(14.50 hodin)
(pokračuje Huml)
Mám zprávu, kterou nemám ověřenou, že už Mezinárodní soud pro lidská práva uznal, že i vybodování je svým způsobem trest. Pro spoustu lidí to znamená ztrátu zaměstnání, když jim sebereme na rok řidičák. Takže pokud nastane situace, že po roce, dvou, třech, jak říkáte po deseti, soud rozhodne, že rozhodnutí správního orgánu bylo protiprávní, že tam rozhodl v nějaké kauze špatně, tak samozřejmě nastupuje náhrada škody. Já se tady jenom snažím chránit stát před těmi rozsudky, kdy stát své náhradě škody bude muset dostát. My jsme se dostali do stavu, že už dneska začínáme přihlížet, protože bodový systém platí nějakou dobu, i k těm přestupkům, které jsou starší než tři roky. Dokonce jsou starší než pět let.
Závěr. V závěrečném slově od ministra dopravy uslyšíme slova o nutnosti dalšího projednávání, o jednání na hospodářském výboru, že někdy v září si na problém sedneme, protože je návrhů víc. Viděl jsem jeden a ve své podstatě je totožný s mým. Filozoficky tedy. Bude snaha o vstup úředníků Ministerstva dopravy a dopadne to stejně jako osoba blízká.
Přátelé, garantuji vám, že můj návrh je věcně správný, legislativně čistý, a teď jde o to, zda najdeme vůli k politickému rozhodnutí. A politické rozhodnutí je omezit pravomoc jedné jediné městské policie. Pro kolegu Schwarze, už jsem si to tady připravil i písemně. Už jsem to řekl. U ostatních případů, kdy vůz překáží v provozu, kdy parkuje před garáží, kdy parkuje někde na křižovatce, tak těch se to netýká.
A na úplný závěr opět reakce mých voličů, tentokrát vesnických: "Auta s pražskou značkou jezdí k nám na venkov a parkují svobodně bez šikany ve většině případů zadarmo, někdy i na trávě. Jsme tolerantní. Když přijedeme do Prahy, nemáme šanci, odtáhnete nás z prázdné ulice."
Bylo mi ctí se pokusit hodit vidle do nemravného zákona, který je o byznysu a odtahování aut. Děkuji za pozornost. (Potlesk zleva.)
Ještě jedna věta, když už tady stojím. Až zítra Praha zase zamodrá v další městské části a obyvatel Prahy 1 nebude moci parkovat na území Prahy 5 a naopak ten z Prahy 5 nebude moci parkovat na Praze 1, to teprve začne mela. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Humlovi. Teď dvě faktické poznámky. Nejprve paní poslankyně Černochová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Víte, jeden by po vyslechnutí pana Humla jeho slovům snad i věřil, ale to bych nesměla být v politice tolik dlouho let, abych nevěděla, že zástupci ČSSD léta letoucí sedí v Zastupitelstvu hlavního města Prahy, které právě tyto zóny, modré zóny, oranžové, zelené, schvalují. A Praha 2 byla první městská část, která posílala návrh na zavedení smíšených zón, ne těch, které tam teď máme.
A k tomu srdceryvnému příběhu paní Janiny Veselé, tak tímto jí vzkazuji, že paní Janina Veselá si může rozkliknout www.praha2.cz, kde najde takzvané sociální karty, které jsme přesně pro tyto případy zavedli pro rodinné příslušníky tak, aby někdo, kdo má imobilní babičku, dědečka, vozí jim obědy, mohl na tuto sociální kartu na modrých zónách beztrestně zaparkovat.
Takže pan poslanec Huml, prostřednictvím pana místopředsedy, si jenom bohužel nezjistil relevantní informace. Plete si Zastupitelstvo hlavního města Prahy a Zastupitelstvo městské části Praha 2, jaké má pravomoci. Doporučovala bych mu, aby si přečetl zákon o hlavním městě Praze a hlavně si o tom popovídal se svými kolegy, kteří takto zóny v Praze navrhli přes odpor celé řady starostů.
K impertinentní glose o nějakém byznysu. Já bych ji mohla vrátit stejnou otázkou. Co má pan Huml s firmami, které vyrábějí botičky? Já jako žena mám boty velmi ráda, mám jich plnou skříň, ale u pana Humla bych chtěla slyšet, jestli je on nějakým způsobem zainteresován na byznysu těchto firem. Protože pokud chce, aby se místo odtahů dávaly botičky, tak Praha, nejenom Praha 2, Praha 1, Praha 3, Praha 6, bude vypadat naprosto příšerně.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. S další faktickou poznámkou pan poslanec Schwarz, po něm s řádnou přihláškou pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Bronislav Schwarz: Dobré odpoledne. Pane předsedající, kolegyně a kolegové, pan kolega Huml už se na mě směje, čeká, co mu řeknu.
Víte, já nebudu řešit Prahu ani pozměňovací návrhy. Jenom takový příklad ze života. Dovedete si představit, že v jakémkoliv městě, třeba padesátitisícovém, se starosta se svými radními a zastupiteli zblázní, udělá tam také modré zóny, lidi nebudou mít kde stát, pak sem přijde z města takový poslanec a pokusí se udělat změnu? Takže na základě toho, že ve městě to nedělají dobře, budeme pokaždé měnit zákony? To přece nejde. To není možné aspoň u mě. Já rozumím, co kolega Huml, prostřednictvím pana předsedajícího, chtěl říct. Stando, tomu rozumím. Chtěl pomoct, ale myslím si, že ta pomoc by ve finále nebyla, jak očekává.
Teď vám řeknu jinou, nebudu říkat pohádku, ale dovedete si představit, že na druhé straně je někdo opravdu zónu nucen si platit, protože kousek odtamtud bydlí, oni mu ji tam namalovali, tak si ji prostě platí, dává peníze městu. Město pak peníze využívá všude možně, kde chce ze svého rozpočtu, a on přijede ke svému domu a tam mu stojí úplně cizí auto. Tak si zavolá městskou policii, jestli by mu uvolnili jeho rezidenční stání, a oni mu řeknou: "Počkejte, já tam dám na pár hodin botičku a uvidíme, co bude dál." Kam se ten člověk postaví? Pak třeba přijede za dvě hodiny odtahovka a odtáhne ho.
Prosím vás, jenom selský rozum, chci vás poprosit, kolegové. Je mi líto, Stando, možná jsi čekal něco jiného, já hovořím z praxe. Jenom selský rozum. Nemůžeme prostě na každý trošku nepořádek městské části, teď se jedná o Prahu, za chvilku může jít o jiná města, pokaždé měnit zákony. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Schwarzovi. Další s řádnou přihláškou pan poslanec Svoboda. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl promluvit jako někdo, kdo problematiku parkovacích zón v Praze skutečně zná. Jednak jsem pražský rezident, žiji tady celý život a bydlím na Praze 2, kde modré zóny jsou zavedené, a znám všecky výhody a nevýhody a rozumím tomu, co říká kolega Huml. Ale toto není řešení této věci. My jsme o těch věcech mnoho diskutovali, celou řadu variant řešení známe nebo víme. A určitě není řešením modré zóny obsadit botičkami na autech. Řešení musí být daleko principiálnější - změna systému, vytvoření střídavých zón, střídavého stání, dokonce je to i otázka toho, jak spočítáme, jak jsou jednotlivé zóny zatížené, jak se to bude chovat v okamžiku, kdy se zavedou další modré zóny, které už jsou v tuto chvíli připraveny.
Tento zákon vychází z nějakého nápadu a úvahy a je to to nejhorší, co bychom mohli přijmout. Nejhorší je přijmout něco, co v sobě nemá žádné odborné podklady a možná vychází z velmi emotivně napsaných dopisů nebo informací o tom, jak se houpe novorozeně v autě nakládaném k odtahu. Odtahy mají fotografie všeho vnitřku auta, zvnějšku, jak stojí, byl bych velmi překvapen, kdyby existovala fotografie, že dítě je vevnitř. Ale prosím, já s tím nepolemizuji, ale znám za celý život, jak expresivně se některé věci dají říkat a že skutečnost je možná o něco méně drastická, že třeba autu hrozilo odtažení. Vím, že to tak je.
Parkování v Praze musí být nějakým způsobem řešeno. Praha na tom pracuje. Má naprosto jasnou koncepci vývoje. Koncepce vychází z mnoha a mnoha studií, které se dělaly na úrovni jednotlivých městských částí, na úrovni celé Prahy, a nedovedu si představit, že by takovýmto způsobem do života nějakého města zasáhla Poslanecká sněmovna rozhodnutím, které by bylo jistě možná dobře míněné, voluntaristické, ale vůbec neznající problematiku Prahy. Jako bývalý primátor této Prahy i jako zastupitel hlavního města Prahy protestuji ne proti vašemu návrhu, ale proti tomu, že návrh není v žádné podobě dopracován, zargumentován a podle mého názoru přináší takovou řadu problémů, že bychom se tím tady začali znovu zabývat za půl roku.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Další s řádnou přihláškou - pan poslanec Laudát. ***