(16.50 hodin)
Poslanec Jaroslav Borka: Dámy a pánové, padlo tady několik návrhů. Myslím, že velmi konstruktivních. Já bych chtěl jenom velice stručně říct jednu věc. Nechtěl jsem zpochybnit snahu poslanců o to zařadit nebo dostat do zákona to, co tam v současné době chybí. Na druhé straně si myslím, že v současnosti se nám tady nabízí možnost udělat takový systém, který může přežít ne jednu politickou sestavu, ale více. To znamená, že se přikláním k tomu, aby byl udělán komplexní návrh, a navrhuji návrh na zamítnutí v prvém čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Máme zde návrh na zamítnutí předloženého návrhu. V tom případě budeme hlasovat. Poprosím vás, znovu se všichni přihlásíme, odhlásím vás.
Nyní dávám hlasovat. Kdo souhlasí se zamítnutím předloženého návrhu? Kdo je pro, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. (Hlasy ze sálu, že nefunguje hlasování.) V tom případě hlasování prohlašuji za zmatečné. Poprosím opět o vaše přihlášení. Uvidíme, jestli nám to tentokrát bude fungovat.
Vypadá to, že se nám ustálil počet. V tom případě dávám znovu hlasovat. Kdo je pro zamítnutí předloženého návrhu? Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. (Hlasy ze sálu: Nezahájil jste.) Děkuji. Člověk se učí celý život.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.
Končím hlasování pořadové číslo 37. Návrh byl přijat, to znamená, že předložený návrh zákona byl zamítnut. Děkuji vám.
Dalším bodem jednání je
15.
Návrh poslanců Heleny Langšádlové, Marka Bendy, Jana Chvojky, Heleny Válkové,
Jana Bartoška, Daniela Korteho, Marka Ženíška, Jiřího Skalického, Michala Kučery,
Herberta Pavery, Markéty Adamové, Zdeňka Bezecného, Niny Novákové, Gabriely
Peckové a Jana Farského na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb.,
o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 106/ - prvé čtení
Poprosím vás o snížení hladiny hluku. Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 106/1.
Prosím, aby předložený návrh uvedla zástupkyně navrhovatelů poslankyně Helena Langšádlová. (Je omluvena.) I v tomto případě bude zastoupena. Poprosím vás, pane navrhovateli, abyste promluvil. Děkuji.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Je to druhý ze tří zákonů, které mám dnes na starosti, tak věřím, že u tohoto druhého budu úspěšnější než s tím prvním.
Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, předložený návrh, označený jako sněmovní tisk 106, usiluje o omezení procesních dopadů exekucí nad rámec hmotněprávní úpravy společného jmění manželů. Jedná se o návrh, který stejně tak jako minulý byl předkládán již v minulém volebním období, avšak nebyl dokončen legislativní proces, protože se Sněmovna, jak všichni víme, rozpouštěla.
Současná platná právní úprava účinná od 1. ledna 2013 předpokládá možnost exekuce či výkonu rozhodnutí majetku a jiných hodnot, které jsou v dispozici manžela povinné, pokud je v exekuci či výkonem vymáhán nárok, který spadá do společného jmění. Tato úprava však dle našeho názoru vykazuje několik teoretických a praktických úskalí. Jednak je třeba zdůraznit, že exekuce je nástrojem procesního práva, který by neměl řešit hmotněprávní otázky formou procesních předpokladů. Otázka společného jmění manželů je otázkou hmotného práva a nota bene hmotného práva, které má řešit vztahy mezi manželi, a nikoliv zvyšovat vymahatelnost dluhů. Z hlediska civilního práva nelze, je-li závazek součástí společného jmění, vztahovat jeho vymožení na výlučně jmění druhého manžela. Za předkladatele se nám jeví právně sporné, a to až na hranici ústavnosti, pokud exekuce či výkon zasahují do majetkových hodnot druhého z manželů, ačkoliv neexistuje žádný právní důvod se domnívat, že se jedná o jejich společné jmění. Takový postup je dle našeho názoru jednak ohrožením soudržnosti rodiny jako takové a jednak projevem nepředvídatelnosti práva, protože umožňuje, aby třetí osoba nesla právní důsledky neplnění závazků, za které nenese jakoukoliv odpovědnost. Současná procesní úprava pak fakticky vytváří z manželství neomezený ručitelský závazek.
Z uvedeného důvodu usiluje novela o návrat do stavu, který reflektoval rámec stanovený zákonem o rodině. K této problematice je však třeba obecně dodat, že dosavadní judikatura obecných soudů přistupovala k otázce povýšení společného jmění na ručitelský vztah spíše restriktivně a naopak kladla důraz na to, že společné jmění manželů je soubor pravidel, která řeší vztahy mezi manželi a nevytváří společenství navenek. Právní úprava účinná od 1. 1. minulého roku jde proti dosavadnímu judikaturnímu vývoji, který je obecně blíže uveden v důvodové zprávě, což samo o sobě nemusí být špatně a v obecné rovině takový zásah může být i záhodný. V tomto případě však konkrétní důvody nejsou a nejsou důvody pro to, aby zákonodárcem formulované právo překonávalo soudní judikaturu. Naopak z hlediska kolize různých zájmů, které představují různé právní úpravy, spatřujeme potřebu klást větší důraz na ochrannou funkci institutu společného jmění manželů a netransformovat jej do podoby univerzálního ručení, ke kterému účelu nebyl určen a jehož naplnění ochranou funkci naprosto devalvuje. Právo věřitele domáhat se uspokojení své pohledávky považujeme za významné, nelze jej však absolutizovat.
K tomu je třeba dodat, že právní úprava platná do konce roku 2012 a navrhovaná úprava umožňuje výkon rozhodnutí z majetku, který je součástí společného jmění, což ovšem musí být osvědčeno nebo alespoň rozumně předpokládáno stejně jako v případě majetku povinného. Navrhovaná právní úprava připouští exekuci proti majetku ve společném jmění, jak to bylo možné do konce roku 2012. Vylučuje pouze takovou exekuci proti majetku druhého manžela, který nemusí být ve společném jmění, a to za situace, kdy postižený manžel nemá ani možnost účinně dokázat, že majetek je výlučně jeho, protože takové tvrzení, třeba někdy i doložené, není důvodem pro částečné zastavení exekuce.
Vážení kolegové, prosím vás o podporu tohoto návrhu a prosím o postoupení tohoto návrhu do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane navrhovateli. Nyní bych poprosil pana zpravodaje Stanislava Polčáka, aby promluvil k danému návrhu.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, pane místopředsedo. Po pravdě řečeno, bije se ve mně zásada kolegiality ke kolegům z mého poslaneckého klubu, kteří předložili tento návrh zákona, s tím, čím jsem byl pověřen, to jest zpracovat zpravodajskou zprávu ve prospěch celého pléna. Snažím se z tohoto souboje tedy vyjít alespoň částečně na obou dvou stranách se ctí a chci říci, že existuje dobrá řádka důvodů pro to, proč tuto normu přijmout, a na druhé straně existuje asi podobná řádka důvodů pro to, proč tento návrh zákona odmítnout.
Musím říci, že se ztotožňuji i s poměrně střídmým stanoviskem vlády ve smyslu, že nad ním nějak dramaticky nejásá. On je samozřejmě na jedné straně velmi líbivý. Na druhé straně může vytvářet přesně ty další zákonné předpoklady pro to, jak umožňovat dlužníkům, aby se vyhýbali povinnosti splácet své dluhy, protože na jedné straně může i takováto právní úprava vytvářet stav, kdy jeden manžel se bude vesele zadlužovat a druhý manžel bude vesele nabývat majetek, aniž by bylo možno docílit jakéhokoliv uspokojení z takto zjevně účelově nabytého majetku. ***