(20.10 hodin)
Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Omlouvám se, vím, že je pozdě, pane předsedo.
Děkuji za poznámky. Nicméně jedna mě inspirovala, jak říkal pan poslanec Kalousek, že budeme jediní, kteří mají něco upraveno jinak. Já bych ho vzal za slovo. Byl bych šťastný, kdybychom nebyli jediní také v mnoha jiných úpravách, které jsou velmi originální, a musím říct, že se týkají zejména majetkových daní, části těch majetkových, o kterých právě hovoříme, anebo také velmi specifického statusu některých ekonomických činností - mám na mysli OSVČ, v tom jsme skutečně ojedinělí a velmi originální. Takže já velmi vítám cestu ke standardizaci a evropskému pojetí a budu za to jedině rád. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. To bylo závěrečné slovo pana předsedy vlády. A nyní už nám nezbývá nic jiného, než hlasovat o tomto zákonném opatření. Takže zazvoním na kolegy v předsálí, dám jim chviličku na to, aby se dostavili do jednacího sálu.
Vzhledem k tomu, že to vypadá, že všichni ti, kdo chtějí hlasovat, jsou již zde, přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje podle článku 33 odst. 5 Ústavy České republiky zákonné opatření Senátu číslo 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí."
Zahajuji toto hlasování. Ptám se, kdo je pro, ať stiskne tlačítko a zdvihne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování má číslo 20. Přihlášeno je 186 a pro je 172, proti nikdo. Návrh usnesení byl přijat.
Předpokládám, že kolegyně Konečná se nehlásí do rozpravy, takže ji odmazávám.
Ukončím bod číslo 19 a nyní s velkou omluvou panu ministrovi zdravotnictví, že musel tak dlouho čekat, ale předkládá to pan předseda vlády, pan ministr zdravotnictví zcela jistě chtěl být přítomen této debaty.
Otevírám bod číslo
17.
Zákonné opatření Senátu, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1/
Prosím pana předsedu vlády, aby tento tisk uvedl. Prosím.
Předseda vlády ČR Jiří Rusnok: Děkuji vám, vážený pane předsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, cílem tohoto zákonného opatření Senátu bylo zvýšit vyměřovací základ, z něhož se vypočítává příslušné pojistné a veřejné zdravotní pojištění za státní pojištěnce. Důvodem pro to byla kritická finanční situace celého systému veřejného zdravotního pojištění. Zmíněný vyměřovací základ tak byl změněn tímto rozhodnutím Senátu na návrh vlády z úrovně 5 355 korun na současných 5 829 korun oproti dosavadnímu, nebo lépe řečeno, předchozímu stavu, protože tato norma už je účinná de facto od listopadu tohoto roku, oproti předchozímu stavu, tj. ze 723 korun na osobu a měsíc jsme zvýšili tuto platbu státu za zdravotního pojištěnce na 787 korun, což znamená 64 korun na osobu a měsíc. Zvýšený vyměřovací základ přinesl za listopad a přinese za prosinec tohoto roku do systému veřejného zdravotního pojištění cca 784 mil. korun navíc. Příští rok potom oproti předchozí právní úpravě stát za své pojištěnce zaplatí o cca 4,7 mld. korun více. Dohromady tedy více než 5,5 mld. korun, sečtu-li listopad, prosinec roku 2013 a celý rok 2014.
Jak palčivý a akutní je problém v oblasti financování veřejných zdravotních služeb, si dovolím demonstrovat na několika elementárních údajích. Od roku 2009 je financování veřejného zdravotnictví z významné části postaveno na čerpání rezerv z předchozích let. Mezi roky 2009 a 2012 končilo hospodaření zdravotních pojišťoven každoročně v deficitech v objemu 5 až téměř 7 mld. korun. Celkově tak bylo z rezervních prostředků minulých let vyčerpáno zhruba 24 mld. korun a v systému fakticky už téměř žádné rezervy nejsou. U některých pojišťoven je totální nula, respektive minus, u některých doposud nějaké rezervy přežily. Tento stav je způsoben na jedné straně stagnací příjmů, která je logická vzhledem k tomu, že tato ekonomika pět let stagnuje a de facto nerostou ani mzdy, které jsou základním zdrojem veřejného zdravotního pojištění. Jenom pro vaši informaci: před rokem 2008 rostl meziročně výběr pojistného zhruba o 8 mld. korun ročně. V letech následujících se přírůstky pohybovaly víceméně okolo jakési kladné nuly.
Pokud jde o stranu výdajů, tak samozřejmě zde je také významný tlak na jejich nárůst. Je to způsobeno v důsledku stárnutí obyvatelstva. Chtěl bych upozornit, že v podstatě počínaje rokem 2010 česká populace výrazně stárne. Je to to, co jsme dlouho očekávali, a nakonec jsme se toho dočkali, ale nevím, jestli jsme byli vždy na to připraveni a jestli jsme na to připraveni. Samozřejmě ve zdravotnictví je významným faktorem také poskytování kvalitnějších služeb, které ovšem vzhledem k nové technice, novým lékům, novým zdravotnickým prostředkům znamenají také růst výdajů.
Kromě toho systém veřejné zdravotního pojištění v důsledku růstu sazby daně z přidané hodnoty odvedl a také ještě odvede v rámci roku letošního a příštího v rámci let 2012 až 2014, to znamená za tři roky, navíc 10,4 mld. korun oproti předchozímu stavu. Na konci letošního roku lze předpokládat celkové saldo v systému veřejného zdravotního pojištění minus 8 mld. korun. Na konci roku 2014 předpokládáme další propad, který bohužel může dosáhnout až 3 mld. korun. Ten bude navíc prohlouben skutečností, že do konce roku 2013 se již nestihne novelizovat zákon o veřejném zdravotním pojištění v otázce týkající se regulačních poplatků za hospitalizaci, a je tedy více než pravděpodobné, že poskytovatelé lůžkové péče přijdou o další příjmy, které v současné době tvoří více než 2 mld. korun ročně a s nimiž tito poskytovatelé ve svých bilancích dlouhodobě počítají.
Již dnes jsme v situaci, kdy Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky není schopna splácet včas své pohledávky, a poskytovatelé lůžkové péče se tudíž dostávají do obtížně zvladatelných finančních problémů, které musí řešit nejenom mimořádnými opatřeními na straně výdajů, ale často i úvěry nebo prodejem pohledávek, resp. závazků. Důsledkem toho je, že se zpožďují platby dodavatelům léků, zdravotnických prostředků a na konci roku 2013 dosáhnou závazky nemocnic po lhůtě splatnosti pravděpodobně výše 6 mld. korun. Tímto zákonným opatřením Senátu se tedy snažíme předejít v podstatě akutní krizové situaci, kdy by zmíněné subjekty začaly omezovat dodávky léků poskytovatelům lůžkové péče. Toto se ovšem už bohužel v některých jednotlivých případech začíná dít. ***