(10.50 hodin)
(pokračuje Semelová)
Podotýkám v té souvislosti, že 22 % dětí vyrůstá v rodinách pouze s jedním rodičem. Alarmující je, že až 50 % žen se po rozvodu ocitá na hranici chudoby, tedy pod 1,5násobkem životního minima. Nezaměstnanost sólo matek je 13,6 %, matek žijících s partnerem 7,7 %. 94 % zaměstnaných matek kombinuje péči o děti s prací na plný úvazek, protože zkrácený příjem by je neuživil. Touto statistikou chci podtrhnout to, že si uvědomuji mnohdy zoufalou nutnost rodiče nastoupit do práce, že vzhledem k tomu, že v 90. letech byly masivně rušeny jesle a mateřské školy, hledají spásu v hlídacích skupinách, jen aby si mohli vydělat pár korun. Jenže do budoucna to přinese jen problémy.
Vláda by měla namísto vytváření dětských skupin dát výraznější podporu obcím k znovuobnovení jeslí a rozšiřování kapacit mateřských škol. Zabývat se musí systémovou pomocí rodinám s dětmi, možnostmi sladění rodinného a pracovního života. Je třeba finančně podpořit rodiny při narození dítěte i při jeho výchově. Motivovat zaměstnavatele k nabídce alternativních úvazků, na flexibilní pracovní dobu, práci doma, zkrácené úvazky a na vytváření nových pracovních míst, na aktivní politiku zaměstnanosti vůbec a také uzákonit náhradní výživné.
Na závěr dovolte připomenout jedno datum. Pozítří, 28. března, si připomínáme 422. výročí narození jednoho z nejvýznamnějších pedagogů všech dob Jana Amose Komenského. Při této příležitosti bych chtěla jednak popřát všem pedagogům k nadcházejícímu Dni učitelů a jednak bych chtěla připomenout, že to byl právě Komenský, který se jako první zabýval obsahem výchovy v předškolním období ve svém Informatoriu školy mateřské, v němž podal ucelený systém vědomostí, dovedností a návyků, které mají být dětem vštěpovány do šesti let věku.
A úplně na závěr. V Učitelských novinách z 28. května 2013 tehdy ještě stínový ministr školství Marcel Chládek zmínil zprávu OECD, která jasně deklarovala, že kvalita předškolního vzdělávání je důležitá pro následný rozvoj vzdělanosti. V té souvislosti prohlásil, že "sociální demokracie proto vládní návrh týkající se péče o dítě v dětské skupině v Parlamentu nepodpoří. Chceme místo toho systémově prosazovat větší podporu mateřských škol a rozšíření jejich kapacit."
Tento požadavek plně podporuji, na rozdíl od předloženého návrhu na péči v dětských skupinách, a ztotožňuji se s návrhem zpravodajky, aby byl tento návrh zákona vrácen k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové a paní kolegyni Nohavovou požádám o posečkání, protože mám nejméně dvě faktické poznámky. První faktická poznámka je pana poslance Michala Kučery a další faktická poznámka od paní poslankyně Radky Maxové. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Dámy a pánové, vážený pane předsedající. Chtěl bych reagovat na slova své předřečnice paní poslankyně Semelové.
Víte, paní poslankyně Semelová prostřednictvím pana předsedajícího, já si myslím, že klíčovou roli ve výchově dítěte nehraje mateřská škola. Klíčovou roli ve výchově dítěte hraje především rodina. A já jsem rodina s malým dítětem, mám doma malé dítě a velmi bych nechtěl, aby stát prostřednictvím vás či kohokoliv jiného říkal mně, jakým způsobem a jak mám vychovávat své vlastní dítě. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Jsem ráda, že tady kolega přede mnou, pan poslanec Kučera, zmínil nezastupitelnou roli rodičů, protože si myslím, že svoboda volby rodiče, když nemá jinou možnost, umístit dítě do dětské skupiny, která má vzdělávací plán a plán činnosti, je nezastupitelná. Zároveň by mě zajímalo, jestli kolegyně ví, zřejmě asi ano, jaký je počet dětí na jednu učitelku v mateřské škole a jaký je tedy v tomto novém předpisu stanoven počet dětí na jednoho pečovatele.
A další věc je stravování. Dala jsem si práci a objela jsem pár, v uvozovkách, dětských skupin a mohu říci, že mi nepřijde úplně špatná volba sama vybavit dítě jídlem, které chci, aby jedlo, protože já jsem rodič a já pro dítě chci jen to nejlepší. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Radima Holečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radim Holeček: Dámy a pánové, jenom ještě krátká reakce na vystoupení paní poslankyně Semelové. Tam se trochu otřela o ztrátu prestiže učitelů. Chtěl bych říct také příběh z vlastní rodiny. Jsme dva kantoři, gymnaziální profesorka a vysokoškolský kantor. Když jedeme do západního Německa do Baden-Württembergu, tak vždycky mi říkají: Vy se asi musíte mít pěkně dobře, co? To je prostě prestižní - učitelka na gymnáziu, učitel na vysoké škole.
S tou prestiží jste něco udělali vy, komunisté, za těch čtyřicet let, to, že takhle poklesla. To byla málo placená záležitost, a to, jak jsme vnímáni, a to, že div ne živoří dva vysokoškolští kantoři, je vlastně pozůstatek vaší vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě další dvě faktické poznámky - paní poslankyně Marta Semelová a poté pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.
Poslankyně Marta Semelová: Pokud jde o podmínky práce učitelů, v minulém volebním období jsem tady x-krát interpelovala právě kvůli tomu, že se na mě obracely odbory, obraceli se na mě učitelé, obraceli se nepedagogičtí pracovníci, kterým se výrazně zhoršily pracovní podmínky díky předchozí vládě.
A jinak to, o čem vy jste tady, prostřednictvím pana předsedajícího, mluvil - škoda, že jste to nešel říct těm demonstrujícím kantorům tenkrát na náměstí. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni i za dodržení času. Další faktická poznámka, pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Chtěl bych reagovat na svého kolegu předřečníka. Víte, je málo chvil, kdy se ve Sněmovně člověk upřímně zasměje. Ale vymlouvat se na něco, co bylo před 25 lety, a nemít schopnost to za 25 let, když to bylo tak špatné, změnit, tak to opravdu vyžaduje už jenom úsměv.
Včera jsem si tu vyslechl od bývalého primátora, tuším, Olomouce něco o vnitřní zadluženosti a neúčetní zadluženosti republiky. Ano, samozřejmě, ale vnitřní dluh daleko větší se vytváří dneska. Tehdy se s vnitřním dluhem vypořádávala republika po druhé světové válce, rušila třetí a čtvrté kategorie bydlení, kde měli lidé záchod někde na chodbě, a stavěla ty králíkárny atd. atd. Nevymlouvejme se pořád na to, co bylo před 25 lety. Podívejme se, jakým tempem jste zlepšovali činnost za posledních 25 let a jaká byla v minulosti po druhé světové válce. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane poslanče. Paní poslankyně Nohavová ještě počká. Nyní pan poslanec Gabal s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.***