(17.20 hodin)
Poslankyně Alena Nohavová: Vážený pane ministře, můj dotaz se týká oboru stomatologie. Již delší dobu se v jednotlivých regionech projevuje nedostatek stomatologů a stav se stále zhoršuje. Na jedné straně lékaři končící svou praxi nemají za sebe nástupce, a tím se část našich spoluobčanů ocitá bez svého stomatologa. Na druhé straně v německém či česko-rakouském pohraničí rostou stomatologické ordinace jako houby po dešti, ale bohužel české pacienty tito čeští lékaři na českém území neošetřují. Zahraniční klientela je pro ně výhodnější. Například Vyšší Brod či Dolní Dvořiště má počtem zubařů pokrytí možná lepší než krajské město, ale většina občanů z těchto sídel musí přesto dojíždět za zubařem do Českého Krumlova, Kaplice, či dokonce do Českých Budějovic. Objednací doby se značně prodlužují a není už výjimka ani šest měsíců.
Jaká přijmete opatření k nápravě tohoto tristního a dlouhodobě neudržitelného stavu, kdy se český pacient stává pacientem druhé kategorie? Neuvažujete, pane ministře, za této dlouhodobě neudržitelné situace o možnosti administrativně zajistit povinnost přijetí alespoň určité procentní části českých pacientů ze spádové oblasti, ve které si lékař zřídí ordinaci? Další otázka je, zda také neuvažujete o opětovném zavedení preventivní stomatologické péče pro děti, protože prevence je přece jen levnější než řešení následků. Mám tím na mysli především opětovné zavedení dětských zubních lékařů na školách. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Odpověď dostanete písemně.
Další v pořadí je pan poslanec Ladislav Šincl, který interpeluje paní ministryni práce a sociálních prací Michaelu Marksovou. Máte slovo, pane poslanče. Další v řadě se připraví pan poslanec René Čip.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, problémů z minulosti a souvisejících s vaším resortem bylo a zůstalo hodně. Přemýšlel jsem, který si vybrat, zda situaci na úřadu práce, vyplácení dávek atd. atd. Jste ve své funkci jen krátce, a tak vás budu dnes šetřit a budu na vás hodný.
Jako téma jsem si vybral takzvané dětské skupiny. V Česku by mohly začít fungovat už od září jako alternativa mateřských školek. Zavedení této nové služby, tzv. dětských skupin, by mělo být odpovědí na nedostatek míst v mateřských školkách. V návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině není totiž zmíněno financování dětské skupiny např. tak, jako je tomu u mateřských škol. Mám proto na vás několik otázek.
Jakým způsobem tedy budou služby péče o dítě v dětské skupině financovány? Jak chcete zajistit financování dětských skupin tak, aby péče o děti byla dostupná? Dále. Předpokládáte, že rodiče budou schopni tuto péči v dětských skupinách zaplatit? Dále. V návrhu zákona řešíte slovy "pro rodiče". Jak je konkrétně tato sleva koncipována a je koncipována jen pro oblast dětských skupin? V rámci návrhu zákona též navrhujete daňové úlevy pro zaměstnavatele. Jak jsou tyto daňové úlevy řešeny? Domníváte se, že budou poskytovateli služby péče o dítě v dětské skupině využívány? A paní ministryně, vztahují se tyto úlevy jen na provoz zařízení, či také na zřízení dětské skupiny? Prosím o konkrétní odpovědi. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. To bylo opravdu velké množství otázek. Poprosím paní ministryni o odpověď.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká financování, služby péče o dítě v dětské skupině jsou poskytovány na nekomerčním základě. A protože se nejedná o předškolní zařízení, které by bylo - pan ministr už tady není -pod ministerstvem školství, nejsou tady vlastně žádné dotace. Od toho se odvíjejí další věci. Náklady nese poskytovatel služby a záleží na něm, jakou výši úplaty pro rodiče stanoví. Je možné také říci, že je to zejména pro děti ve věku dva až čtyři let a že v současné době máme rodičovský příspěvek, který se také může použít na úhradu těch služeb, protože je dnes koncipován tak, že si rodič může neomezeně přivydělat a stále nárok na rodičovský příspěvek neztrácí. Další zdroj financování se předpokládá také z nového programovacího období z evropského sociálního fondu. Už ty pilotní projekty, které běží v současné době, jsou z něj financovány, protože je to podpora aktivit, které směřují k podpoře služeb péče o děti a které souvisí s uplatněním a účastí rodičů, zejména matek na trhu práce.
Co se týká slevy na dani, ano, to jsme v zákonu o dani z příjmů. Tam je nově zaváděna sleva na dani z příjmu pro rodiče, který využije služby péče o děti maximálně do sedmi let. Je to také včetně dětské skupiny. Týká se to všech zařízení péče o děti předškolního věku.
Ještě je zde sleva na dani pro zaměstnavatele, kteří zřídí dětskou skupinu. Tam se zavádí daňová uznatelnost nákladů na provoz zařízení péče o děti.
Co se týká nákladů na pořízení zařízení, tedy na pořízení hmotného majetku včetně případných objektů sloužících na provoz dětské skupiny nebo na úpravu, ty nejsou jednorázovým daňovým nákladem, ale budou nákladem, který bude uplatňován ve formě daňových odpisů.
Děkuji za pozornost. Věřím, že je to všechno. Ráda to také poskytnu v písemné formě, protože toho bylo hodně.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane poslanče, budete mít doplňující otázku? Je tomu tak, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Vážená paní ministryně, mám dvě malé děti, jedno z nich v současné době má to štěstí, že se dostalo do mateřské školky. Proto to vidím trochu osobně. Znám ale spoustu rodičů, kteří takové štěstí neměli a mají velké potíže. Chtěl bych poděkovat za vaše slova o tom, že tuto situaci řešíte, aby tito rodiče měli možnost uplatnění svých dětí v dětských skupinách nebo v mateřských školkách. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Budete na to reagovat, paní ministryně? Nebudete. Dobře
Vylosován jako 27. byl pan René Číp, který interpeluje ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka. Připraví se paní poslankyně Gabriela Pecková. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec René Číp: Vážený pane ministře, podle informací z médií byl na Ukrajinu již dvakrát vyslán letecký speciál, aby zajistil odvoz několika zraněných na ošetření a léčení do České republiky. Můžete mi říci, dle jakých kritérií byli tito ranění vybíráni a zda mezi nimi byli pouze demonstranti, či zda tam figurovali i zástupci bezpečnostních složek, kteří při demonstracích také utrpěli zranění? Jednalo-li se o humanitární důvody - předpokládám, že tomu tak samozřejmě bylo. Dále by nebylo od věci nám představit kompetentní osobu či tým osob, který výběr prováděl, a s jakým tedy zadáním. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Poprosím vás o odpověď, pane ministře.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji za poměrně zajímavý dotaz. Pokusím se nyní říci fakta výběru.
Na začátku by mělo být řečeno, že výběr zraněných prováděl tým paramediků vyslaných společností Člověk v tísni společně s naším zastupitelským úřadem v Kyjevě. To byly ty osoby, které se dají přesně identifikovat. Konečné slovo ale, kdo bude vybrán, měli, jak jsem si to ověřoval vlastně na místě, lékaři Armády České republiky. Ti nakonec rozhodovali, protože oni odpovídali za uskutečnění převozu. Pro informaci řeknu, že naše ambasáda v Kyjevě se obrátila s nabídkou přijmout zraněné i na ukrajinské oficiální orgány, na Ministerstvo zahraničních věcí a prezidentskou kancelář, ale v obou těchto případech nabídka zůstala bez odpovědi. Tyhle dvě instituce nereagovaly. ***