(12.40 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Jediný rok 2013, který tady zmínil pan poslanec Dolejš, byl jediným rokem, kde se o něco v návrhu rozpočtu v porovnání s letošním návrhem výdaje zvýšily.
Když jsem si podrobně studoval strukturu sociálních výdajů, a to myslím, že je také zaznamenáníhodné, včetně doprovodného komentáře, neunikla mi v pasáži o výdajích na důchody pochvalná slova na adresu pravicových vlád, kdybyste se zabývali studiem tohoto návrhu rozpočtu, kde je nižší dynamika růstu výdajů na důchody, je to 1,6 %, o tom mluvil i pan ministr, zdůvodněna v komentáři příznivým dopadem opatření, která byla uskutečněna dvěma zásadními novelami zákona o důchodovém pojištění, kterým byly nastaveny parametrické změny v zákoně s cílem zpomalit tempo růstu výdajů na důchody. Jsou to trochu jiná slova, než obvykle slýcháme od politiků vládní koalice na adresu minulých vlád. Nyní už novel zákona o důchodovém pojištění. Členové vlády by se měli jasně dohodnout, zda tyto změny v zákonech budou kritizovat, nebo naopak pozitivně hodnotit. Obojí není možné.
Vážené kolegyně a kolegové, nechci už dlouho mluvit a nechci ani nálepkovat tento návrh státního rozpočtu. V každém případě přinese občanům další schodek v plánované výši 100 mld. Kč. Efekty pro budoucnost nabízí velmi malé. Pan ministr financí s oblibou uvádí, a dnes to opět uvedl, že sice navrhuje schodek státního rozpočtu ve výši 100 mld. Kč, ale přitom neporoste státní dluh. Přičítá to nějakému novému manažerskému přístupu ke správě dluhového portfolia. Skutečně strategie financování a řízení státního dluhu platná pro letošní rok počítala v základním scénáři se zvýšením hrubého státního dluhu v zásadě o rozpočtovaný letošní schodek. Tato strategie, a to je potřeba podtrhnout, vycházela ale také z toho, že rezerva peněžních prostředků na předfinancování budoucí výpůjční potřeby státu, která je krátkodobě zhodnocována na peněžním trhu jako součást účtu státní pokladny, nebude významně snižována.
Když tady uvedl pan ministr ve faktické poznámce příklad k 30. září letošního roku, kdy navzdory vyššímu schodku nebo navzdory schodku rozpočtu se snížil korunový státní dluh, tak je potřeba se podívat vždycky na čtvrtletní informaci o vývoji státního dluhu. Tam se dočtete, že i přes vykázaný schodek ve výši 34 mld. Kč k 30. 9. poklesla skutečně výše hrubého státního dluhu oproti konci roku 2013 o 330 mil. Kč. To přesně uvedlo Ministerstvo financí. Dnes to opakoval pan ministr a ocitovala to také mnohá média. Pokud se ale podíváte detailně na tu čtvrtletní zprávu a na strukturu onoho dluhu, zjistíte, že tak bylo možné jedině z jednoho důvodu, totiž že rezerva peněžních prostředků se snížila o 38,2 mld. Kč, a to na hodnotu 24,5 mld. Kč.
Přiznám se, že nedokážu odhadnout možnosti. Nemám k tomu ani potřebné podklady, jaké možnosti v refinancování dluhu ještě přináší další zapojení volných prostředků státní pokladny. Dokonce i ta zpráva mluví o tom, že se předpokládá zapojení rezervy na tzv. důchodovém účtu. Rezervy, která byla vytvořena kvůli důchodové reformě, a ne kvůli financování státního dluhu.
Když se podíváte na komentář k státnímu dluhu, v návrhu státního rozpočtu se omezuje pouze na obecné jednověté vyjádření, že bude docházet k snižování rezervy peněžních prostředků a k případnému refinancování státu ze systému státní pokladny v závislosti na skutečném vývoji schodku státního rozpočtu. Považuji to za zcela nedostatečné z pohledu velmi ambiciozního a odvážného tvrzení, že sice schodek rozpočtu bude činit 100 mld. Kč, ale výše státního dluhu se nikterak nezmění. Počkáme, uvidíme v příštím roce. Přiznám se, že tomuto tvrzení moc nevěřím. Ale i kdyby se podařilo nějakými volnými prostředky nepřipustit korunové navýšení státního dluhu, nic to nezmění na skutečnosti, že tímto rozpočtem opět prohlubujeme významně celkový rozpočtový schodek, k jehož financování musí vláda vydat státní dluhopisy.
Po projednání rozpočtu ve vládě pan ministr, a tímto zakončím své vystoupení, sdělil, že rozpočet se všem líbí. Líbí se sociálním partnerům, líbí se zaměstnavatelům, nelíbí se opozici. Mně se tento rozpočet nelíbí. Proto nejsem součástí opozice, ale proto, že tento rozpočet není investiční, není proinvestiční, jak se mluví, ani nesnižuje schodek. Pouze zvyšuje mandatorní výdaje. Jestli jsou z toho šťastni sociální partneři, nevím. Možná současní šéfové odborů, ale to nechci hodnotit. Tento rozpočet dle mého přesvědčení je v situaci očekávaného růstu minimálně o 2,5 % HDP promarněnou příležitostí a vypovídá o schopnosti a spíše rozpočtové bezradnosti této vlády.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vladislavu Vilímcovi. Slova se ujme paní poslankyně Jitka Chalánková a připraví se Petr Bendl, který bude hovořit nyní nebo po přestávce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Své vystoupení nebudu směřovat do oblasti sociální, přestože je to oblast mně nejbližší, ale to si ponechám na druhé čtení tohoto státního rozpočtu. Chtěla jsem zmínit jinou záležitost.
Jak sestavování státního rozpočtu, tak celá oblast ekonomie je především vědou společenskou. Čísel tady dneska bude trošku méně. A vědou společenskou z toho důvodu, že ve společnosti musí fungovat elementární solidarita mezi občany. Proč to říkám? Tato solidarita se projevuje především v tom, koho si pak občané ve volbách zvolí, a takto také politici nebo strany jim nabízejí nabídku, aby je volili. Podle toho máme složení i Poslanecké sněmovny. Ale občané si volí svobodně, je to věc svobodného rozhodnutí, a také si svobodně mohou zvolit, jestli chtějí být solidární generace s generací, starší s mladšími apod. Rozeberu na konkrétnějších příkladech.
My jako TOP 09, a zejména já za oblast sociální, protože je to oblast, které se dlouhodobě věnuji, jsme neměli úplně jednoduchou pozici a prosadili jsme poměrně nepopulární opatření, která se týkala např. snížení valorizace důchodů, a také jsem obdrželi výsledek ve volbách, kde nám toto bylo mnohdy vyčítáno. Přesto jsme museli tato opatření učinit, a přesto vnímáme, že současná vláda toto opatření již zrušila, přestože už mělo platit pouze jeden rok a mohli ještě z výnosů právě tohoto opaření tento rok žít.
Tato valorizace důchodů přinese dodatečné náklady v příštím roce 7,1 mld. Kč. Kdo by to důchodcům nepřál? Přejeme jim to také. Bohužel v budově na Letenské ulici není pokladna plná peněz, kde by nehodný ministr financí nechtěl peníze vydávat, a ten hodný ministr financí je přece rád vydá, protože to slíbil. Taková pokladna tam není. Ty peníze tam nejsou. Ty peníze si půjčujeme a někdo je jednou bude muset zaplatit. K tomu se ještě dostanu.
Dále je to otázka celé kapitoly sociální, ale tu si ponechávám napříště. Jen upozorňuji na tikající bombu. Kromě absolutního nárůstu zde dochází k relativnímu zvyšování mandatorní složky této kapitoly. Pokud se schválily v září slevy na děti, na poplatníka a na děti, tak musím říci, že takového slevy na děti byly i za nás, za pravicových vlád, též, byly uplatňovány, pouze nyní byly navýšeny. ***