(15.20 hodin)
(pokračuje Klasnová)
Jedna z těch věcí, která je jednou z těch nejpodstatnějších, je oddělení průkazů od zákona o sociálních službách a o poskytování příspěvku na péči. Nicméně se tímto pozměňovacím návrhem nijak nehovoří o tom, jaká budou kritéria pro průkazy TP, ZTP a ZTP/P. Hovoří se o tom, že se ta věc bude řešit vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí, nicméně tu vyhlášku jako Poslanecká sněmovna my neznáme. Já samozřejmě věřím dobrým úmyslům Ministerstva práce a sociálních věcí, nicméně jsem si dovolila v tomto ohledu načíst pozměňovací návrh, který jsem vložila do systému. Můj pozměňovací návrh de facto znamená návrat k vyhlášce 182/1991 Sb., jež navazovala na dřívější zákon o sociálním zabezpečení a platila vlastně do reformy do roku 2012, kdy byla zrušena Ministerstvem práce a sociálních věcí. Myslím, že tak je jednoznačná jistota, že budeme vědět, o čem hlasujeme, budeme vědět, že ta kritéria jsou nastavena, a nemusí vzniknout žádná obava ze strany zákonodárců, že nakonec kritéria budou nastavena tak, že to může vést k dalšímu odebírání průkazů těžce zdravotně postiženým osobám.
Druhý pozměňovací návrh, který je vlastně také pozměňovacím návrhem ke komplexnímu návrhu ze sociálního výboru, se vypořádává s tím, že dříve bylo možné u osob starších padesáti let mít průkazku na dobu neurčitou. Je to tak, že dnes to je do 18 let maximálně na dobu pěti let, potom je to maximálně na dobu deseti let. Posudkový lékař nebo lékař je jistě schopen určit, které z postižení je postižením, které se už nijak nezlepší, které už nemůže vést k žádné progresi, ať už je to například Bechtěrevova choroba, dětská mozková obrna, amputace horních a dolních končetin či těžká mentální retardace. Tady nelze očekávat, že by došlo k nějaké změně. A já bych se velmi přimlouvala, abychom tam tu možnost, aby průkazka u těchto starších osob nad padesát let mohla být opět na dobu neurčitou, protože po deseti letech, i kdyby lékař průkazku dal na maximální dobu deseti let, znovu chtít po člověku, aby šel k lékaři, je jednak zbytečná administrativní záležitost, jednak je to víceméně obtěžování těžce zdravotně postiženého, často imobilního člověka.
Poslední pozměňovací návrh, který jsem vložila do systému, je návrh, který je k původnímu vládnímu návrhu. Týká se sociálního poradenství, ze kterého se nyní dělá to základní sociální poradenství. Musím říci, že tento pozměňovací návrh jsem také diskutovala se sdruženími zdravotně postižených, kteří mají obavu, že de facto dojde k zúžení sociálního poradenství, že dojde k tomu, že bude méně dostupné a méně dotované. Ono někdy to speciální sociální poradenství je skutečně potřebné, protože určitý druh postižení či choroby vyžaduje velmi specifický přístup, a kdyby zůstalo pouze u toho základního, myslím, že by to byla škoda. Chápu, že důvod je možná ten, že se hledají finanční prostředky, ale myslím, že to by nemělo být to místo, na kterém by se mělo šetřit.
Tolik za mě. Já pevně věřím, že při třetím čtení tady bude více poslanců, takže asi budu muset nejspíš zopakovat v základu to, co jsem teď řekla. Pevně věřím, že alespoň na některém z těch pozměňovacích návrhů, které jsem teď předložila, se snad najde politická shoda. Tolik teď za mě a já se potom ještě přihlásím v podrobné rozpravě ke svým pozměňovacím návrhům. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím pana poslance Miroslava Opálku.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní předsedkyně. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, záměr toho zákona měl jeden cíl, a to vzhledem k tomu, že stále není vyjasněna stabilní situace financování sociálních služeb, odložit ten úkol, který zní ze zákona, že o tom budou rozhodovat kraje, o další rok. Není to první odložení. Osobně si myslím, že z technických důvodů jeden rok je málo, ale budiž, to se dá ještě řešit.
Jaká je situace? Situace je taková, že o všech dotacích ze státního rozpočtu pro jednotlivé poskytovatele již několik let rozhodují kraje, takže my nemáme problém v tom, že by to kraje neuměly. Máme určité problémy v tom, o čem hovořila kolegyně Kohoutová, a to že peníze jsou rozdělovány nerovnoměrně, protože ani služby v rámci České republiky, jejich pokrytí rovnoměrné není.
Základní problém je v tom, jakou budou mít v budoucnu jistotu kraje, že obdrží dostatek finančních prostředků. Vzpomeňte si na situaci při projednávání státního rozpočtu. Již několik let zpátky jsme vždy schvalovali částku, která byla kritizovaná, která byla nižší, než jaká byla potřeba, a pak se v průběhu roku rozpočtovým opatřením nakonec peníze našly. Protože zodpovědnost byla na státu, tak se stát snažil. Bude takto stát usilovně pracovat, i když toto už bude takzvaně na hrbu krajů? V tom je problém. Ne tedy v zákoně o sociálních službách, ale v zákoně o rozpočtovém určení daní, případně jiném rozpočtovém zákoně, který musí s úkolem, který je směřován ke krajům, být souběžně schválen, aby kraje žily v určité jistotě, ale nejenom kraje, ale samozřejmě i poskytovatelé, i když na druhou stranu připouštím, že onen boom, který dnes zaměstnává 52 tisíc zaměstnanců, je pro některé více kšeft než sociální služba.
Co se nám stalo? Schválili jsme zrušení sociálních karet a bylo nutno řešit, jakým způsobem se budou prokazovat zdravotně postižení, protože sKarta tuto funkci ztrácí. Takže se na výboru vlastně přilepil k tomuto zákonu ještě ten problém, jak budou vydávány, jak budou vypadat, a prostě celá technikálie k průkazům pro zdravotně postižené.
Nyní přicházíme k tomu, že za chvilku v podrobné rozpravě ve druhém čtení budou načítány další pozměňovací návrhy. Já se přiznám, že s problematikou řešení, jak to chce řešit kolegyně Kohoutová, problém nemám. Problém mám ale v tom, že Senát se bude chovat zásadově a řekne "přílepky neschvalujeme" a spadne tak s tím celý zákon, včetně odložení pro kraje.
Chci jenom v tomto druhém čtení poznamenat, že se náš klub bude racionálně chovat podle toho, aby neohrozil přijetí toho základního, to znamená záměr, se kterým ten zákon vláda připravila a předložila.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Zeptám se, zda se ještě někdo chce přihlásit do obecné rozpravy. Nehlásí se nikdo. Končím obecnou rozpravu.
Zahajuji rozpravu podrobnou. Paní poslankyně Kohoutová, poté paní poslankyně Klasnová. Nejprve tedy paní poslankyně Lenka. Kohoutová.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, ráda bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu, který je v systému založen pod číslem 7904.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím paní poslankyni Klasnovou.
Poslankyně Kateřina Klasnová: Děkuji za slovo. Já bych se ráda přihlásila k pozměňovacím návrhům, které jsou pod čísly 7906, 7907 a 7908. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji. Prosím nyní pana ministra Františka Koníčka, aby v podrobné rozpravě dal návrh na zkrácení lhůty, který avizoval.
Ministr práce a sociálních věcí ČR František Koníček Děkuji, paní předsedkyně. Vážené dámy, vážení pánové, já tedy teď, v tomto momentě, bych vás rád poprosil o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením ze 72 na 48 hodin. Děkuji vám. ***