(11.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Rád bych potom ještě připomněl to, že co bylo důležité a co rozhodli ministři, je, že jsme se rozhodli, že 21. bude vše připraveno k tomu, aby se podepsala politická část asociační dohody mezi Evropskou unií a Ruskem (správně: Ukrajinou). Politická část znamená, že vybrané kapitoly - jsou to kapitoly 1, 6, 7 oné smlouvy, kterou měla uzavřít Evropa s Ukrajinou, jak víte, už v minulých měsících s prezidentem Janukovyčem - takže se vybírají ty politické části. A z těch ekonomických, které spadají pod Komisi, tak tam došlo k tomu, že se vyňala některá opatření v oblasti celní a obchodní a podpisem se rozhodne o tom, že se takto poskytnou Ukrajině určité výhody v ekonomické oblasti, které se týkají snadnějšího a bezcelního pohybu zboží z Ukrajiny do evropských zemí. Zvláštnost té úpravy je v tom, že oproti původní nebude to znamenat automatické závazky pro Ukrajinu, aby také ona byla, její výrobky byly cleny nebo aby podléhaly clu. Takže je to jednostranné výhodné opatření pro ukrajinskou stranu, které znamená určitou poměrně významnou ekonomickou pobídku současné ukrajinské vládě. Toto bylo také rozhodnutí a ministři a premiéři budou mít 21. vše připravené k podpisu této dohody s Ukrajinou, upravené dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií, která by byla podle mého výraznou a významnou pomocí.
Zároveň samozřejmě se jedná o dalších formách finanční pomoci. Významnou roli tady bude sehrávat Mezinárodní měnový fond. A chtěl bych zdůraznit, že jakákoliv finanční pomoc, která bude poskytována Ukrajině, přestože je vyjádřením naší solidarity, bude zároveň podléhat poměrně dost přísné kondicionalitě, to znamená, zacházení s těmito penězi bude poměrně přísně vázáno na to, aby toky byly pod kontrolou, abychom měli garantováno, že nebude docházet k tomu, že by peníze končily v kapsách oligarchů a nebyly efektivně využity. Dokonce součástí usnesení přijatého ministry jsou pasáže, kde se zdůrazňuje, že právě kontrola zacházení s těmito prostředky je důležitou součástí pomoci. Ale opakuji, toto nebudou jenom kroky nebo prostředky, které by šly z Evropské unie na Ukrajinu. Ale ta zásadní část se bude týkat prostředků poskytovaných Mezinárodním měnovým fondem.
Důležitý prvek dohody, který byla také učiněn, a rezoluce, která byla přijata v pondělí, je rozhodnutí, že usilujeme o vyslání mise a podporujeme vyslání mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě na Ukrajinu. Tahle mise by měla monitorovat situaci na celém území Ukrajiny. Je to mise, která by měla mít dost velký rozsah. Týkalo by se to vlastně stovek pozorovatelů, takže to může být, odhadnu, třeba 1 500, takže to je opravdu velice rozsáhlá mise. Byl by to zdroj objektivních informací. Samozřejmě problémem schvalování tohoto kontingentu pozorovatelů je, že do této chvíle, pokud mám poslední zprávy, stále chybí souhlas z Ruska s tím, aby mise mohla být definitivně vyslána. Takže je to věc, o které se permanentně jedná, a já věřím, že je to něco, co musí být splněno, a dělá se pro to všechno. Takže tato mise pozorovatelů na území Ukrajiny, to je věc, která je dalším požadavkem, který podpořila Rada ministrů členských států Evropské unie.
Takže stručně shrnuto, nacházíme se stále ještě v onom druhém stadiu restriktivních opatření, ale zároveň se pracuje už na otevření toho třetího balíku. K čemu dojde, o tom rozhodnou premiéři v průběhu zasedání ve čtvrtek a v pátek. Za sebe jsem přesvědčen, že se bude jednat o rozšíření oněch restriktivních opatření vůči určitým konkrétním osobám a bude se hledat pravděpodobně využití některých dalších opatření, na kterých bude mezi členskými státy shoda. To je to, co se bude odehrávat v nejbližších dvou dnech.
Dovolte mi, abych se tedy ještě obecně vyjádřil k tomu, co se odehrálo v posledních dnech na Krymu. Já bych tady rád řekl, vážení kolegové, asi toto. My samozřejmě tady můžeme mít různé názory na současnou ukrajinskou vládu. Můžeme mít různou míru víry, skepse, pochyb, protože víme, že ta vláda je určitým kompromisem. Můžeme vést diskusi o tom, že bylo by lépe, kdyby ta vláda byla inkluzivnější, což byl vlastně také původní požadavek Unie, a to prosazovali ti tři ministři na své misi uprostřed těch nejdramatičtějších dnů, když navštívili Ukrajinu a snažili se pomoci vést k tomu, aby byla sestavena vláda dostatečně široce rozkročená, která by odřezala ty dva extrémy a opírala se spíš o politický střed. Víte, že se to úplně nepovedlo. Chtěl bych tady, protože jsem v ukrajinském parlamentu byl, znovu připomenout, že skutečně jsem slyšel od představitelů současných opozičních stran, jako je Strana regionů, že jim to bylo nabídnuto a oni to odmítli z důvodů, které nám řekli. Takže ta vláda samozřejmě není ideální.
My jsme mnohokrát a opakovaně a teď i v posledních dnech opakovali ukrajinským představitelům, já jsem mluvil třeba s ukrajinským ministrem zahraničí v pondělí, že nám nesmírně jde o to, aby se skutečně zvládlo připravit prezidentské volby na 25. května. Pokládáme to za velmi důležitou věc a myslím si, že je tady více politiků Unie, kteří si přejí, aby se tento proces zvládl.
Hlavní úkol vlády je normalizovat situaci v zemi, garantovat to, že bude fungovat policie, že země bude maximálně pod kontrolou státní administrativy. Ale můžeme mít různé pochyby. Víme, že extrémy se nepodařilo ořezat. Že i, řekněme, v těch politických reprezentantech Ukrajiny se ozývají názory, které musíme kritizovat, protože nám nemůže vadit (nevadit?), pokud jsou tam třeba v rámci Pravého bloku, to jsou politici, kteří jednoznačně odmítají Evropu, jsou jednoznačně protievropští. A pokud by neuspěla i ta evropská mise, tak si umím představit, že by se vezli po vlně boje proti všem. Což je určitě něco, co nepomáhá. Že lze mít velké výhrady a pochyby o tom, jak tato vláda, která je poměrně křehká, zvládne všechny těžké úkoly, které před ní stojí.
Ale já bych vás tady teď požádal, abychom toto trochu odsunuli bokem a věnovali se věci, která mi připadá v posledních dnech úplně zásadní, a to je to, co se odehrálo na Krymu. Referendum, které se odehrálo. A to, co se odehrálo v posledních dnech, kdy ruský prezident, ruská Duma a ruská politická elita se rozhodli, že Krym připojí k Rusku. Na tohle bych chtěl teď soustředit vaši pozornost, protože mně připadá, že bychom si měli uvědomit, že tohle je skutečně něco nesmírně nebezpečného.
Pokládám za velice nebezpečné, aby se prosadila myšlenka, že se budou konat referenda o hranicích. Chápete? Že budeme dělat referenda o hranicích státu. Já bych vám rád řekl, že tady v Evropě žijeme celá desetiletí v míru právě proto, že respektujeme své hranice. Chtěl bych vám připomenout, vážení kolegové, že se tady respektují hranice mezi Německem a Francií. Že se respektují hranice mezi Německem a Polskem. Že se tady respektují hranice mezi Maďarskem a Slovenskem. Tady nikdo nepřichází s tím, jak to bude s Alsaskem-Lotrinskem nebo kolik žije Poláků na Těšínsku. ***