(17.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
My jsme v té době navrhovali, aby rozpuštění Sněmovny bylo odloženo do doby, než se dokončí legislativní proces. Návrh nebyl přijat, přitom by nijak neohrozil avizovaný a pak uskutečněný termín voleb. Nic by se nestalo, mohli jsme vydržet. Je to poprvé, kdy Parlament České republiky projednává zákonná opatření. Myslím si a budu rád, když to bude nadlouho naposled. Protože měli jsme tady unikátní situaci, kdy tady byla vláda bez důvěry, která důvěru nikdy neměla, a vláda zůstala bez kontroly, protože neexistovala Poslanecká sněmovna, nebylo kde interpelovat, nebylo kde se přít s vládou, opozice neměla šanci, kde vykonávat kontrolu vlády. Takže opravdu věřím, že to bude na dlouhou dobu naposled.
I tak si myslím, protože zavádíme jakési ústavní zvyklosti, že by mělo zaznít, že minimálně dvě zákonná opatření mohla počkat na standardní legislativní proces, mohla být účinná v únoru nebo v březnu. Když mluvíme o zdravotnictví, tak ta samá vláda nenavrhla, abychom se bavili v tomto zrychleném čase o obnovení poplatků za pobyt v nemocnicích, který končí podle rozhodnutí Ústavního soudu k 1. lednu příštího roku a kde roční výpadek je odhadován na 2,1 mld. korun. Najednou tohle to sneslo odklad. Velmi podobné politické strany najednou říkají, že odpustí poplatky všeobecně, což považuji za legitimní politický názor, o kterém se můžeme přít, jestli ano, nebo ne. Nicméně i to určitě přinese snížení prostředků veřejného zdravotního pojištění a prostředků, které mají k dispozici zdravotnická zařízení. Takže si myslím, že je to jasné.
A u těch druhých dvou my prostě chceme jasně konstatovat, že situace využily jak levicová vláda, tak levicový Senát. A ti, kteří tu vládu podporovali, hlasovali důvěru, tak mají odpovědnost k tomu, aby zákony upravili. A zejména v tomto bodě si myslím, že ta úprava nešla šťastným směrem. Díky tomu, že nemůžeme podávat žádné pozměňovací návrhy, tak my budeme hlasovat pro ta dvě zákonná opatření, která dokončují doprovodné zákony k občanskému zákoníku. Je škoda, že vhodné paragrafy, které mohly pomoci ekonomice, jsou pryč, nedá se s tím nic dělat.
Na závěr chci říct, že nechceme navázat na praxi minulé opozice, která se velmi často v případě politické porážky hnala k Ústavnímu soudu do Brna. Nám stačí, že tady ten svůj názor prezentujeme, a nebudeme rozporovat, zda to bylo ústavně komfortní (konformní?) nebo nekomfortní, přestože si myslíme, že to ústavně komfortní nebylo.
A pro příští Poslaneckou sněmovnu, Senát a pro příští vládu: Kdyby náhodou - a říkám, my si to nepřejeme - nastala situace, kdy opět bude rozpouštěna Poslanecká sněmovna a opět se bude moci využívat článek 33 naší Ústavy, tak doporučujeme ještě mnohem větší zdrženlivost, než kterou předvedla vláda a Senát v uplynulých měsících. Děkuji. (Ojedinělý potlesk.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi, a pokud zde nejsou další žádosti o přednostní právo, tak bych poprosil prvního řádně přihlášeného do diskuse, což je pan poslanec Jeroným Tejc. Připraví se paní poslankyně Helena Válková.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych se také vyjádřil k bodu 18, ale také k bodu 19, tedy k zákonům, které souvisejí s občanským zákoníkem. A odpusťte mi, že budu hovořit nejen o těchto zákonných opatřeních, která doprovázejí občanský zákoník, ale budu v této věci navazovat na debatu o občanském zákoníku jako takovém, o kterém jsme tady vedli spor ani bych neřekl mezi levicí a pravicí, ale mezi těmi, kteří byli zastánci toho, aby se více přemýšlelo a více promyslelo spuštění nového občanského zákoníku, a těmi, kteří byli pro to, aby byl spuštěn za každou cenu k 1. lednu 2014.
Myslím, že nejen já, ale i velká část odborné veřejnosti, řekl bych snad kromě autorů tohoto zákoníku z odborné veřejnosti, je přesvědčena, že občanský zákoník není v tuto chvíli připraven natolik dobře a jeho rizika spuštění jsou natolik velká, že mohou ohrozit v budoucnu právní postavení a vztahy občanů České republiky.
Dnes bohužel stojíme v této Poslanecké sněmovně před rozhodnutím, kdy na jedné straně my, kteří jsme nehlasovali pro občanský zákoník, ať už jsme v této Poslanecké sněmovně zasedali, či nezasedali a přicházejí jako noví poslanci, budeme muset hlasovat pro doprovodné zákony ve formě zákonných opatření, protože kdybychom tak neučinili, tak od 1. ledna nastane chaos. A já jsem rozhodně nezáviděl ani kolegům v Senátu, kteří museli ve velmi krátkém čase zpracovat tyto normy do formy zákonných opatření tak, aby tato úprava byla připravena. A stejně tak nezávidím nám všem, kteří mají problém se spuštěním nového občanského zákoníku, že budou muset pro tato zákonná opatření hlasovat i přesto, že s řadou ustanovení a obsahu těchto zákonných opatření nebudou souhlasit.
To, co je problémem občanského zákoníku, je podle mého názoru nejen diskontinuita, tedy to, že se mění řada institutů, které fungovaly a které byly bezproblémové, a budeme si muset na ně zvykat nejen my občané, ale také judikatura, ale to, že doprovodné zákony byly připraveny na poslední chvíli.
Tady zazněla kritika ze strany pana předsedy Stanjury na to, že Senát řešil na poslední chvíli zákonná opatření a docházelo ke změně i obsahu zákonů, které byly připraveny jako doprovodné. Ono by se nic takového nestalo, kdyby legislativní proces fungoval tak, jak má, a kdyby vláda, tehdy ještě pravicová, předložila občanský zákoník společně s doprovodnými zákony, což se bohužel podle mého názoru nestalo nejen ihned poté, kdy byly ty návrhy sem doručeny, ale nestalo se to ani v přiměřeně krátké době a ty zákony zde byly až na jaře a v létě tohoto roku. A tedy i přesto, kdyby se Sněmovna nerozpustila, byly by schvalovány na poslední chvíli. A to je podle mého názoru chyba, které bychom se neměli dopouštět. A v tomto smyslu jsem přesvědčen, že pokud někdy ještě budeme přijímat takto rozsáhlou změnu právní úpravy, nejen že legisvakanční lhůta - tedy doba mezi platností a účinností - musí být delší než rok a půl nebo dva roky, ale především musí být předpisy, které mají tyto věci doprovázet a které zásadním způsobem v mnohém mění právní řád České republiky, předloženy dostatečně včas.
Protože nemám ambici zde hlasovat proti zákonným opatřením, která doprovázejí občanský zákoník, protože jak jsem říkal, nemáme jinou šanci, tak si dovolím navrhnout Poslanecké sněmovně doprovodné usnesení, ve kterém může ale nemusí, nebude-li odhlasováno, Poslanecká sněmovna vyslovit názor na to, jak by mělo být postupováno v příštích měsících, a to i na základě debaty, která je vedena v odborné veřejnosti.
Proto navrhuji doprovodné usnesení: "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby na základě vyhodnocení zkušeností z praxe provedla analýzu nového občanského zákoníku a na základě takto získaných výsledků navrhla novelu zákona odstraňující jeho nejzávažnější problémy, nedostatky a nejasnosti, a to nejpozději do konce roku 2014. Poslanecká sněmovna žádá vládu ČR, aby po projednání s představiteli justice přijala urychleně změny jak v oblasti organizační, tak legislativní, s cílem odstranit překážky bránící řádné aplikaci občanského zákoníku v praxi."
Rozumím tomu, že může zaznít výhrada, že zrovna od Poslanecké sněmovny by neměl zaznívat vzkaz voličům: Ještě něco ani nenabylo účinnosti a vy už to chcete novelizovat. Ale obávám se, že v případě občanského zákoníku a rizik s ním spojených, je tato výzva nutná. Poslanecká sněmovna by tím vyjádřila jasný signál budoucí vládě České republiky, že je třeba se analýzou občanského zákoníku zabývat a je třeba připravit v případě, že se ukáže, že v určitých institutech nefunguje, je potřeba jej změnit, a to velmi rychle.
Děkuji za pozornost. (Ojedinělý potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Dobrý večer, paní a pánové. Budeme pokračovat v otevřené rozpravě. Podle přihlášek je přihlášena paní poslankyně Helena Válková. Prosím ji, aby se ujala slova. Připraví se pan kolega Jiří Dolejš. Prosím paní poslankyně, máte slovo. ***