(9.50 hodin)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. To jsou někdy paradoxy v té politice, když máte jeden návrh, otočí se role ve Sněmovně a otočí se i hlasování. Nicméně kdyby to byl vládní návrh, s normálním připomínkovým řízením, tak v tom nevidím problém. Velmi často se častujeme výrazy - to někdo něco přilepil k tomu zákonu. Já si myslím, že když se to týká toho zákona, tak to přílepek není. Ten zákon má sto paragrafů, vláda navrhne změnu jednoho a někdo navrhne změnu jiného, tak to podle mého názoru není přílepek. Můžeme debatovat, jestli je to šťastné, jestli návrh je větší, nebo menší a zda by tomu slušelo třeba projednání standardní legislativní cestou, ale přílepek to podle mého názoru není.

V té argumentaci, která tady zaznívá, podle mě chybí jeden pohled. Všichni mluví o procentech. Tomu já rozumím. Ale bylo by dobré také říci absolutní částku. A mít oba dva ty parametry, ne jenom jeden nebo druhý. Víte, jak to je. Když jsem vloni prodal jedno auto a letos prodám dvě, tak můžu říct, že jsem zvýšil prodej aut o 100 %. Když jsem vloni prodal 100 tisíc aut a letos prodám 120 tisíc aut, tak řeknu, že jsem prodal o 20 % víc aut. Takže když mám informaci, že firma A prodala o 100 % víc aut než v loňském roce a firma B o 20 %, tak to vypadá úplně jinak, než že jeden to zvedl o jeden kus a druhý o 20 tisíc.

Myslím si, když vezmu objem, porovnávat to s Českou správou sociálního zabezpečení, musím říct ten objem. Stejně tak když třeba použiji naši největší zdravotní pojišťovnu a řeknu procento, musím říct i ten objem, z kterého to procento je. Teď neříkám, že to navržené je úplně špatně nebo něco takového. Myslím, že je korektní v těch debatách nemít jenom relativní hodnotu, ale i absolutní.

My se dnes k tomu návrhu zdržíme, protože si myslíme, že stojí za hlubší analýzu dopady. Jedna věc je představa, že státní rozpočet něco ušetří. To se může stát, ale neohrozíme tu agendu jako takovou? Kdo za to pak bude moct? Ti, kteří to podali v tom výboru? Nebo my, kteří to schválíme? Já si myslím, že ta finální verze je na nás, kteří budeme hlasovat buď ano, nebo ne. Proto říkám, že se dnes zdržíme, nebudeme proti, ani to nejsme připraveni podpořit, ale myslím, že je to věc, kterou máme debatovat, vzít i ta absolutní čísla i ta relativní a hledat nějaké řešení, které možná ušetří peníze, nebo by bylo fajn, kdyby ušetřilo peníze státnímu rozpočtu, a současně by bylo fajn, kdyby ten systém nadále fungoval. Na rozdíl od svých kolegů úplně zleva já se toho nebojím, že když něco dělá privát, že je to špatně, a když to dělá stát, že je to výborně. Já mám ten názor opačný. Není to generální, není to vždycky tak, ale myslím si, že to většinově to platí. Že když to dělají ty privátní firmy, tak je to efektivnější a účinnější, než když to dělá stát. Já rozumím, a proto taky (nesrozumitelné) že někteří věří něčemu jinému, že když to bude dělat ten laskavý dobrý stát, tak to bude efektivnější, rychlejší a já nevím co všechno, já tomu prostě nevěřím.

Nechci ovšem ten návrh nějak shazovat, proto říkám, že se zdržíme a jsme připraveni se dál podílet na debatě, jestli není nějaký prostor pro snížení marže. V této chvíli si myslím, že ta debata není úplně dokončená, přesto, že docela chytře a vtipně využili pozměňovací návrh, který byl z řad - poslance za ODS; myslím, že v té době už poslancem nebyl. Ale to je úplně jedno. Já to nijak neskrývám, a dokonce neskrývám to, že jsme tehdy, a to řeknu otevřeně, z politických důvodů hlasovali pro. Vždyť to sami víte, jak se vyjednává v koalici. Vy nám podpoříte A, my vám podpoříme B. Projde A i B. To je přece úplně normální, já se za to nestydím. Myslím, že to je předmětem politického vyjednávání a kompromisu mezi jednotlivými politickými stranami. Takhle to bylo, nebudu to nijak zpochybňovat. Ta usnesení nebo ty návrhy i ty sjetiny hlasování mají všichni k dispozici. Jenom si myslím, že by bylo lepší nechat to na vládě - teď se přikloním k tomu oblíbenému: to bude určitě systémovější a komplexnější a lepší a bez případných legislativních chyb.

To je všechno, co jsem chtěl říci k tomuto návrhu. K tomu pozměňujícímu návrhu se zdržíme. Pro pozměňující návrh sociálního výboru i pro zákon jako celek budeme hlasovat pro.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi. Ještě než budeme pokračovat v rozpravě, přečtu omluvu. Pan předseda Hamáček se omlouvá z dnešního jednání od 9.45 do 10.45 hodin z důvodů pracovních. Je účasten na pietním aktu, který je pro nás důležitý.

V rozpravě pokračujeme panem poslancem Laudátem a potom pan kolega Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Vážený předsedající, dámy a pánové, já bych vás strašně rád poprosil, aby už tato praxe skončila. Tady sami vidíte: Přijde nějaký návrh, najednou se tady ocitne pozměňovací návrh poměrně zásadního významu. Ekonomické zdůvodnění dá předkladatel ve třetím čtení, některým poslancům se to začne nezdát, takže už proti jednacímu řádu ve třetím čtení navrhnou zamítnutí, ale to už je pozdě.

Chtěl bych se zeptat: Krucinál, kde tady je někdo z Ministerstva financí? Kde někdo řekne stanovisko Ministerstva financí? Tento resort je odpovědný právě za tuto problematiku. Mě by strašně zajímalo, protože ono to skutečně není tak jednoduché... Možná pan Opálka má pravdu, asi má pravdu, ale já to prostě nevím, protože tady slyším kontranázory.

Už se tady něco podobného odehrálo. Skoro napříč spektrem tady v minulém období se také měnil zákon o pojišťovnictví s tím, že na pojišťovny bylo přeneseno břemeno úhrady některých zásahů nebo příspěvek hasičům nebo složkám integrovaného záchranného systému. Tak nějak to bylo. Tady se několik odborníků, rádoby, z našich řad dušovalo, že v žádném případě - a upozorňuji napříč politickým spektrem - to nebude mít negativní dopady na výši pojistného. Ti lidé z branže varovali, že to ty pojišťovny promítnou do zvýšených marží nebo zvýšených cen za pojištění. Bohužel, neměli poslanci a lobbisté pravdu. Hasičtí pojišťováci měli pravdu a zdražili.

Já nevím, jestli by skutečně nestálo za to tento bod přerušit, aby sem doputovala analýza Ministerstva financí. To by pro mě bylo docela rozhodující kritérium, aby jednoznačně řekli: bude to mít negativní dopady, stane se něco negativního, nebo ne. Já bych pořád ještě přes to všechno Ministerstvu financí věřil. Bohužel, tento klíčový pilíř tady není.

Dávám procedurální návrh, aby se tento materiál vrátil do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: O vrácení do druhého čtení se hlasuje až po ukončení rozpravy ve třetím, tak nemusím dát hlasovat hned.

Nyní paní ministryně práce a sociálních věcí, poté pan zpravodaj. Prosím, paní ministryně máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, poslanci, já tady mám v ruce stanovisko Ministerstva financí. Nejedná se o nějakou analýzu, ale já vám ho tady přečtu.

S tím pozměňovacím návrhem pana poslance Opálky Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí, a to z těchto důvodů.

Za prvé: S účinností od 1. ledna 2012 došlo ke snížení správní režie z 13,5 % na 9 %. K této změně Ministerstvo financí přistoupilo na základě analýzy nákladů zpracované Českou pojišťovnou a Kooperativa pojišťovnou - to znamená, těmi kdo to dělají -, kterou si vyžádal dne 30. července 2009 tehdejší ministr financí. Jejím výsledkem byl významný rozdíl ve výši správní režie těchto dvou pojišťoven, a to zejména z toho důvodu, že v důsledku rozdělení zaměstnavatelů pro účely zákonného pojištění došlo k tomu, že České pojišťovně připadly zejména větší firmy, kdežto Kooperativě pojišťovně a ještě té jedné i drobní zaměstnavatelé. Nevidíme důvod k další změně ve výši správní režie tak brzy po předchozí změně bez jakékoliv podkladové analýzy.

Schválení pozměňovacího návrhu by mohlo vést k právním krokům těchto pojišťoven, neboť lze předpokládat, že nebudou ochotny jménem a na účet státu provádět dané zákonné pojištění podnákladově, tedy dotovat ho ze svého zisku z provozování soukromého pojištění. To by mohlo vést k ohrožení výplat pojistného plnění osobám oprávněných z daného zákonného pojištění. V žádném případě by nešlo zahrnout tyto náklady do nákladů vznikajících v jimi provozovaném soukromém pojištění, neboť by to bylo na úkor pojistníků a dalších oprávněných osob v soukromém pojištění, což by bylo v rozporu se zákonem o pojišťovnictví.

A za třetí: Rovněž nevidíme důvod, proč měnit správní režii v momentě, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje změnu celé koncepce povinného úrazového pojištění.

Takže tolik stanovisko Ministerstva financí, které tedy vychází ze staré analýzy dotčených pojišťoven. A co se týče asi té podnákladovosti, tak to už tady myslím řekl pan zpravodaj, že Česká správa sociálního pojištění má tu správní režii ve výši asi 1,5 %. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP