(14.30 hodin)
(pokračuje Bárta)
Pan poslanec Skokan jasně řekl, že hlasuje pro rozpuštění Sněmovny, a pan poslanec Skokan, tedy připomínám, se ptal Sněmovny a opakovaně upozorňoval při tom, než jsme začali hlasovat o důvěře vlády pana Rusnoka, že nedošlo k naplnění několika formálních kroků k tomu, aby tato schůze byla řádná. Vy jste přehlasovali Věci veřejné s návrhem pana Skokana, aby schůze byla řádně svolaná. Jinými slovy řečeno, tato odpovědnost v žádném případě není ani na panu Skokanovi ani na Věcech veřejných, ale je na těch, kteří hlasovali právě proti těm připomínkám, které pan Skokan v procesních podmínkách vznesl. A samozřejmě primární odpovědnost je na vedení Sněmovny, která si vykládá jednací řád Poslanecké sněmovny zrovna podle toho, jak se jí hodí. Včetně skvělého svolávání rozpouštění Sněmovny na pátek na druhou hodinu odpolední.
Poslední poznámka, kterou je zapotřebí připomenout v této souvislosti, je to, že důvěra vlády pana Rusnoka má zásadní význam. Zásadní. Ale zcela odlišný od vlastní debaty o rozpouštění Poslanecké sněmovny, a účelové spojování těchto dvou témat je úplně stejná záludnost jako odnesení archů na rozpuštění Sněmovny ve čtyři hodiny odpoledne, když na tom klavíru měly být až do večera, aby se tam mohli podepsat všichni poslanci Věcí veřejných a nikoli pouze poslanci - (Přerušen předsedající upozorněním na čas.)
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová S další faktickou poznámkou pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Pokud někdo podá ústavní stížnost s cílem, že nebude možné rozpustit Poslaneckou sněmovnu, pak si její rozpuštění nepřeje. Nic víc, nic méně. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pan poslanec Vít Bárta, faktická poznámka? Prosím.
Poslanec Vít Bárta: Jenom krátká faktická poznámka. Pan Jeroným Tejc zjevně četl dokument, který nebyl zveřejněn. Pan Jeroným Tejc má jasný názor na to, co je obsahem dokumentu, který zveřejněn nebyl, a pro jistotu má ambici přikládat interpretaci něčemu, co v tuto chvíli nějakým způsobem - znovu opakuji - nesouvisí s rozpouštěním Sněmovny, ale souvisí s legitimitou vyslovování vlády pana Rusnoka.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka a nyní se dostáváme zpět do všeobecné rozpravy k přihláškám řádným. Ale ještě jedna faktická - pan poslanec Stanislav Polčák? Prosím.
Poslanec Stanislav Polčák: Děkuji, paní předsedkyně. Já chci pouze reagovat na to, co řekl pan předseda Tejc. Protože jeho vyjádření je poměrně logické a konzistentní. Není možné přát voličům šťastnou ruku u volebních uren, které tedy nás mají čekat v říjnu, a následně zároveň dělat kroky - podle toho, co bylo zveřejněno v médiích -, které jsou obdobou toho, co bylo v roce 2010. Tehdy také pan poslanec Melčák podal návrh na předběžné opatření. A slyšeli jsme, nebo měli jsme možnost číst v médiích, že pan poslanec Skokan podal rovněž totožný návrh na vydání předběžného opatření. Já jsem ten dokument také nečetl, ale myslím, že by stálo za to, aby se před voliči nehrála falešná hra. A myslím, že by nic nebránilo panu kolegu poslanci Skokanovi, aby zde předstoupil a jasně tedy řekl, zdali takovýto návrh na předběžné opatření podal, či nikoli a zdali skutečně strana Věci veřejné přeje voličům v říjnových volbách všechno dobré k těm volbám, anebo dělá všechno potají k tomu, aby takovéto volby nebyly.
Já se připojuji k tomu, co říkal pan kolega Tejc. (Potlesk.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová To byla faktická poznámka. Řádná přihláška - pokud nejsou teď žádné faktické - nejsou - řádná přihláška pan poslanec Jiří Paroubek. Prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, to, co říkali oba mí předřečníci, má svoji hlubokou logiku, jak pan poslanec Tejc, tak pan poslanec Polčák. Protože my jsme před čtyřmi lety téměř touto dobou, v září, zažili ústavní stížnost, která byla akceptována, byla to ústavní stížnost jednoho poslance! Já jsem do té doby byl ujišťován všemi ústavními právníky, že může být podána ústavní stížnost poněkud jinak, ale byl jsem pak tou praxí Ústavního soudu poněkud překvapen, přiznám se, a nebyl jsem asi sám. Ale politika se někdy vyvíjí politikou hotových faktů. Takže bylo by dobré, abychom toto věděli, než třeba budeme o tom hlasovat, abychom nebyli za kašpárky, protože když se rozpustí Poslanecká sněmovna a vedle toho tady bude vláda, která de facto bude mít nějakou vyšší legitimitu, nebo to, že je vládou v demisi, se bude zpochybňovat, no tak samozřejmě to může zpozdit celý ten proces mimořádných voleb.
Upřímně, pro stranu, kterou vedu, nějaký ten týden navíc by se hodil. Ale hrajeme tady přece fér hru. A tu fér hru - tady stačí říct - přece jenom v rámci té fér hry není to tak - já tu stížnost stáhnu, nebudu mást veřejnost, nebudu mást Ústavní soud, který už v rámci jednoho precedentu dokázal české veřejnosti, že se umí zabývat ústavní stížností jednoho poslance. Tehdy, jenom připomenu, že to bylo na základě tohoto zdůvodnění poslance Melčáka, že se cítí poškozen, že bude připraven o to, že nedostane deset platů. Tak Ústavní soud k tomu přihlédl, že by byla poškozena jeho práva, a kvůli tomu jsme v podstatě neměli mimořádné volby v říjnu 2009.
Dámy a pánové, vracím se ale ke svému připravenému projevu.
Již podruhé v krátké době, v dosti krátké době, v odstupu několika týdnů, přistupujeme k návrhu na rozpuštění Poslanecké sněmovny. Pokud zavedené politické strany - sociální demokracie, TOP 09 a komunisté - splní, co řekly, rozpustíme dnes Poslaneckou sněmovnu. Rozpustíme Sněmovnu, která je zcela zkompromitovaná a dávno ztratila důvěru lidí, pokud ji ovšem kdy měla.
Toto složení Sněmovny vzniklo ve volbách v květnu 2010 po intenzivní, nenávistné a emocionálně vypjaté volební kampani, v níž smutnou roli sehrála nepluralitní česká média. Čest budiž výjimkám v českých médiích, těch bylo minimálně. A tak byli, abych použil dikci někoho jiného, trošku vulgární dikci někoho jiného, báby a dědkové ohlupováni rafinovanými klipy, po obloze létali archeopteryxové a po zemi pobíhali jiní dinosauři. Babičky v domovech důchodců se vlastenecky klepaly hrůzou, sám jsem to zažil, když jejich duševní zrak kreslil bankrot státu, jak o něm psala média, a šly na ně mdloby, když dostaly právě před volbami od pánů z TOP 09 poštou složenkou, kolik že to dluhů státu na každého z nás připadá. A už měly představu, kolik jim budou asi strhávat z důchodu.
Nemůžu se ovšem v souvislosti se zatím posledními volbami do Sněmovny nezmínit o jednom faktoru, který volební výsledek spoluvytvářel. Trošku jsme se tady někteří z nás už o tom zmínili. Bylo to rozhodnutí Ústavního soudu v září 2009, kterým Ústavní soud pod vedením pana předsedy Rychetského, nedávno nově zvoleného předsedy Ústavního soudu, protiústavně zrušil ústavní zákon, kterým byly na polovinu října 2009 vyhlášeny mimořádné volby. V nich by s jistotou zvítězila levice. Podle latinské zásady fiat iustitia, pereat mundus, nechť zvítězí spravedlnost a zhyne celý svět, postupoval Ústavní soud takto. Kdo z tohoto protiústavního rozhodnutí Ústavního soudu nejvíce profitoval? No, není to po těch letech těžké postřehnout. O stranách, jako jsou Věci veřejné a SPOZ, bychom asi dnes mnoho nevěděli. Ve státě bylo několik silně zainteresovaných skupin, samozřejmě anonymních, nemajících zájem na vládě, která by zavedla ve státě a omezila korupci a rozchvacování republiky. (V sále panuje trvalý hluk.)
První byli ti, kteří se těšili na církevní restituce a netušené další z toho plynoucí příjmy. Dalšími byly farmaceutické firmy roztáčející nelítostně cenovou spirálu.
Dámy a pánové, od roku 2005 do roku 2012 - mrzí mě, že pány poslance na pravici to nezajímá, protože oni byli u toho.***