval kolegu Marka Bendu, kterého si velmi vážím. Leč chápu, že někdo, kdo celý život sedí v této ctěné Sněmovně, ztratil schopnost poslouchat. A Marek Benda neslyšel, co jsem říkal. Já jsem nijak nezpochybňoval jeho možnost navrhnout vrácení vládě. Já jsem prostě jenom říkal, že věřím, že tato Sněmovna je schopna ve výborech tyto pravomoci, rozšíření pravomocí posoudit, zákony případně předělat, tedy že není nutno vracet zákon vládě.
Já samozřejmě jednací řád znám. On člověk nemusí dvacet let, tedy vlastně od své vysoké školy, dělat politika, aby si přečetl takhle jednoduchý zákon. Prostě jsem jenom vyslovil názor, že tato ctěná Sněmovna se s tím dokáže vypořádat sama prací ve výborech. My třeba teď nedokážeme jednoznačně odpovědět v prvním čtení, zda je všechno ústavně konformní. Já prostě říkám, že se s tím dokážeme vyrovnat. Máme na to poměrně dlouhou lhůtu a výborům já věřím. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Komárkovi. Nyní s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL, pan poslanec Mihola. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážení kolegové, rád bych se vyjádřil k rozšíření pravomoci ombudsmanky. Ve svém vystoupení bych chtěl poukázat mimo jiné na nekoncepčnost vývoje celého úřadu ombudsmana od roku 2000. A potom také několik poznámek mám k vlastnímu textu, k vlastnímu návrhu.
Ombudsman byl původně zamýšlen jako malý úřad, který měl občanovi pomáhat v boji s byrokracií. Nyní jde o úřad, který má čtyři odbory s 15 odděleními, celkem 119 tabulkových míst zaměstnanců, z toho 73 právníků. Postupně bylo úkolem mediovat bez jakýchkoli výkonných kompetencí spor mezi občanem a úřadem. Od roku 2006 je ochránce národním preventivním mechanismem proti mučení a špatnému zacházení. Od té doby pokračuje trend, že v případě potřeby na základě mezinárodních závazků ke zřízení nového úřadu se tímto pověřuje ombudsman. Jedním z důvodů nepochybně byl i étos a osobnost pana doktora Otakara Motejla. V roce 2008 získal ochránce zvláštní oprávnění v oblasti státní správy, soudnictví - právo navrhovat zahájení kárných řízení proti předsedům a místopředsedům soudu v případě, že porušují povinnosti spojené s výkonem jejich funkcí. Schválením antidiskriminačního zákona v roce 2009 se ochránce stal orgánem pomáhajícím obětem diskriminace. Od začátku roku 2012 může ombudsman podat žalobu na ochranu veřejného zájmu, což do té doby mohl podat pouze nejvyšší státní zástupce.
Nyní je diskutována možnost podání žaloby v civilních věcech. Přitom pokud by chtěl být ombudsman aktivistický, není při podávání žaloby omezen pouze na důvody uváděné v antidiskriminačním zákoně, ale pouze tím, zda v určitém případě shledá nerovné zacházení s vhodně zvoleným tzv. komparátorem.
Nyní k samotnému textu navrhovaného zákona. ***