(11.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
A já se teď dostávám ke stanovisku Evropské unie, protože jsem teď v posledních dnech trávil čas na jednání Rady ministrů, Evropské rady a ministrů zahraničí a včera také na Radě pro všeobecné záležitosti, která vlastně také se nakonec z velké části zabývala Ukrajinou, a komentoval bych závěry, ke kterým se tady došlo.
Dovolte, abych vás informoval o tom, že Rada ministrů, Evropská rada na úrovni ministrů zahraničí členských států Evropské unie, se dobrala určitého závěru. My se v této chvíli kvůli vývoji situace, která se, jak je zřejmé, opravdu dobře nevyvíjí, tak jsme v duchu stanoviska, které ministři přijali 6. března a ve kterém bylo jasně řečeno, že pokud nedojde k deeskalaci situace, tak budeme dále postupovat v přijímání restriktivních opatření vůči Rusku, tak v duchu tohoto usnesení jsme vzhledem k vývoji situace rozhodli o tom, že bude uplatněno restriktivní opatření, které se týká zamezení vstupu do členských států Evropské unie a zmrazení aktiv finančních a majetkových některých vybraných osob. V diskusi, která se vedla i v pracovních skupinách, jsme se rozhodli, že toto restriktivní opatření bude použito proti 21 osobám, z nichž osm jsou Ukrajinci z Krymu, třináct jsou z Ruska, mezi nimi jsou tři vysocí představitelé armády a je tam deset představitelů obou komor ruské Dumy. Ta restriktivní opatření se přijímají na šest měsíců a řeknu, že pro jejich přípravu bylo důležité i posouzení jednotlivých osob a jejich skutků a projevů z toho hlediska, aby eventuální žaloby, které je dost pravděpodobné, že mohou být podány, obstály před Evropským soudním dvorem. To znamená, že to, že jsme některé osoby zařadili na tento seznam, znamená, že máme a jsme schopni dodat také i tzv. material evidence, která bude sloužit jako důkazní materiál pro Evropský soudní dvůr, pokud bude ze strany těchto osob uplatněna žaloba, protože asi chápete, že by bylo politicky naprosto těžko hájitelné, pokud bychom byli nuceni nějakou osobu z toho seznamu kvůli tomu, že by u soudu uspěla, stáhnout. Proto tedy je zájem, aby ty věci byly i před soudem obhajitelné a prokazatelné.
Kdybyste se mě ptali, podle jakého klíče byly ty osoby vybírány, tak jste samozřejmě asi zaregistrovali, že klíč použitý ve Spojených státech pro oněch jedenáct osob, které jsou na tomto seznamu ve Spojených státech, je odlišný než klíč, který byl použitý v Evropě. Základní odpověď je, že to vychází z jiného právního systému Spojených států a jiného právního systému Evropy. Zatímco ve Spojených státech se řídí spíš funkcemi, které zaujímají ti dotyční, my jsme se řídili spíš materiálními důkazy, jejich vyjádřeními a rolí, kterou ti dotyční sehráli.
Chtěl bych poukázat na to, že zařazení představitelů Dumy a Rady federace pokládám za docela promyšlené rozhodnutí z toho hlediska, že my pokládáme představitele parlamentu té či oné země za vrcholnou reprezentaci lidu. Vy všichni víte, že Rada federace dokonce přijala usnesení, kterým vyzvala pana Putina, aby se angažoval vůči Ukrajině, takže tady opravdu představitelé Rady federace sehráli aktivní úlohu v řešení situace na Ukrajině a já sám jsem se už veřejně vyjádřil, že pokládám za naprosto nemožné a za něco, co je nepřípustné, aby se parlament jedné země vyjadřoval k ústavním záležitostem země druhé a vstupoval do těchto věcí. Pokládám to za naprosto nehájitelné a nepochopitelné. A také je faktem, že poslanci z Dumy, kteří jsou zařazeni do toho seznamu, jsou vysoce postavení poslanci, předsedové výborů, a vy pravděpodobně máte informace, že poslanci připravovali právní návrh zákona, na základě kterého by bylo možné připojit Krym k Ukrajině. Já jsem dokonce četl tento právní návrh, který nakonec podle všeho nebude použit, ale připadá mi, že pro kvalifikovaného právníka mezinárodního práva to byl velmi kuriózní dokument, který poměrně velmi komplikovaným způsobem zdůvodňoval, že pokud v nějaké jiné zemi se prosadí extremistické síly, pokud se tam prosazují fašistické názory, tak vzniká právo a nárok státu v takové zemi zasáhnout a chránit ostatní občany v zájmu uchování demokracie v té zemi. Já to říkám trochu volně, ale zhruba takovéto formulace jsou použity v návrhu, který zpracovali poslanci Dumy a který byl připraven v případě potřeby k použití pro připojení Krymu.
Nyní se zvolila jiná cesta. Jednoduše řečeno to vypadá tak, že nebude použit návrh, který oni vypracovali, protože se to odehraje poměrně jednodušším způsobem na základě toho, že - já vám jenom sdělím ta fakta a taky ty poslední události. Vy víte, že v úterý 18. 3. v přímém televizním přenosu byla v Moskvě podepsána dohoda mezi Ruskou federací, republikou Krym a městem Sevastopol o přistoupení k Ruské federaci. Víte, že při příležitosti podepsání té dohody vystoupil také prezident Putin, nejdřív ve státní Dumě s projevem, ve kterém se poměrně ostře vyjádřil na adresu nejen Evropy, ale Západu v tom obecném slova smyslu, a současně prohlásil, že po Krymu už Rusko nebude mít vůči Ukrajině žádné další územní požadavky. Následně prezident Putin vystoupil na Rudém náměstí před asi stotisícovým davem, dočkal se tam, jak jsem registroval, ovací vestoje. A nyní se ruský prezident obrací na Ústavní soud Ruské federace se žádostí o vyjádření, jestli tato dohoda, která byla podepsána 18. 3., o připojení nového subjektu federace, je v souladu s ústavou Ruské federace. Ústavní soud rozhodne, zda je navrhovaný ústavní zákon v souladu s ústavou, a tato mezinárodní dohoda o připojení nového subjektu federace bude předána k ratifikaci oběma komorám Federálního shromáždění společně s návrhem ústavního zákona, ve kterém jsou definovány název, status a hranice budoucího subjektu federace. Pokud tato ratifikace v obou komorách ruského parlamentu bude úspěšná, dojde ke změně ústavy a vlastně k vytvoření nových subjektů federace. Takže celý schvalovací proces podle informací, které mám, má být ukončen do konce týdne.
To je tedy zhruba to, co se odehrálo, a proto si myslím, že je třeba brát vážně to, co se odehrává v parlamentu, i mluvit o těch lidech, kteří tento proces vlastně garantují, kteří vlastně připravili několik možných scénářů. Říkám, ta předloha, o které jsem mluvil, nakonec použita nebyla, protože se zvolil jiný postup. Ale v každém případě odpovědnost představitelů parlamentu, ruské Dumy, Rady federace je zásadní, protože přece žijeme v parlamentní demokracii a parlament je vlastně představitelem a hlavním reprezentantem vůle lidí žijících v té či oné zemi.
Na druhé straně bych nechtěl vytvářet dojem, že ten seznam je konečný, těch dvacet jedna jmen, a že to jsou poslední jména, která se na něm objeví, protože už v průběhu především pondělí jsme debatovali i o dalších návrzích. Nevylučuji ani to, že se tam mohou objevit jména, která figurují na seznamu, který vyhotovily Spojené státy americké, protože u některých osob také máme dneska už vlastně doklady, které by umožnily je na ten seznam zařadit. Já pokládám vzhledem k tomu, jak se situace vyvíjí, za poměrně pravděpodobné, že se premiéři, kteří se sejdou zítra a pozítří, pokusí a zřejmě doplní a rozšíří ten seznam o některá další jména. Ale to předbíhám událostem. Tohle je kompetence, která přísluší premiérům a předsedům vlád členských zemí, kteří budou jednat od zítřka. Za sebe si myslím, protože vím, jak pracují pracovní skupiny, které vlastně nepřerušily práce nad sestavováním seznamu do budoucna, tak vím, že zpracovávají další jména a že to rozšíření je poměrně pravděpodobné. Takže k tomu, co se odehrálo, to je jedna poměrně zásadní věc.
Zároveň bych chtěl upozornit na to, že nejenom byla přijata tato restriktivní opatření a bude se zřejmě jednat dále na jednání premiérů o zrušení summitu mezi Evropskou unií a Ruskem, který se měl konat v Soči. Pokládám za pravděpodobné, že i tento summit nakonec bude zřejmě premiéry zrušen.
Kromě toho, že se v této chvíli nacházíme v té druhé fázi restriktivních opatření, tak bych vás rád informoval, že pracovní skupina už zkoumá v této chvíli eventuální dopady těch sankcí, které by, kdyby byly použity a kdyby se otevřel ten třetí balík, zkoumají se v této chvíli dopady těchto sankcí na ekonomiku a důsledky, které by to mělo pro státy Evropské unie. Takže zpracovává se dopadová analýza právě třeba i na oblast energetiky, kde se zkoumají možnosti snižování energetické závislosti Evropy a států Evropské unie na Rusku. A samozřejmě i v souvislosti s touto prací mohou být přijímána potom další rozhodnutí. Pokud se premiéři rozhodnou otevřít třetí balík restriktivních opatření, tak už mají dneska k dispozici studie, které jim k tomu poskytnou informace. Rozhodování bude v rukách premiérů. ***