(12.20 hodin)
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane místopředsedo, rovněž s přáním dobrého chutnání, děkuji za slovo. Já jsem chtěl jenom zareagovat na vystoupení pana předsedy rozpočtového výboru Votavy, který říkal: jak si nás můžete dovolit mistrovat, když jste o tolik a o tolik zadlužili Českou republiku? Ano, samozřejmě, nebylo v dobách bezprecedentní krize v silách žádné země Evropské unie nerozpočtovat deficity. To znamená, že logicky stoupaly dluhy. Nicméně ukazatel, který jednoznačně vyjadřuje vůli vlád stabilizovat veřejné rozpočty, je výše strukturálního deficitu. Ta je očištěna od mimořádných vlivů, od cyklických vlivů ekonomiky a ta ukazuje, zda vláda má vůli jít k vyrovnaným rozpočtům, nebo ne.
My jsme převzali ten strukturální deficit na 5 % na bodu rozvratu v okamžiku dluhové krize státu a museli jsme bojovat na finančních trzích o důvěru České republiky a snižovali jsme ten strukturální deficit přes velmi nepříznivé podmínky tempem 1,4 % ročně, což jsou údaje pana ministra Babiše. My jsme opravdu šetřili. Vy jste se vydali opačným směrem. Vy opravdu nešetříte a vy ten strukturální deficit zvyšujete. To je ten problém.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce panu Miroslavu Kalouskovi. Nyní pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jak na to hledím, tak já budu asi první, který se ve svém příspěvku bude věnovat určité konkrétní části toho rozpočtu, konkrétní rozpočtové kapitole, a nebude tedy mluvit o globálních číslech, nebude ho kritizovat z toho globálního hlediska, ale pokusím se podívat na jednu kapitolu, tedy tu, která je mi z hlediska mé příslušnosti do výboru pro životní prostředí blízká a ve které jsem si našel některé věci, které bych rád tady uvedl, na které bych rád upozornil.
V kapitole 315, to je tedy Ministerstvo životního prostředí, se příjmy snižují zhruba z 10 mld. 728 mil. na 7 mld. 326 mil. a výdajový limit z 12 mld. 958 mil. na 9 mld. 411 mil. Tomu se není co divit. Především tedy se nejedná o žádné úspory, jak by se možná na první pohled mohlo zdát, ale je to proto, že hlavní náplní a činností toho je financování operačního programu Životní prostředí, kde se v roce 2015 zřejmě nečekají nějaké velké aktivity. Je to takový ten rok, který je bohužel na přelomu programovacích období.
Co je ale otázkou, je to, že se zvyšují běžné výdaje, tedy provozní výdaje, z 2 mld. 907 mil. na 3 mld. 93 mil., tedy o 186 mil. Čili zvedají se provozní výdaje. Klesají tedy kapitálové výdaje, dokonce až na úroveň 62,9 % ve srovnání s rokem 2014. To je opět možný důsledek toho, že neočekáváme nějaké velké aktivity v oblasti čerpání fondů Evropské unie. Čili znova říkám, tady k žádným úsporám nedochází, naopak stoupají provozní výdaje o 186 mil. korun.
Co je zajímavé a co je vidět v tabulce s číslem 8 v tabulkové části našeho rozpočtu, je to, že v některých kapitolách jsou uvedeny také rozpočtové položky pro programové období, které máme před sebou. Všechny ty rozpočtové položky, všechny ty kapitoly mají zahrnuto dokončení čerpání programového období 2007-2013, tam zřejmě tedy budeme ještě nějaké projekty, programy dokončovat, ale některá ministerstva, některé kapitoly nemají rozpočtovány aktivity pro programové období 2014-2020. Mají je třeba finance, Ministerstvo práce a sociálních věcí, průmysl a obchod, doprava, zemědělství, MMR. Nemají je uvedeny obrana, Ministerstvo vnitra, mnou zmíněné Ministerstvo životního prostředí, školství, zdravotnictví.
Co to znamená? Nepočítáme tedy s tím, že by se v roce 2015 realizovaly nějaké výdaje z operačního programu Životní prostředí 2014+ ani na výdaje spojené s technickou asistencí? Proč tedy nejsou tyto výdaje uvedeny v návrhu rozpočtu? Nebudou tedy v tomto roce vyhlášeny ani ty tzv. rychlé výzvy, rychlé projekty nebo výzvy na rychlé projekty - výměna kotlů, zateplování budov, což jsou projekty nebo výzvy, které se dají poměrně rychle vyhlásit a rychle administrovat a velmi rychle také mohou pomáhat? Otázka zní také, z čeho budou financovány výdaje na administraci výzev pro nový operační program Životní prostředí. Tedy když není v rozpočtu kapitoly 315 rozpočtovaná technická asistence. A co když dojde k tomu, že v průběhu roku dojde k navýšení potřeby finančních prostředků právě na ten nový OPŽP, které může nastat díky nějakým neočekávaným okolnostem? Z jakých prostředků tedy bude řešeno zvýšení potřebného spolufinancování?
Je zde ještě jedna věc, kterou bych chtěl zmínit, a tou je tabulka 11 v tom návrhu, která se týká tedy počtů zaměstnanců a nákladů na platy, konkrétně tedy zaměstnanců v ústředních orgánech, zejména tedy Ministerstva životního prostředí. Tam dochází k navýšení počtu zaměstnanců z 558 na 579, tedy o 21 zaměstnanců, a objem na jejich platy roste o 20 mil. korun z 265 mil. na 285 mil. korun. Je třeba zmínit a připomenout, že v závěrečném účtu za rok 2013 bylo po schválení změn evidováno 555 zaměstnanců, což bylo při obsazenosti na 91,46 % úhrnem 525 zaměstnanců. Jaká je tedy obsazenost těchto přepočtených míst, jak je to na ministerstvu s tím, jak jsou obsazována ta přepočtená místa, když tedy dochází k navýšení o 5 %? Námitka, která by mohla zaznít, že se už jedná o zaměstnance pro nový operační program Životní prostředí, a i to se, myslím, objevuje v jedné z tabulek našeho návrhu, je to tabulka číslo 16 - počty funkčních míst zaměstnanců zapojených do oblasti čerpání prostředků, kde opět dochází k jednorázovému zvýšení. Když tedy nerozpočtujeme náklady, finanční prostředky na nový operační program, proč tedy zvyšujeme počet pracovníků?
A moje poslední připomínka panu ministrovi financí: když všichni dobře víme, jak klesají zdroje, mimorozpočtové zdroje pro Státní fond životního prostředí, za likvidaci autovraků například ty příjmy jdou evidentně výrazně dolů, jak pan ministr bude hledat cestu, jak zdroje pro Státní fond životního prostředí udržet tak, aby byl připravený spolufinancovat a financovat programy, které jsou podle mého názoru pro naši republiku velmi významné.
Děkuji za pozornost.***