(12.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)
V této věci je potřeba říci, a pan ministr o tom tady mluvil, že ukrajinská vláda udělala celou řadu chyb, a je potřeba ty chyby tady pojmenovat a je potřeba na tu vládu působit, aby tyto chyby neopakovala. Jazykový zákon byla samozřejmě fatální chyba. Myslím si, že to došlo už i těm největším radikálům v ukrajinské vládě, že tímto směrem se vydávat neměli.
V této souvislosti si kladu otázku, a možná by stálo za to, aby nám na to ministr zahraničí odpověděl, jaký je osud té dohody tří ministrů zahraničních věcí s tehdejším prezidentem Janukovyčem. Ta dohoda platí, neplatí, nebo jaké jsou podklady a východiska pro jednání o nějakém uspořádání na Ukrajině? Platí stále to, že na Ukrajině bude snaha o ustavení vlády národní jednoty? Pokud ano, tak je potřeba také na vládní garnituru působit, aby tak konala a aby se aspoň pokusila vyslat signál k regionům na východ, aby měly pocit, že jsou také v Kyjevě zastoupeny.
A co je podle mého názoru naprosto klíčové, je prezidentská kampaň. Souhlasím s tím, že je potřeba uspořádat prezidentské volby. Nic jiného než volby situaci na Ukrajině nevyřeší, ale je potřeba i ze strany Evropské unie působit na jednotlivé kandidáty, kteří budou v té kampani kandidovat, aby ta kampaň neznamenala další rány a další trhliny na jednotě Ukrajiny, protože podle mě stále platí, že tím největším nebezpečím, které by mohlo být na konci celého příběhu, je nějaké rozdělení Ukrajiny na východní a západní, se všemi důsledky a dopady, které by to mělo. Tady já vidím velký prostor i pro evropskou diplomacii a pro naši demokracii, abychom působili na ukrajinskou politickou reprezentaci, aby dále neprohlubovala rány, které byly učiněny, a aby se snažila zemi udržet pohromadě. K tomu by samozřejmě měla sloužit i prezidentská kampaň.
Poslední věcí, ke které se chci vyjádřit, jsou sankce a opatření mezinárodního společenství. Všichni se shodneme, že jakkoliv je ta situace složitá a jakkoliv je komplikována jednostranným krokem Ruska na Krymu, tak by neměla mít jiné než politické řešení. Abychom k takovému politickému řešení dospěli, je potřeba zasednout u jednacího stolu a začít vyjednávat. Já chápu a vidím, že ne všichni aktéři jsou k jednání ochotni. K tomu asi tedy mají sloužit i sankční opatření, aby stimulovala či donutila všechny partnery nebo všechny aktéry, aby zasedli k jednacímu stolu. Nicméně i v otázce sankcí je potřeba postupovat velmi opatrně. Já souhlasím s tím, že sankce mohou být velmi dobrým nástrojem k tomu, abychom dosáhli nějakého cíle. V této věci je potřeba si tedy jasně definovat, jaký ten cíl je, zda tím cílem je - a já doufám, že ano - dostat všechny aktéry k jednacímu stolu a zahájit seriózní rozhovory o tom, kam se bude Ukrajina ubírat. Nicméně nic by se nemělo přehánět a je potřeba mít na paměti také širší kontext této věci.
Víte, tady se mluví o tom, že je potřeba zavést tvrdé ekonomické sankce vůči Rusku, že je potřeba zacílit na ruskou ekonomiku a jít tímto směrem. Já bych před tím velmi varoval z jednoho prostého důvodu. My jsme tady historicky v době studené války měli jistou míru stability díky tomu, že tady fungovala taková ta doktrína vzájemně zaručeného zničení, to znamená, že obě strany věděly, že když zmáčknou ten knoflík a vyletí rakety, tak to bude to poslední, co ve svém životě udělaly, protože odveta, která přijde z druhé strany, bude obrovská. Já bych varoval před eskalací napětí a rétoriky do situace, kdy bychom se rozhodli zavést nějaké drastické ekonomické sankce proti Ruské federaci za prvé bez jasného cíle - já zatím nevím, co by mělo být cílem nebo důvodem k zavedení takovýchto masivních sankcí -, ale současně kdy bychom takovéto sankce zaváděli za cenu, že na konci toho příběhu bude zničená evropská ekonomika, zničená ruská ekonomika, naprostá destabilizace. Na konci tohoto příběhu může být velmi turbulentní vývoj jak v Evropě, tak v Ruské federaci. Já se obávám, že kdybychom se vydali touto dle mého názoru velmi nebezpečnou cestou, tak na konci tohoto příběhu tady mnoho z nás sedět nebude, bude tady sedět úplně někdo jiný, s úplně jinou rétorikou. Myslím si, že to by bylo nebezpečné. K té věci je potřeba přistupovat uváženě, diplomaticky, s rozmyslem, a vždy mít na paměti, že jiné řešení než diplomatické možné není.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu předsedovi. Prosím k mikrofonu pana místopředsedu Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážená paní předsedající, členové vlády, paní a pánové, já si dovolím, ač nerad čtu projevy, vám něco přečíst. Obdržel jsem v pátek dopis předsedy Komunistické strany Ukrajiny Petra Simoněnka a dovolím si vám ho odcitovat, už z toho důvodu, že ty věci, které budu dále říkat, mají základ právě v tom, za co nejen mně, ale i členům KSČM děkuje. Děkuje za podporu, kterou poskytujeme pracujícím a Komunistické straně Ukrajiny:
Desítky tisíc ukrajinských komunistů, kteří v současných těžkých podmínkách nadále obhajují naše společné ideály a zájmy pracujících, žádají mezinárodní komunistické, dělnické a levicové hnutí o podporu a solidaritu.
O tragických událostech v Kyjevě ve dnech 20. až 22. února 2014, v průběhu kterých zemřelo mnoho našich spoluobčanů, i o našem stanovisku k těmto událostem jsme vás nejednou informovali. - I to vám mohu přečíst, jakou jsem dostal informaci.
Upozorňovali jsme na stále intenzivnější vměšování do vnitřních záležitostí Ukrajiny ze zahraničí. Prosazovali jsme názor, že napětí na Ukrajině je třeba řešit dialogem všech politických sil. Navrhovali jsme vytvoření nezávislého lidového kontrolního orgánu, který by dohlížel na činnost vlády a připravil celostátní referendum, ve kterém by lid Ukrajiny právoplatně rozhodl o své budoucnosti. Navrhovali jsme vytvoření instituce volitelných soudců i politickou reformu, která by vedla k decentralizaci státní moci na Ukrajině. Naše výzvy nebyly vyslyšeny ani bývalým prezidentem Janukovyčem, ani vůdci tehdejší opozice.
Ukrajina se dostala na samou hranici společenského a sociálního rozvratu, faktického bezvládí a anarchie. V důsledku demoralizace celého mocenského aparátu na Ukrajině téměř přestal fungovat systém výkonné a soudní moci. V současné době není nikdo, kdo by zajišťoval dodržování zákonů. Na Ukrajině stále posilují moc ozbrojené nacionalistické a ultrapravicové skupiny, které jménem revoluce mohou občanům zabírat majetek, dopouštět se na nich násilí a zastrašovat je. Situace se vymkla kontrole, přičemž vedoucí představitelé policie a vnitra, kteří se rekrutují ze včerejší opozice, v lepším případě nemají na ozbrojené skupiny žádný vliv a v horším případě se sami tiše účastní nezákonností.
Aktivisté KS Ukrajiny se stali prvními oběťmi útoků. Je všeobecně známo, že snahou ukrajinských nacionalistů a západních velmocí je úplná likvidace komunistického hnutí na Ukrajině. V podmínkách rozpadu právního systému jsou komunisté vystaveni vydírání a zastrašování, jsou fyzicky napadáni, dochází k zabavování majetku včetně stranických tiskáren. Jsou snahy o úplné paralyzování činnosti KS Ukrajiny. Nejmarkantnějším příkladem byla "revolucionáři" provedená konfiskace kanceláře Komunistické strany Ukrajiny v Kyjevě a okradení pracovníků, kteří byli v budově. Velká část našich regionálních kanceláří byla vyrabována a vypálena. Na Ukrajině byly zničeny stovky památníků druhé světové války.
Tragické události na Ukrajině jsou důsledkem sebevražedné politiky uskupení, která v boji o moc úplně ignoruje možnost kompromisu a dialogu s oponenty, čehož aktivně využívají radikální hnutí, která si osobují právo se pod opozičními hesly dopouštět jakýchkoliv nezákonností.
V této těžké době KS Ukrajiny hájí práva prostých lidí, bojuje za splnění svých programových cílů a snaží se o obnovení a růst vlivu komunistické strany na celé Ukrajině. I nadále podporujeme zájem lidu na zachování teritoriální jednoty Ukrajiny. K tomu je potřeba zahájit co nejširší dialog všech politických sil. Komunistická strana Ukrajiny zastává názor, že federalizace a zvýšení pravomoci regionů může zachránit teritoriální jednotu Ukrajiny a vytvoření podmínek pro návrat ke klidu a vzájemnému porozumění mezi občany celé Ukrajiny.
Obracíme se na všechny komunistické, dělnické a levicové strany se žádostí, aby i nadále poskytovaly Komunistické straně Ukrajiny podporu a pomoc v jejím nelehkém boji za společné principy a cíle.
Jménem tisíce našich členů vám děkuji. S úctou Petr Simoněnko.
Já jsem to přečetl právě proto, abych nebyl podezírán z nějakého nahrávání tomu, co se odehrálo na Krymu, a chránění zájmů jiných států na území Ukrajiny. ***