(12.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní má slovo pan ministr. Nehlásil jste se s faktickou poznámkou? (K posl. Foldynovi. Posl. Foldyna ukazuje na faktickou poznámku.) V tom případě máte přednost, pane poslanče Foldyno.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Já bych pana zpravodaje, svého kolegu, chtěl upozornit, když tady zmínil, že jsme sedmnáctkrát projednávali tuto smlouvu, nebo některou ze smluv, nebo otázku Kosova, tak já jsem tady sedmnáctkrát vystoupil a sedmnáctkrát jsem upozornil, že bychom si neměli špinit ruce poškozováním mezinárodního práva, že bychom měli pokračovat i v myšlenkách našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a Československa, jsme-li pokračovateli těch myšlenek. A sedmnáctkrát jsem na to upozornil a sedmnáctkrát to těsně neprošlo, takže třeba to jednou projde.
Dokud tady budu moct stát v této Sněmovně, vždycky budu poukazovat na porušování mezinárodních smluv a především porušování toho, čemu se říká přátelství mezi národy. (Hoří velmi důrazně.) Protože chtěl bych poučit svého kolegu, že to byla Jugoslávie, byla to země, která stála vždycky po boku Československa, byla to Jugoslávie v roce 1938, kde téměř sto tisíc dobrovolníků se hlásilo bojovat proti uznání Mnichovské dohody, té potupné dohody, stejné dohody stejného typu, která dneska tu Jugoslávii připravila o Kosovo!
Takže já se na vás, moji kolegové poslanci, obracím proto, abychom nebyli nazváni těmi, kteří se k svým přátelům obracejí v jejich těžké chvíli zády! (Potlesk poslaneckého klubu ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde faktickou poznámku, s kterou se hlásí pan poslanec René Číp. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Omlouvám se za určitou hlasovou indispozici, jsem nachlazen, proto budu velice stručný.
Vzpomínám si, jsou to zhruba dva měsíce, kdy zde probíhala mimořádná schůze k sankcím vůči Rusku s tím, že se zde horovalo pro striktní dodržování mezinárodního práva. Já si dovolím tvrdit, že v podstatě schválení tohoto tisku je naprosto flagrantním porušením tohoto mezinárodního práva, nejenom nerespektováním zmíněné rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1244, ale domnívám se, že demokratická instituce, jakou je jistě naše Poslanecká sněmovna, by se neměla dopouštět - a tady zdůrazňuji vědomého a podtrhuji vědomého - nerespektování, či dokonce porušování tohoto mezinárodněprávního aktu.
Děkuji a apeluji na vaše svědomí. (Potlesk poslaneckého klubu ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku - pan poslanec Foldyna.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Dovolte mi ještě jednu faktickou poznámku, kterou jsem si uvědomil.
V nedávných dnech jsme tady byli svědky ohromné diskuse o tom, že principy morálky a práva jsou nadřazovány obchodu. Já se tady teď pokouším o opak toho. To znamená, my jsme tady mluvili o odkazu Václava Havla a principu morálky, lidských práv a práva ve vztahu k obchodu s Čínou, a dnes tady slyšíme argumenty - ve vztahu k obchodu porušíme principy morálky a práva, protože teď se nám to prostě hodí!
Tak já bych vás, kolegové, chtěl poprosit, abychom měli jednu morálku, jeden princip a jeden přístup. Nikoli dva. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní s přednostním právem pan ministr.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátkou reakci.
Já chápu určitě emoce pana kolegy Foldyny, jsou zřejmé, dlouho se k tomu tímto způsobem vyjadřuje. Já se také budu snažit být objektivní, a jenom mi dovolte citovat některá fakta, je otázka, jestli je vezmeme na vědomí.
Tady se to teď trošku zvrtlo v jakousi disputaci i právní, zda je to krok v rozporu s mezinárodním právem, nebo ne. Kosovo bylo uznáno 108 členskými státy Organizace spojených národů a 23 členy členských států Evropské unie - s výjimkou tedy Španělska, Kypru, Řecka, Rumunska a Slovenska. Ačkoliv není členem OSN, nezávislost Kosova podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu z roku 2010, vyhlášení nezávislosti bylo uznáno, jako že není v rozporu s mezinárodním právem. Tolik tedy fakta.
Česká republika udržuje diplomatické styky s Kosovem prostřednictvím velvyslanectví v Prištině a tato smlouva opravdu má ryze ekonomický charakter. V Kosovu působí desítky společností českých, ten obrat mezi Českou republikou a Kosovem není závratný, jedná se kolem 11 miliónů eur ročně, ale přesto tam máme celou řadu českých subjektů, které bychom tímto způsobem potřebovali ochránit.
Takže toť prosím jenom fakta za tu druhou stranu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní je řádně přihlášen do rozpravy pan místopředseda Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já tedy opakuji, že pokud jde o ekonomické zájmy, tak jak tady řekl pan kolega Volný, ty jsou chráněny jinou smlouvou o ochraně investic, případně zabránění dvojímu zdanění. Ty naše firmy nebudou dvakrát zdaněny, protože na to území se samozřejmě vztahuje i smlouva se Srbskem, tedy s bývalou Jugoslávií, ta nebyla zrušena, funguje, existuje.
Pokud jde o rozvojovou pomoc, ta samozřejmě na tom nezávisí, protože tu můžeme poskytovat i do mandátních území a také jsme to tak dělali, to prostě není problém. Takže v tomto ohledu je evidentně ta právní situace jasná.
Já jsem tady, pane ministře, citoval to usnesení Mezinárodního soudu v Haagu. To skutečně nic neznamená jiného, než že tím vyhlášením samostatnosti nebylo porušeno mezinárodní právo - to, jaký metr si na to bereme, je druhá věc. A prosím neříkejte před touto Sněmovnou, že udržujeme diplomatické styky na úrovni velvyslanectví, když žádný velvyslanec z České republiky v Prištině nebyl jmenován. Jestli tam je chargé d´affaires, tak je tam chargé d´affaires, ale nikoli velvyslanec, protože chargé d´affaires jmenuje ministr zahraničí, velvyslance jmenuje prezident republiky. A ten proces ratifikace podle mezinárodního práva, podle české ústavy samozřejmě končí až tím jmenováním velvyslance a to prezident republiky neučinil - ani Václav Klaus, opakuji, ani Miloš Zeman.
Takže v tomto ohledu ani Česká republika není mezi těmi, chcete-li, sto osmi, jak se říká, státy, které zcela uznaly Republiku Kosovo, protože ten závěrečný krok žádný ze dvou prezidentů, kteří o tom měli rozhodovat, neučinil. Měli proto jistě dobré důvody.
A ještě jednou se omlouvám, ve svém úvodním projevu jsem řekl, že to bylo v Liberci, bylo to skutečně v Teplicích, jak mě správně opravil kolega Foldyna.
Čili v tomto ohledu mi dovolte říci, že schválení této smlouvy skutečně je v rozporu s českými zájmy, protože naše ekonomické zájmy jsou ochráněny jinou smlouvou, a my samozřejmě, pokud tento krok učiníme, si výrazným způsobem zhoršíme situaci nejen v Srbsku, ale také v jiných státech, jako je např. Chorvatsko jako stát Evropské unie, jako je Makedonie, která je v přijímacím řízení, jako je Bosna a Hercegovina, tam ještě výraznějším způsobem, a v tomto ohledu tedy situaci na Balkáně prosím vnímejme trochu jinak, než se to někdy zdá z pohledu těch dokumentů, které jsou na papíře. A nedivme se, že takovou smlouvu nedělá Slovensko, že ji nedělá Řecko, a má pro to jak slovenský soused, tak Řecko velmi dobré důvody.
Já jsem přesvědčen, že není možné v tuhle chvíli produkovat něco, co nemá správný právní základ podle Ústavy České republiky!***