(10.50 hodin)
(pokračuje Mihola)
Nemůže to být diktát jedné ze stran. A kolegové, kteří byli teď na tom jednání, vědí, že nikdo se tam nezastával individuálního vzdělávání víc než já. Ale i já musím nakonec uznat ve chvílích, kdy prostě je nějaká koaliční shoda nebo zůstanu osamocen, tak že nenechám padnout vládní návrh ve chvíli, kdy je tam řada věcí, ke kterým se hlásíme, které jsme prosazovali a ve kterých bylo vyhověno. Já už jsem mluvil o těch diagnostikách mentálně postižených žáků a o registru pedagogických pracovníků, který byl -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás na chvilku přeruším a požádám sněmovnu o klid. Rád bych vás slyšel, ale to bych si musel pustit odposlechový reproduktor. Takže prosím ty, kteří diskutují o něčem jiném, než je školský zákon, aby diskusi přenesli do předsálí a nechali pana předsedu klubu KDU-ČSL v klidu dokončit svůj projev. Děkuji. Můžete pokračovat.
Poslanec Jiří Mihola: Opravdu myslím, že jsem dokázal na příkladě lesních školek, vím, že to není ještě dotažené do úplného vítězného konce, ale věřím v něj. Protože jinak by člověk nemohl nic takhle dělat. Ale i tam byla krkolomnější cesta, i tam se mně nepříjemně vysvětlovalo a byl jsem tehdy jediný na koaliční radě, který říkal: Nechme to veto prezidenta republiky a vyřešme to hned. Ale byl to vládní návrh, respektoval jsem to, inicioval jsem poslanecký návrh a víte, že jsem to odpracoval spolu s vámi. A znova vám za to děkuji. Takže doufám, že nemusíte pochybovat o tom, že to pro mě zůstane něčím vedlejším nebo že to půjde do ztracena. Opravdu se toho ujmu jako člověk z oboru, uvítám vaši spolupráci a žádám vás o ni. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Miholovi. Nyní s přednostním právem pan místopředseda Petr Gazdík. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, zejména vy z koalice. Já jsem tady včera jako součást vedení Sněmovny, jako místopředseda této Sněmovny vystupoval a prosil jsem vás abychom nesnižovali úroveň této ctihodné instituce, Poslanecké sněmovny. Poslední tři dny není den, kdy bychom neschvalovali zákon, u kterého si jasně řekneme, že víme, že je špatně, ale že předložíme další novelu, kterou ho upravíme. (Hovoří naléhavě.) Prosím, vážení členové koalice, vzpamatujme se! Takovýto zákonodárný proces prostě není možný! Snižuje důstojnost nás všech a snižuje úroveň demokracie v České republice. Já vás prosím, nedělejme to! Připravujme a schvalujme zákony, u kterých ještě než je schválíme, nebudeme říkat, že si přejeme jejich novelu. Děkuji. (Potlesk poslanců TOP 09 a Starostové.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a samozřejmě dám slovo panu ministru školství, ale znovu požádám, než pan ministr začne mluvit, o klid v sále! Nejsem přesvědčen o tom, že lze se v parlamentu překřičet. Nakonec to rozhodnutí bude dáno hlasováním, nikoliv křikem. Tak pokud opravdu řešíte něco jiného, řešte to jinde. A pokusme se zachovat minimální pravidla jednání ve třetím čtení. Minimální. Myslím tím úplně všechny poslanecké kluby. Děkuji.
Pane ministře, máte slovo.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marcel Chládek Děkuji za slovo, pane předsedající. Jenom krátkou poznámku k panu místopředsedovi. Já jeho výrok považuji za nefér, protože tady se nediskutuje o tom, že je někde něco špatně, ale diskutuje se o tom, jestli se něco má dodat do toho zákona, nebo ne. A to je prostě legitimní odborná debata, ale neznamená to, že je někde něco špatně, jestli to tam bude, nebo nebude. To je prostě otázka přesvědčení a otázka odborné debaty.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Pilný. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já bych se rád připojil k tomu, co tady říkal pan místopředseda Gazdík. Poslanecká sněmovna je naprosto nesmyslně posuzovaná podle toho, kolik novel zákonů a kolik zákonů přijme. Způsobem, který se tady v poslední době provádí, a já už tady sedím přece jenom těch 15 měsíců, nevytváříme nic jiného než legislativní smog. A je nejvyšší čas, abychom s tím přestali.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. V tuhle chvíli nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Vidím, ano, pan poslanec Vavera. (Opravující hlasy z pléna.) Pavera! Omlouvám se, omlouvám se, nerad jsem si vás spletl s náměstkem ministra. Prosím, pane poslanec Pavera.
Poslanec Herbert Pavera: Budiž vám to odpuštěno, pane místopředsedo. Jmenuji se Pavera, ale to jenom pro zasmání.
Milé kolegyně, milí kolegové, vážení členové vlády, rád bych zareagoval na některé věci, které tady padly. I pan, prostřednictvím pana místopředsedy, k panu Kořenkovi, který tady říkal zkušenost jedné paní ředitelky, kdy žákyně propadala, a pak jak jsem slyšel z jeho rozpravy, říkal: nakonec měla trojky. Což při domácí výuce určitě není špatné. A jestliže jezdila do Ostravy, tak možná jezdila do Ostravy do oblasti Dolní Vítkovice. A pokud víte, tam je vynikající vědeckotechnický svět, který mohou navštěvovat děti, a možná se tam třeba vzdělávala. Takže určitě jí to prospělo, měla více času se tam vzdělávat, takže možná, že domácí vzdělávání není tak špatné, jak mu někteří z vás přisuzujete.
Myslím si, že domácí vzdělávání je i na druhém stupni jedna z cest, jak pomoct dětem, které jsou nějakým způsobem vymezovány z kolektivu nebo mají problémy ve škole. Mám zkušenost s rodiči, kteří mají autistické děti. Možná, že sami víte ze svého okolí, že takové děti znáte. Vím, že než lékaři diagnostikují tuto diagnózu, často ty děti ve škole trpí. Pouze rodič častokrát ví, jak jeho dítě trpí ve škole. Učitelé si toho někdy nevšimnou. Takovýmto dětem domácí výuka určitě pomůže. Proto se přimlouvám za to, abychom podpořili i vzdělávání na druhém stupni v základních školách. Dělal jsem ředitele školy v Opavě-Kylešovicích a vím, že ne vždy učitelé zvládnou všechno tak, jak by si přáli i děti i rodiče.
Také bych se rád vyjádřil k tomu, že dnes ráno jsem v České televizi sledoval vyprávění ředitele Základní školy Březová, který má několik žáků, kteří mají domácí výuku. A také jsem sledoval rozpravu maminky, která má žáka právě v domácí výuce. Oba si velmi pochvalovali tuto domácí výuku. Takže prosím, ptejte se i tam, abyste věděli, co přináší domácí výuka, jaká pozitiva těmto žákům.
A protože tady byl zmíněn i registr pedagogických pracovníků, tak bych rád k němu řekl i pár slov. Vím, že je to nezajímavé téma, ale registr pedagogických pracovníků ještě nepřitáhne nebo nezajistí do základních škol ani do učilišť pedagogické odborné pracovníky a jednotlivé učitele odborných předmětů. Možná, že všichni víte, že na vysokých školách je určitý počet studentů, kteří absolvují celé vysoké školy. Ale ne všichni učitelé učí na školách. Ne proto, že by neměli místo, ale proto, že třeba nechtějí učit. Takže když Ministerstvo školství bude mít nějakým způsobem registr pedagogických pracovníků, není ještě zajištěn ten stav, že počet skutečně významných pedagogických pracovníků na těch školách opravdu bude. A jestli si myslí ministr školství, že registr pedagogických pracovníků zajistí opravdu odborné pedagogické pracovníky na všech školách, je na velkém omylu. Na malých školách nikdy nebude vždy každý učitel učit odborný předmět, který by měl učit. Takže to je třeba si také uvědomit.
Děkuji vám za pozornost a přeji hezký zbytek dne.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Herbertu Paverovi. Nevím, jestli měl děkovat za pozornost v závěru vystoupení.
Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec František Vácha, poté s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce. ***