(15.50 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Z přihlášených 162 poslanců pro 154, proti žádný. (Hlasování číslo 41.) Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Nyní se budeme zabývat bodem číslo 15. Bod číslo 15 je
15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb.,
o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským
a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetkua o změně některých zákonů
(zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 70/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom i s tímto návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.
Nyní prosím z pověření vlády, aby předložený návrh uvedl ministr kultury Daniel Herman. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, účelem předloženého návrhu novely autorského zákona, který nyní projednáváme, je zajistit splnění povinnosti České republiky transponovat do právního řádu dvě autorskoprávní směrnice EU. Jde o směrnici 2011/77 novelizující směrnici o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících a o směrnici 2012/28 o některých povolených způsobech užití osiřelých děl. Naléhavost co nejrychlejšího projednání a schválení této výhradně transpoziční novely je dána tím, že Evropská komise již zahájila tzv. formálním upozorněním ze dne 27. ledna letošního roku řízení proti ČR pro nesplnění lhůty stanovené pro transpozici jedné z těchto směrnic. K nedodržení lhůty došlo proto, že v důsledku rozpuštění Poslanecké sněmovny, která již tento návrh jako sněmovní tisk 1002 projednala v prvém čtení, nemohl být legislativní proces v loňském roce dokončen. Návrh tedy vláda předkládá v totožné podobě znovu. (V sále je rušno.)
A nyní k vlastnímu obsahu novely. První z transponovaných směrnic prodlužuje dobu ochrany práv k hudebním nahrávkám. Aby hudebníci a zpěváci mohli mít užitek ze svých raných nahrávek i v pozdním věku, prodlužují se jejich práva k nahrávkám, na nichž účinkují, z 50 na 70 let. Stejně se prodlužují práva nahrávacím společnostem, které ovšem budou muset těmto umělcům poskytovat dodatečné odměny získané z užití těchto nahrávek během prodloužené doby ochrany. Změní se také počítání doby ochrany práv u hudebních děl s textem, jsou-li vytvořeny za účelem společného užití, jak je to typické u skladeb populární hudby nebo u oper či muzikálů. Doba ochrany neskončí v těchto případech dříve než za 70 let od smrti posledního z autorů.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pardon, pane ministře. Já se omlouvám a znovu prosím předsedy poslaneckých klubů zejména, aby šli příkladem, a ministry a předsedy politických stran, i na pravici prosím, jestli by byli tak hodní a šli si to vyřídit ven. Děkuji vám velmi mnoho. Pane ministře, prosím, pokračujte. Děkuji.
Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Transpozice této směrnice si vyžádala i jednu změnu zákona o oceňování majetku, jelikož pro účely oceňování všech majetkových práv souvisejících s právem autorským zákon zatím počítá s dobou 50 let.
Druhá směrnice se týká tzv. osiřelých děl a osiřelých zvukových záznamů, tj. dosud chráněných děl nebo záznamů, jejichž autor či jiný nositel práv není znám nebo je nedohledatelný. Kromě definice osiřelého díla se zavádí výjimka z výlučných autorských práv ve prospěch kulturních a vzdělávacích institucí a veřejnoprávních vysílatelů. Tyto instituce s posláním ve veřejném zájmu tak budou moci při splnění daných podmínek osiřelá díla a zvukové záznamy digitalizovat a zpřístupňovat na internetu. Nová úprava by měla napomoci zejména projektům digitalizace celoevropského kulturního bohatství tím, že se umožní užití dosud blokovaných děl.
Vážené kolegyně a kolegové, vláda z důvodu řízení zahájeného Evropskou komisí proti České republice navrhla Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s tímto návrhem zákona již v prvém čtení. Celková délka řízení proti České republice může sice trvat déle než rok a může se tedy zdát, že je zde stále ještě dostatečný časový prostor, přesto se domnívám, že zkrácené projednání je na místě. Jak jsem již předeslal, novela je výhradně transpoziční. Současně bych vás rád ujistil, že Ministerstvo kultury již aktuálně připravuje další novelu autorského zákona. Při jejím projednávání pak jistě bude prostor k uplatnění vašich případných návrhů směřujících k ostatním ustanovením.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana ministra zahraničí a pana předsedu Úsvitu přímé demokracie, aby si své záležitosti šli vyřídit jinde - což pan ministr zahraničí nemůže, protože je tady teď jedním z mála členů vlády. (V ministerských lavicích jediný.) Děkuji.
A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Pospíšil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Pospíšil: Pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych přednesl stručnou zpravodajskou zprávu k danému návrhu zákona. Jak již bylo řečeno, a já to tedy potvrzuji, jedná se v zásadě pouze o transpozici dvou směrnic do našeho národního právního řádu s tím, že je dobré zde říci, ono to tu úplně nezaznělo, že v době přijímání těchto směrnic ČR patřila k odpůrcům té první směrnice a tvořila blokační menšinu. Poté co však tato skupina států, které nesouhlasily se směrnicí, jaksi se rozpadla, směrnice nabyla platnosti, následně i účinnosti, a proto nyní transponujeme tyto mezinárodní, resp. evropské prameny práva do našeho právního řádu. Tedy je určitě diskutabilní zvláště ta první část, nakolik je, či není vhodné prodlužovat délku, po kterou má autor, resp. výkonný umělec majetková práva ke své nahrávce. O tom určitě je třeba vést debatu, nicméně na druhou stranu nám nezbývá nic jiného, než tuto evropskou úpravu vsunout, přijmout, transponovat do našeho právního řádu. Takže je dobré tady říci, že hlavní změna, kde ČR zastávala zdrženlivé stanovisko, se týká té směrnice, která, jak už řekl pan ministr, mimo jiné říká, že práva výkonných umělců, ale také práva výrobců zvukových záznamů v majetkové rovině se prodlužují z 50 na 70 let. To znamená, veškeré licenční povinnosti a jiné se takto budou o 20 let prodlužovat.
Nebudu zde rozporovat zdůvodnění Evropské unie, které působí trošičku, bych řekl, úsměvně. Hlavním důvodem je to, že se prodlužuje průměrný věk výkonného umělce, a proto má mít právo na delší ochranu. Beru to tedy, že takováto argumentace asi není úplně, bych řekl, ta pravá, nicméně, jak už jsem řekl, je to fakt. My o tom můžeme debatovat, nicméně nemůžeme s tím nic udělat. ***