(20.00 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Poznámka číslo dvě. Pan poslanec Beznoska říkal, že se to zkomplikuje daňovému poplatníkovi, že něco bude muset. Já bych rád podotkl, že nebude muset nic v tomto případě. Pokud se mu nebude líbit, že by snad měl porovnávat se 75 % daně obvyklé, tak udělá to, co musí udělat podle dnešního právního řádu: objedná si znalecký posudek, ten zaplatí, oproti dnešnímu právnímu stavu si náklady za znalecký posudek bude moct dát do základu daně, tzn. bude si o to moct snížit základ daně, tato nová úprava už to umožňuje, dnešní situace nikoliv, a nic se mu nezkomplikuje. Pokud bude chtít postupovat tou podle mého názoru jednodušší metodou, protože dnes finanční úřady už jsou do té míry nabité informacemi o cenách nemovitostí obvyklých, že mu bude líto peněz za znalecký posudek, a bude postupovat tou metodou, že si nechá daň vyměřit od finančního úřadu, bude to mít jednodušší. Ale nebude to muset udělat, když bude chtít postupovat podle stávající zvyklosti, že si nechá udělat znalecký posudek, tak si ho nechá udělat, a oproti stávající zvyklosti si o to bude moct snížit základ výměru daně, takže z tohoto hlediska je ta změna mimořádně pozitivní.
Poznámka třetí. Nepochopil jsem a asi nikdy nepochopím, proč Senát zamítl předlohu, která byla předložena Poslaneckou sněmovnou. Je to jedna z mála daňových změn, kde jsem byl zcela v souladu s názorem - my jsme málokdy spolu souhlasili s panem ministrem Fischerem nebo s Rusnokovou vládou, ale kde jsme měli názor skutečně stejný, byl názor na to, že je potřeba změnit stávající nesystémový a velmi riskantní stav daně z převodu nemovitostí, kdy daň platí ten, kdo prodává, kdo získává ty finanční prostředky. Ten, kdo nemovitost nabývá, neplatí nic, ale je ze zákona ručitelem. Na to se málokdy vzpomíná. Ten, kdo tu nemovitost nabyl, ručí státu za to, že ten, kdo prodal tu nemovitost, zaplatí. Velmi často se stává - a Ministerstvo financí je bohužel svědkem celé řady srdceryvných příkladů - kdy ten, kdo nemovitost prodal, prostředky získal, propil je, byly mu exekuovány, babičce je v noci sebrali, jakýmkoli způsobem byly zcizeny, tak nabyvatel nemovitosti se po roce, po dvou či po třech dostal do situace, že přišel finanční úřad a řekl: zaplať, jsi ručitel, tamten nezaplatil. A on neměl. Ona je to často poměrně značná částka. A ministr financí i příslušný ředitel finančního úřadu je v bezvýchodné situaci, protože ví, že ten člověk je poctivý, že se ničeho nedopustil a zákon mu neumožňuje kromě splátkového kalendáře jakkoli odpustit. Smluvní strany to mezi sebou také často řešily notářskými a advokátními úschovami. Nicméně Ministerstvo financí bohužel zaznamenalo mnoho případů, kdy advokátní i notářské úschovy byly zpronevěřeny. A tam ten nabyvatel byl opět ručitel a měl opět smůlu, protože se často dostal do situace, kdy mu nemovitost byla exekuována, protože neměl na zaplacení ručení té daně.
Podle našeho názoru jediná cesta k odstranění tohoto systémového rizika bylo to prostě překlopit. Ta daň z převodu nemovitostí, nebo z nabytí nemovitosti, to je to samé, je stejně zakomponována v té ceně. Jestli ji platí prodávající, nebo jestli ji platí nabyvatel, je jedno. V okamžiku, kdy ji platí nabyvatel, který si je vědom, že ji musí zaplatit, jinak by také o tu nemovitost mohl přijít, odpadá to zásadní, co jsme sledovali - odpadá to riziko vzájemného ručení. Tím návrhem, který jsme předložili do Senátu a který Senát odmítl, bylo odstraněno kromě těch dalších výhod, které jsou tam zachovány, že náklady na znalecký posudek mohou být odečteny od základu daně, a že když nechcete v případě nemovitostí týkajících se bydlení nebo rekreace, tak si ten znalecký posudek nemusíte pořizovat. Když nechcete. Pak musíte postupovat způsobem, který kritizuje pan poslanec Beznoska. Ale proč to kritizovat? Vy tak postupovat nemusíte, můžete si dál nechat udělat znalecký posudek. Tohle je tam zachováno. Jenom se prostě Senát pro mě z absolutně neznámého důvodu nechtěl smířit se situací, že by tu daň platil nabyvatel, i když znovu opakuji, je to jedno. A ta výhoda spočívá v tom, že odpadá to riziko vzájemného ručení. To už tam odpadá, tam prostě není ručitel. Tam, kde je ručitel, existuje systémové riziko podvodného chování. My jsme to systémové riziko podvodného chování odstranili, což se Senátu nelíbilo.
Vláda to vyřešila podle mého názoru celkem šalamounsky, dala na výběr smluvním stranám, jestli se rozhodnou tak, či onak. Ovšem je potřeba dodat, že tam, kde bude platit prodávající, bude dál existovat to ručení. To z toho zákona nevypadlo. A možná na závěr je potřeba dodat, že situaci, kdy daň z převodu nemovitostí platí prodávající, mají v Evropské unii pouze dvě země - my, kteří jsme si to takhle vymysleli v roce 1990, a Slovinci, kteří to od nás opsali v roce 1993. Jinak to takhle nikdo jiný nemá - právě proto, aby tam neměl to riziko vzájemného ručení. To, s čím teď přišla vláda na popud Senátu, už budeme mít jenom my. Nikdo jiný to takhle mít nebude. Bude to blbě, ale bude to po našem.
Já to přesto doporučuji schválit. Ono to souvisí to s rekodifikací. A myslím si, že vláda vzhledem k postoji Senátu udělala maximum. Ale až příště budeme opět novelizovat daň z nabytí nemovitosti, zkusme se třeba podívat na to, jak to mají jiné evropské země a jak je to nejkomfortnější pro poplatníka. Děkuji. (Potlesk některých přítomných.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Vidím pana předsedu Štěcha. Zeptám se - do rozpravy, nebo závěrečným slovem? (Se závěrečným slovem.) Tak v tom případě se zeptám, zda jsou ještě přihlášky do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, takže končím obecnou, otevírám podrobnou. Do té taky nemám žádnou přihlášku, tak ji uzavírám.
A teď je prostor pro závěrečné slovo pana předsedy Senátu. Prosím.
Senátor Milan Štěch: Děkuji. Pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já vím, že to, co navrhuje pan ministr Kalousek, v minulosti to tak bylo, že bylo vždycky to správné. Akorát že nám to v té zemi moc nefungovalo a dostali jsme se tam, kam jsme se dostali, že jsme na chvostu skoro ve všem, co se týká ekonomické oblasti.
Ale to, co přijal Senát a čemu pan bývalý ministr nerozumí, myslím není tak komplikované.
Za prvé Senát chtěl a nakonec prosadil, aby zůstala dosavadní praxe. Pokud víme, s touto dosavadní praxí nebyly problémy. Vždyť v Senátu zasedají primátoři, starostové, lidi, kteří jsou každý den v kontaktu s lidmi v reálném životě. Jsou to lidi napříč politického spektra. Tento názor prakticky měli všichni zleva doprava, zprava doleva.
Za druhé. Existuje ta možnost - a to je vylepšení - dohody. Je tam možnost dohody. A jestliže je nebezpečí, jak tvrdil pan bývalý ministr a poslanec Kalousek, že bude problém s ručením, že tedy ten, který nemovitost nabude, bude muset ještě ručit, tak my si myslíme, že to je menší riziko u toho ručení než to, že ten, kdo tu nemovitost nabude za poslední peníze, které má, které za to dá, ještě bude muset platit daň. Daleko jednodušší pro ten stát je, že tu daň bude platit ten, který ty peníze od toho, který nemovitost nabude, dostane. Takhle k tomu přistupovali senátoři, takhle probíhala diskuse v Senátu. A probíhala i od senátorů, jak říkám, z pravého spektra tehdy vládní koalice. Není v tom žádný zlý úmysl, nebyla to žádná schválnost, která by se chtěla dělat Poslanecké sněmovně nebo vládní koalici. Byl to praktický přístup lidí, kteří žijí v reálném světě. Nehledejme v tom žádný zlý úmysl. Nebyl v tom a je to podle mého zcela praktické, protože dosavadní praxe podle zkušeností lidí, kteří v Senátu zasedají, neměla nějaké vážné problémy. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To bylo závěrečné slovo pana předsedy Senátu. Zeptám se pana premiéra, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Evidentně ano. Tak prosím máte slovo. ***