(19.50 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Dostáváme se k bodu číslo 36, jímž je
36.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací změna Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě
Organizace spojených národů o změně klimatu, Rámcová úmluva
Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótský protokol
k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu
/sněmovní tisk 79/ - druhé čtení
Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby se ujal slova. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobrý večer, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Na Kjóto jsem tu já. Počkal jsem si na to až do pozdních hodin. O to budu stručnější.
Česká republika je smluvní stranou úmluvy od roku 1994 a smluvní stranou protokolu od roku 2005 a změna Kjótského protokolu byla přijata na sklonku roku 2012. Tato změna spočívá ve vymezení nových závazků ke snížení emisí skleníkových plynů pro ekonomicky vyspělé státy, které mají být splněny do roku 2020. Smyslem tohoto opatření je přispět ke stabilizaci koncentrace skleníkových plynů na úrovni, která by umožnila předejít výrazně negativním dopadům na životní prostředí. Přijatý redukční závazek plně odpovídá cíli, který je dán předpisy Evropské unie v rámci tzv. klimaticko-energetického balíčku. Chtěl bych zdůraznit, že tento závazek redukční je Českou republikou plněn bez problémů.
Změna Kjótského protokolu nebude vyžadovat změnu platné právní úpravy České republiky v uvedené oblasti a rovněž nebude mít dopad na státní rozpočet, veřejnou správu ani podnikovou sféru.
Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu této ratifikace. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi a prosím zpravodaje zahraničního výboru pana poslance Václava Zemka, aby odůvodnil usnesení výboru, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 79/1. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Zemek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové hezký podvečer. Já bych si dovolil přečíst usnesení. Zahraniční výbor na své schůzi 4. března doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: "Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci změny Kjótského protokolu a Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a Kjótský protokol k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu." Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji. Otevírám rozpravu, do které eviduji přihlášku pana poslance Stanjury, po něm pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já si myslím, že zrovna u tohoto bodu bychom to neměli odbýt tím, že už je relativně pozdě a rychle rychle.
Pan ministr říkal, že bezproblémově plníme závazky. To není pravda. Každý měsíc na faktuře za energii občané i firmy platí za tyto závazky a tyto nápady. Mě by zajímalo, zda tento protokol ratifikovala Čína, Indie, Spojené státy a podobně, abychom to jenom tak neodbyli, protože podle mě tohle to, řekl bych, až šílenství vede k tomu, že konkurenceschopnost ztrácí Evropa jako kontinent a jako kdysi vedoucí hospodářská velmoc. A pořád si s tím nedáme pokoj. Víte, že v minulých týdnech či měsících projednával Evropský parlament nový klimaticko-energetický balíček a nové energetické cíle, které pokud by prošly, tak možná zase budeme říkat, že plníme bez problémů, ale budeme znova platit mnohem více a budeme neustále doplácet na obnovitelné zdroje.
Takže si nemyslím, že bychom to měli projít takhle formálně a říct - všechno v pořádku. Chtěl bych, aby pan ministr se k tomu vyjádřil podrobněji, i k tomu, kdo to ratifikoval, kdo ne, kdo to dodržuje, kdo to nedodržuje, abychom nebyli papežštější než papež a aby opět ty dopady nedopadaly na naše firmy a na naše občany. A protože jsem z Moravskoslezského kraje, tak vždycky uvádím jako příklad, co si vyjednala Polská republika za výjimky při vstupu do Evropské unie. Například to, že i továrny, které stojí kousek za hranicemi, a díky převažujícímu směru větru stejně to znečištění jde k nám a naše podniky, které jsou jejich přímí konkurenti, mají mnohem přísnější normy a my ještě mnohdy chceme nad to, co nám Evropská komise diktuje, ještě ty normy zpřísňovat. Čímž samozřejmě vyrábíme konkurenční nevýhodu pro naše firmy, čímž samozřejmě přicházíme o pracovní místa. A dlouhodobě se s tím potýká už mnoho vlád. Myslím, že tato vláda se bude potýkat s neochotou Polské republiky z této výjimky slevit a jít na stejné ekologické limity jako my. A my jsme si vyjednali v přechodném opatření sníženou DPH na dětské pleny. Tak sami porovnejte, která vláda, která to vyjednávala, myslím, že tehdy byl nějaký Pavel Telička, co bylo pro hospodářství a zaměstnanost důležitější a co méně.
Ale opravdu apeluji na to, abychom k tomu vedli podrobnou debatu, aby tady za pár let, až tady budou sedět jiní poslanci, neříkali, jako já říkám, jak jste mohli hlasovat o podpoře obnovitelných zdrojů v roce 2005, téměř všichni tedy kromě mých kolegů z mé politické strany, abychom se nedostali do stejné situace. Takže to, že je teprve 19.55, by nás nemělo odvrátit od podrobné debaty, a ne to mechanicky zvládnout, protože zahraniční výbor nám doporučil. Já bych skutečně chtěl vidět ty dopady na nás, na signatáře, a jakou výhodu konkurenční mají ti, kteří mezi signatáře této dohody z Kjóta nepatří. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Další řádně přihlášený je pan poslanec Miroslav Kalousek, po něm pan ministr. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já nemám sebemenší pochybnost o upřímných slovech pana ministra, nicméně jedná se o mimořádně důležitou mezinárodní smlouvu prezidentského typu a domnívám se, že bychom se měli zamyslet nad tím, zda je v plném souladu, nebo není v plném souladu s naším ústavním pořádkem. A tady jsem přesvědčen, že je potřeba si uvědomit, co je součástí našeho ústavního pořádku a naší demokracie, kde klíčovým kamenem je Listina základních práv a svobod. (V sále je silný hluk.)
Tedy neopomeňme, že Listina základních práv a svobod byla vyhlášena usnesením předsednictva České národní rady součástí ústavního pořádku České republiky. Uvedeným vyhlašovacím aktem České národní rady byla jen znovu vyjádřena skutečnost ústavně založená v článku 3 a v článku 112 Ústavy České republiky. Těmito ustanoveními byl do pojmoslovení české ústavy zaveden výraz "ústavní pořádek", chápaný jako ústavní řád, tedy soubor předpisů, ústavních zákonů, tvořících Ústavu České republiky. Při svém přijetí Listina základních práv a svobod byla uvozena ústavním zákonem číslo 23/1991 Sb. ze dne 9. ledna 1991 a označena jako ústavní zákon přijatý Federálním shromážděním České a Slovenské Federativní Republiky, ústavní zákon číslo 23/1991 Sb. Podle článku 112 -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane poslanče. Myslím, že čtete velmi závažný text a prosím kolegy poslance a kolegyně poslankyně, aby se ztišili, aby pokračovali, až se ctěná Sněmovna ztiší. Děkuji vám.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji vám, pane předsedající. Bylo to od vás velmi ohleduplné. Na druhou stranu těm kolegům, kteří se teď již cítí unaveni, jsem ochoten slíbit, že to nafotím, naskenuji a pošlu jim to mailem.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: To je od vás velmi ohleduplné. Děkuji.
Poslanec Miroslav Kalousek: Nicméně jsem přesvědčen, že to musí zaznít v celém rozsahu zhruba asi 520 stran textu. (Smích a potlesk části poslanců.)
Ústavní zákon číslo 23/1991 Sb. podle článku 112 odst. 3 Ústavy České republiky zůstal součástí českého právního řádu, ale má nadále pouze sílu zákona. Z toho důvodu platí jeho ustanovení, pokud nebyla změněna či zrušena Ústavou České republiky nebo později jiným zákonem, a mohou tedy vedle jejich norem obstát. Vyhlašovací věta tohoto usnesení předsednictva České národní rady navazuje na uvozovací větu ústavního zákona číslo 23/1991 Sb., jíž byla Listina základních práv a svobod prohlášena za ústavní zákon proklamací o jejím zařazení do ústavního řádu České republiky. ***