(17.20 hodin)
(pokračuje Hamáček)
Pokud byste měl někdo námitku k tomuto mému mylnému postupu vzniklému sesponkováním dokumentů, tak samozřejmě o tom můžeme hlasovat, můžeme tento bod přerušit a vrátit se k bodu 17. Ale myslím si, že nejrychlejším řešením bude, že pojedeme v pořadí 18-19-17. Je proti tomu nějaká námitka? Pokud ne, děkuji za pochopení a omlouvám se.
Prosím vystoupí pan předseda Senátu Štěch.
Senátor Milan Štěch: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám na úvod blahopřál k získání mandátu důvěry od občanů. Přeji vám, aby vaše práce byla úspěšná ve prospěch naší země, a až budete svůj mandát končit, abyste mohli říct: odvedli jsme dobrou práci.
Když skončila minulá vláda a bylo diskutováno, že bude potřeba přijmout zákonná opatření, která by umožnila dokončení rekodifikace soukromého práva, vyskytovaly se názory, že vláda a Senát budou zákonná opatření nadužívat. Já si myslím, že praxe ukázala, že tomu tak nebylo a že se s tímto mimořádným institutem, který je zakotven v Ústavě v článku 33, zachází a zacházelo velmi obezřetně.
První dvě zákonná opatření - první už vám pan premiér předložil - jsou opatření, která dokončují rekodifikace soukromého práva. I když v Senátu je velká část - velká část - senátorek a senátorů, kteří mají k občanskému zákoníku, který má nabýt účinnosti 1. 1. příštího roku, velmi velké výhrady, tak jsme si všichni uvědomili, že ve fázi rozpracování, účinnosti a aplikace v praxi je postup už tak daleko, že by bylo nezodpovědné neschválit zákonná opatření, která se týkají dokončení rekodifikace soukromého práva.
Samozřejmě můžete namítnout, že prvním krokem k tomu, aby muselo být použito zákonné opatření, bylo to, že Senát neschválil tisky včetně tisku, který se týká úpravy daňových zákonů v prvém procesu, v prvém období, tzn. ještě když přišel ten tisk z Poslanecké sněmovny. Ale prosím, berte v úvahu, že Senát je v tomto případě suverén. A my jsme shledali v té době, že v tom tisku je velmi mnoho návrhů, které do rekodifikace nepatří, resp. se jí přímo netýkají, a že jsou tam návrhy, které by znamenaly poměrně velké výpadky ve veřejných rozpočtech, včetně rozpočtů obcí, jak už uvedl v předešlém vystoupení předseda vlády. Proto bylo předloženo zákonné opatření, které ve své podstatě z velké části, dá se říct možná z 90 %, kopírovalo původní vládní návrh, který jsme předtím zamítli, ale přece jen tam byly změny, které se týkaly především úpravy zdanění základních investičních fondů a také problematiky osvobození daní z příjmů u podílníků na zisku a dividend.
Dále Senát zkonstatoval, že do této úpravy by nemělo patřit zrychlení odpisů, které by způsobilo výpadek podle propočtů jak našich, tak Ministerstva financí, okolo 10 mld. korun ročně.
Z tohoto důvodu jsme přijali zákonné opatření přece jen v pozměněné podobě, než vláda navrhla, ale nakonec při projednávání předseda vlády s úpravou, s pozměňovacími návrhy, které připravil Senát, vyslovil souhlas.
Takže hlavním cílem bylo to, abychom z daňové novely vypustili záležitosti, které nejsou nezbytně nutné k rekodifikaci soukromého práva a které na druhou stranu nepřipraví veřejné rozpočty o desítky miliard korun. Za druhé jsme si byli vědomi toho, že zákonné opatření je potřeba přijmout z důvodu, aby nevznikl stav právní nejistoty s ohledem na účinnost nového občanského zákoníku. Proto bylo zákonné opatření v podobě, jakou máte k dispozici, přijato a bude záviset na vás, jestli se rozhodnete, aby nadále bylo platné jako řádný zákon.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: To byl pan předseda Senátu Milan Štěch, který nás informoval o stanovisku Senátu a způsobu projednávání v Senátu. A já tedy otevírám rozpravu, do které mám zatím pět přihlášek řádných. Mám zde jedno přednostní právo pana předsedy poslaneckého klubu ODS, takže ten dostane přednost. Pan poslanec Stanjura prosím a potom v pořadí tak, jak je na tabuli, pan poslanec Tejc.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, chtěl jsem za náš klub vystoupit jako první a chci se zabývat ve svém vystoupení nejprve otázkou, o které mluvil jak premiér, tak předseda Senátu, tím nadužíváním.
Když se podíváte na článek 33 Ústavy, tak jasně říká, že se mají formou zákonných opatření schválit věci, které nesnesou odkladu. Máme na tabuli čtyři zákonná opatření a můžeme vést debatu - a my ji chceme vést - o tom, zda snesla, či nesnesla odklad.
Myslím si, že u novely zákona o veřejných zakázkách je to mimo jakoukoli debatu. Tam i ta minulá velká novela vstoupila v platnost 1. dubna, nevstoupila v platnost 1. ledna. A přesto, že je to identické s tím, co připravila předchozí vláda, myslím si, že tady měly být vláda i Senát zdrženlivější a měly to nechat na standardní legislativní proces.
Bod číslo 17, kterým jsme měli původně začít, bude jako třetí. V tom nevidím žádný problém. Všeobecné zdravotní pojištění, navýšení platby za státní pojištěnce - je stejný případ. Když se podíváte i na to zdůvodnění, které poslala vláda do Senátu, je tam napsáno, že hrozí velké výpadky příjmů v letošním roce. Ta suma 4,7 nebo 5 mld. je skutečně veliká, ale když ji porovnáte s celkovým objemem zdrojů, které jsou ve zdravotnictví za rok, a teď mě nechytejte za slovo - odhaduje se, že je to zhruba pro zjednodušení výpočtu 250 mld., tak se jedná o 2 % ročního obratu. A ti z vás, kteří někdy řídili nějaký rozpočet, měli nějakou firmu, mohou říct, zda 2 % je věc, která nesnese odkladu a nesnese standardní legislativní proces. My jsme přesvědčeni, že ano.
Ta poslední dvě zákonná opatření, která dle našeho názoru skutečně nesnesou odkladu, jsou dva zákony, které dokončují implementaci či doprovodné zákony k občanskému zákoníku. Je to věc, kterou naše vláda prosazovala, dlouhodobě připravovala, svedla nejeden politický zápas tady v Poslanecké sněmovně, nejeden politický zápas Sněmovna versus Senát. Myslím, že mnozí si to pamatujeme, a určitě by byla škoda, kdyby se ta práce nedokončila. Na druhé straně je třeba říct, že v okamžiku, kdy se rozpustila Poslanecká sněmovna, levicová vláda s levicovým Senátem využily situace a vypreparovaly věci z obou dvou návrhů, o kterých bude určitě řeč, když budeme konkrétně projednávat.
Slyšel jsem v předchozím vystoupení mluvit pana předsedu Senátu o desítkách miliard, které by vypadly. Podle mě to číslo není ničím podložené, je vymyšlené. A pokud dostanu přesnou analýzu, kde a jakým způsobem by stát či veřejné rozpočty přišly o desítky miliard, tak se rád panu předsedovi Senátu omluvím. Jinak si myslím, že to je šíření poplašné pravdy. Nic takového není pravda.
Chci říct, že ne že navrhla vláda, ale v tom legislativním procesu v Poslanecké sněmovně vypadlo jedno z mála opatření, na kterém se shodla tripartita, tzn. vláda, zaměstnavatelé, odbory - opatření, které by mohlo pomoci při obnově hospodářského růstu. Všichni mluvíme bez ohledu na politickou stranu, kterou tady zastupujeme, o tom, jak jsme připraveni. Zrychlení odpisů byla věc, která se v tripartitě dohodla. Nebyla kontroverzní, měla všeobecnou podporu. Přesto v Senátu z tohoto návrhu zákona vypadla - možná zase se zdůvodněním, že by veřejné rozpočty přišly o desítky miliard. Myslím si, že je to užitečná věc, na kterou naše podnikatelská veřejnost čekala a která mohla pomoci zrychlit investice jak ve veřejném, tak zejména v privátním sektoru. Takže kdyby Senát chtěl být opravdu zdrženlivý, tak přijal zákonná opatření v té podobě, ve které prošla Poslaneckou sněmovnou. ***