(12.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. S faktickou poznámkou zpravodaj kolega Votava, poté pan kolega Vilímec. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já nechci reagovat na kolegu Zahradníka, pouze reakce na předchozí vystoupení pana kolegy Kalouska, který si velice oblíbil strukturální deficit. Neustále nás z něho trénuje. Chtěl bych mu připomenout jeho fiskální výhled z května 2013, kdy on předpokládal na příští rok strukturální deficit ve výši 2,1 %, skutečnost rozpočtu je 1,8 %, a pro rok 2016 předpokládal pan kolega Kalousek dokonce 2,4 % a výhled této vlády je 1,7 %.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji, předsedovi rozpočtového výboru, za jeho faktickou poznámku. Nyní pan poslanec Vilímec. Připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, na rozdíl od pana poslance Zahradníka své vystoupení pojmu spíše v tom obecném náhledu na předložený návrh státního rozpočtu.
Víte, pan ministr financí celkem velmi podrobně představil návrh státního rozpočtu, v zásadě se ale omezil pouze na citaci vět z komentáře nebo ke zprávě, která doprovází návrh státního rozpočtu. Z mnoha položek a vět, které uváděl, byly zajímavé dvě poznámky. Jednu tu poznámku nenajdete ve zprávě k návrhu státního rozpočtu. Pan ministr financí řekl "investice vzrostou". Už tady pan bývalý ministr Kalousek a ostatní jasně dokládali, že nejen z těch tabulek, ale z těch sloupkových grafů vyplývá úplně něco jiného. Pak ještě opakoval to, co je sice uvedeno v návrhu státního rozpočtu, že navzdory schodku 100 mld. Kč, který je plánován, se nebude zvyšovat korunový státní dluh k 31. 12. 2015. Já bych se ve svém vystoupení i k těmto věcem vrátil, protože si myslím, že otázka financování státního dluhu je důležitá k pochopení rozdílnosti těch kategorií, o kterých mluvíme.
První čtení státního rozpočtu, které jsem zažíval v minulosti, většinou sklouzávalo do diskuse nad relevantností predikce makroekonomických indikátorů pro sestavení rozpočtu. Tentokrát mnoho diskutujících nevedlo tuto diskusi. Já se přiznám, že debatu o tom, kdo se lépe trefí do prognóz, ať již prognóz Ministerstva financí, České národní banky nebo jiných, jsem považoval vždy spíše za akademickou diskusi, byť samozřejmě správné nastavení predikce je stěžejní z hlediska sestavování hlavních rozpočtových položek. Co mě vždy v souhrnných číslech a především v prvním čtení rozpočtu nejvíce zajímalo, byla optika udržitelnosti financování státního rozpočtu tak, aby se postupně v letech růstu ekonomiky snižovalo schodkové saldo státního rozpočtu, a to jak procentuálně, tak i absolutně. V letech 2011 až 2013 zde existovalo značné úsilí snižovat obé, což vedlo ke snížení deficitu vládního sektoru i strukturálního salda, o kterém se zde také mluvilo.
Co nám tentokrát nabízí vládní koalice v návrhu státního rozpočtu na rok 2015? Vychází z předpovědi růstu hrubého domácího produktu 2,5 %, předkládá rozpočet ve výši 100 mld. nového schodku a sama v důvodové zprávě uvádí, že deficit vládního sektoru by měl v příštím roce vzrůst na 2,3 %, zatímco aktualizovaný odhad výsledku hospodaření pro letošní rok počítá s deficitem 1,5 %.
Sami musíte uznat, že takovým rozpočtovým cílům nelze v žádném případě tleskat. Kdyby to bylo ještě doprovázeno tím, co tady zmiňoval pan poslanec Kalousek a co především zmiňuje současný pan prezident Zeman, že k růstu se musíme proinvestovat - tím neříkám, že pan Kalousek toto tvrdí, ale tvrdí to pan Zeman -, tak by se dal ještě pochopit ideový příběh návrhu tohoto rozpočtu. Bohužel se tak neděje. Žádné zvyšování investic do infrastruktury není vidět, ba naopak. Kdybych hledal nějakou vizi nebo příběh tohoto rozpočtu, tak bych ji mohl naleznout pouze tak ve zvyšování mandatorních výdajů.
Podívejme se na konkrétní čísla. Ta je potřeba vidět. Mandatorní výdaje, a to už zde bylo odcitováno, vycházející ze zákona na základě platných schválených zákonů se opět zvyšují na celkovou částku 668 mld. Kč a proti skutečnosti minulého roku, to znamená roku 2013, se jedná o zvýšení o téměř 40 mld. Kč. Zatímco celkové mandatorní výdaje, to znamená ještě ty další mandatorní výdaje kromě těch mandatorních výdajů financovaných ze zákona, celkové mandatorní výdaje činily v minulém roce 2013 61,5 % celkových příjmů. Myslím si, že je rozumnější to vztahovat na celkové příjmy, nikoliv na výdaje, které v sobě samozřejmě ještě také zahrnují další prohlubování deficitu. V příštím roce podle tohoto návrhu státního rozpočtu by to mělo být již 63,8 %. Když se podíváme na součet celkových mandatorních a takzvaných kvazimandatorních výdajů, tedy výdajů třeba na mzdy organizačních složek státu, činí částka téměř 929 mld. Kč. A podotýkám, je to částka o 20 mld. vyšší, než bylo v případě schváleného rozpočtu na letošní rok, a o více než 50 mld. Kč vyšší, než činila skutečnost součtu mandatorních a kvazimandatorních výdajů v minulém roce.
Kolik z celkových příjmů tedy letos zůstane k nějakému dalšímu použití, a to nejen k investicím, ale i k dalšímu použití? Pouze necelých 190 mld. Kč, zatímco ještě loni to bylo 215 mld. Kč. Tady vidíte, že se stále snižuje ta část disponibilních prostředků z plánovaných příjmů, které může státní rozpočet využít k nějakým jiným výdajům, než jsou výdaje mandatorní nebo výdaje povinné ze zákona.
Státní rozpočet počítá s výdaji na dluhovou službu ve výši 64,5 mld. Kč. Nechci zde diskutovat, zda ta částka odpovídá, nebo obsahuje nějaký skrytý polštář. V minulosti to tak bývalo. To v tuto chvíli není až tak rozhodující. Z nárůstu dluhové služby je totiž vidět, že financování státního dluhu nám odebírá stále větší prostředky, které bychom mohli využít daleko smysluplnějším způsobem. Přesto se i v době růstu ekonomiky předkládá rozpočet se stomiliardovým schodkem, aniž by se to odrazilo ve výši kapitálových výdajů.
Podtrženo a sečteno, tento rozpočet ne že by zvyšoval kapitálové výdaje. Tento rozpočet snižuje kapitálové výdaje, a to nejen oproti skutečnosti v roce 2013 nebo skutečnosti v letech 2011 a 2012, ale i podle rozpočtu z roku 2012 a 2011. Jediný rok 2013, který tady zmínil pan poslanec Dolejš, byl rokem, kde se o něco v návrhu rozpočtu v porovnání s letošním návrhem výdaje zvýšily. ***