(19.40 hodin)
(pokračuje Seďa)
Já osobně jsem dokonce přesvědčen, že navrhovaný zákon není plně v souladu s ústavním pořádkem ČR, a naopak jsem přesvědčen, že právě tento ústavní zákon porušuje naši Ústavu. Především tím, že výrazně omezuje pravomoci a kompetence nejen Poslanecké sněmovny a vlády, ale zejména samospráv územně samosprávných celků a veřejnoprávních institucí. Ptám se: K čemu máme vytvářet další úřad, když ke zjišťování statistických údajů máme Český statistický úřad a Eurostat? K čemu takový zákon, když ČR je členem EU s dlouhodobým cílem vstupu do evropské hospodářské a měnové unie? Konvergenční kritéria jasně definují limit pro schodek veřejných financí či nepřekročitelnost celkového veřejného dluhu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, návrh zákona o rozpočtové odpovědnosti je dle mého názoru nejenom v rozporu s Ústavou, ale je v rozporu i se slibem, který jsme jako poslanci dali. Sankce za porušení rozpočtové kázně jsou navrhovány jako kolektivní a neposuzují individuální vinu, což je opět v rozporu s platnými zákony naší země. Nehodlám podpořit zákon, který omezuje demokratické rozhodování Poslanecké sněmovny a který omezuje práva zákonodárců. Z těchto důvodů se připojuji k návrhu na zamítnutí návrhu zákona a v případě, že by tento návrh nebyl schválen, navrhuji dále vrátit návrh zákona předkladatelům k dopracování. A tohle platí nejenom pro sněmovní tisk 24, ale i pro body 20 a 21.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já bych se chtěl dotknout článku 9, 10, 11, tj. okamžiku, kdy nastane kritický stav. V podstatě podle návrhu zákona nastane uměle vytvořený kritický stav a začne se šetřit tím, že se povinně zruší některé výdaje, a to i ty, které jsou schváleny zákonem o státním rozpočtu. Vláda bude nucena tímto ústavním zákonem v podstatě jednat protizákonně, pokud například omezí výdaje na důchody, platy učitelů, sociální dávky apod. Tyto restrikce bude schvalovat Sněmovna jako agendu vlády. Co se stane? Ústavní soud bude možná zavalen nekonečnou řadou sporů o to, co bylo dřív, který deklarovaný závazek státu má přednost - jestli to, co bylo schváleno dříve jako důchody, sociální dávky, nebo to, co je tzv. fiskálně odpovědné jako vyrovnaný rozpočet. A zcela podobně to bude platit i pro hospodaření krajského zastupitelstva, pro kraje. Rozpočet schvaluje Sněmovna, tak je možné, že nakonec bude tento rozpočet schvalován jako ústavní zákon jenom proto, aby se předešlo možným sporům o to, co bude založeno na pravidlech tohoto předloženého zákona?
Samosprávy v čl. 13 mají také své zákonem nařízené úkoly, které musí plnit, a na část z nich dostávají peníze. Pouhým omezením přísunu peněz nezmizí zákonem uložené povinnosti. Je věcí odpovědné vlády a samosprávy, aby řádně plnila své povinnosti, a žádný zákon o krizovém hospodaření toto nevyřeší. Může situaci jen zkomplikovat.
Instituce, která se navrhuje na dohled nad vyrovnaným rozpočtem, Národní rozpočtová rada, také bude něco stát. Minimálně 50 milionů korun a zřejmě bude tak národní a nezávislá jako Česká národní banka. Není jasné, kdo bude kontrolovat činnost této národní rady. Nikomu se nemusí zodpovídat a nepodléhá žádné kontrole. Bude mít právo zvát si na kobereček nejenom vládu, ale i další představitele samosprávných celků a další veřejné činitele.
Čili to jsou mé pochybnosti, které jsou vlastně k těmto zákonům, které jsou předloženy a jejichž rozprava k nim byla takto sloučena. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poslední do rozpravy je přihlášen pan poslanec František Laudát. A následně pan předkladatel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vezmu to velice rychle z důvodů časových a vzhledem k tomu, že pan zpravodaj to tady vzal šmahem a dal návrh na zamítnutí, a předpokládám, že koalice si to jaksi prohlasuje. Je to veliká škoda, protože regulace výdajů veřejných rozpočtů se odehrávají víceméně... už skoro za chvíli to bude století.
Škoda, že tady není pan Okamura. Nechal jsem si najít, jak to funguje ve Švýcarsku. Samozřejmě že to není automatická pojistka proti tomu, ty zkušenosti ze světa, že automaticky tím jsme za vodou, jestliže schválíme jasná pravidla. Ta se dají vždycky prolamovat a záleží na -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já pana poslance poprosím, aby mluvil zřetelněji, jasněji a hlasitěji, protože my nahluchlí zase mu nerozumíme. Děkuji. (Pobavení.)
Poslanec František Laudát: Já jsem nechtěl křičet.
Záleží na tom, jak je zákon nebo soubor zákonů nastaven, aby bylo zcela zjevné, že se nedají prolomit. Máme zkušenosti z celého světa, že pravidla jsou prolamována. Například ve Spojených státech, kde jste svědky toho, že i v průběhu jednoho roku se dokonce mění dvakrát parametry, protože tam mají ono orwellovské pravidlo, že společnou vůlí Sněmovny a Kongresu to lze prolomit. A víte sami, co se po půl roce vždycky poslední léta odehrává.
Zároveň tam bych hledal inspiraci pro to, že nemá smysl na jedné straně do celkového deficitu veřejných výdajů nebo státního rozpočtu něco opomíjet, například zdravotní a sociální pojištění. Spojené státy mají dneska dluh, pokud se nemýlím 17 bilionů, nicméně když k tomu dáte i stávající bez Obama care pojištění, tak v roce 2010 to bylo astronomických 108 bilionů dolarů. Dneska už celkem ti, kteří přemýšlejí, a pokud se nestane zázrak, tak spočítali, že do 30 let Spojené státy mohou zbankrotovat, pokud to nesrovná nějaký jiný efekt.
Já tedy předpokládám - koalice a některé její strany, zejména hnutí ANO, vyhrálo s tím, nebo získalo obrovský vliv na politické scéně, že zprůhlední finance, že bude nakládat s každou korunou, tak její zpravodaj tady dneska předvádí pravý opak. Zase vzhledem k času přeskočím, jak to funguje v Německu. A já předpokládám, když tedy budou příští týden žádat o důvěru vládě, tak v Nizozemí na začátku každého volebního období vláda schválí dohody o veřejných financích a rozpočtovou politiku, tj. jak budou peníze vydány a jak budou získány. Při přípravě rozpočtové politiky pro další čtyři roky je důležitý především očekávaný vývoj národní a světové ekonomiky. Tam, kde to skutečně funguje, protože se nesnaží obelhávat regulaci veřejných výdajů, je Nový Zéland. Tak abyste věděli, o co nám jde v ideové oblasti, a skutečně to není o pravici ani o levici, protože dluhy se neptají, jestli je způsobila levice, nebo pravice. Jak víte, největší krize posledních desetiletí vznikla ve Spojených státech z naprostého diletantství a rozvolnění některých finančních produktů.
Vrátím se k Novému Zélandu a tím skončím, že vám tady přečtu jejich pravidla pro fiskální zodpovědnost:
Snížení celkového dluhu země na rozumnou míru tak, aby byl vytvořen nárazník proti faktorům, které mohou mít negativní dopad na celkovou výši dluhu v budoucnosti, a dokud nebude dosaženo této úrovně dluhu, celkové provozní výdaje státu v každém finančním roce musí být nižší než celkové provozní výdaje ve stejném finančním roce. ***