(16.40 hodin)
(pokračuje Paroubek)
S velkým zájmem jsem čekal, co bude v prohlášení vlády k problematice energetiky. Skoro nic tam není a to mě velmi znepokojuje. Proč? Mám důvod si myslet, že zájmové skupiny, které ukovaly tuto vládu, mají zájem na dostavbě Temelína. Premiér hovoří v současné době, hovořil v poslední době, o neprolomení těžebních limitů. Vládní prohlášení hovoří o omezení příspěvků na obnovitelné zdroje. Ve vládě je jeden ministr jasným reprezentantem této skupiny, zastupuje Vítkovice. Ano, Ostravsko je zejména vinou pravicových vlád ve vážných problémech. Velcí zaměstnavatelé mají vážné problémy, OKD, Mittal, Evraz Vítkovice, ty se mohou ještě prohloubit. Celá česká politická třída byla a možná ještě je v zajetí představy o nezbytnosti dostavby dvou bloků Temelína. Dlouho jsem sdílel tento blud také. Myslím, že i odejitá vláda Petra Nečase narazila na meze možností v tomto směru a ocenil jsem realistické hlasy z ní se ozývající, jen ovšem v této věci. Dostavba Temelína nebude stát 200 - 250 mld. korun, jak se tu a tam tvrdí, ale 300 - 400 mld. korun. Každý soudný šéf ČEZu musí požadovat od vlády, má-li zajistit návratnost investice do dostavby jaderné elektrárny, zaručenou výkupní cenu elektrické energie. Spotřeba elektrické energie nepůjde zřejmě v příštích deseti až patnácti letech dramaticky vzhůru. Zelená úsporám, pokles potřeby elektrické energie na jednotku produkce, to jsou myslím záležitosti, které tady budou působit, a ještě celá řada dalších. Zdá se tedy, že nový obří zdroj energie nebude perspektivně potřeba a těžko si představit po zkušenosti se solárními elektrárnami, že by česká veřejnost ještě unesla, aby se z jejích peněz, daní, dotovaly ceny elektrické energie na její vývoz např. do Německa.
Nejlepší v nastalé situaci, kdy jsme na prahu epochálních změn v energetice, by bylo pár let počkat, až se vyjasní situace, například zda produkce břidlicových plynů ve Spojených státech i v jiných zemích bude opravdu znamenat silný pokles cen zemního plynu, jak většina analytiků předpokládá. Pak bude možné jít cestou výstavby dvou až tří paroplynových elektráren za řádově desítky miliard. A nebudou to stovky miliard jako dostavba Temelína. A se stejným výkonem, jakou by měla dostavěná jaderná elektrárna. Anebo jinou cestou, cestou obnovitelných zdrojů. Německo v poslední době zcela mění svou energetickou politiku. Představa českých politiků - musím říct, že většiny -, že zájmy Německa budeme ignorovat podobně, jak se snažíme dlouhodobě a někdy i okázale ignorovat zájmy Rakouska, jsou nerealistické. Očekával bych, že nová vláda na téma energetika rozpoutá širokou veřejnou diskusi. O to ale zjevně nemá zájem. Má v tom sama jasno? Anebo jaké sleduje cíle? Ideálem betonářské lobby je pochopitelně betonovat a betonovat. Já dávám přednost dálnicím, silnicím první třídy, železničním koridorům, někdo zbytečné dostavbě Temelína.
Před pár dny jsem pozoroval v České televizi nového ministra dopravy, kterak s jiskrou v oku a s ohněm v srdci bojuje za průplav Odra-Dunaj a snad i Labe, což se objevuje v programu vlády v záměru zpracovat studii proveditelnosti. Já bych chtěl pánům doporučit střízlivost, realismus. Nemůžeme vybetonovat celou republiku, pánové. Je to investice charakteru egyptských pyramid. Určitě lidé budou mít práci, mzdy, ale to budou mít při výstavbě dálnic a silnic první třídy také a dovoluji si tvrdit s větším multiplikačním efektem, nežli jaký může přinést průplav.
Mohl bych pokračovat. Ve vládním prohlášení není nic o konkrétních nástrojích použitých k urychlení veřejných investic - PPP projekty, úvěry Evropské investiční banky apod., ani o programech a finančních zdrojích pro výstavbu komunálních a sociálních bytů. Záměr sám nestačí. Ten záměr přetavit do programu může trvat ještě dlouhé měsíce. Všechno jsou jen zbožná přání - justiční paláce, navýšení počtu policistů. Má otázka je, z čeho.
V tomto roce tato vláda, pokud bude dál setrvávat i v demisi, bude řešit vážné rozpočtové problémy. Hrubý domácí produkt se nevyvíjí podle představ předchozího ministra financí, bude mít propad mezi 2 až 3 %, to znamená, že v příjmech státního rozpočtu může chybět možná 30, možná 40 mld. korun. Vláda bude muset přijít před Poslaneckou sněmovnu a bude muset ty peníze někde najít. Anebo zvýší rozpočtový schodek? Já jsem na to velmi zvědav, co vláda udělá. V tohle situaci si představovat, že může v zemi vládnout vláda v demisi, může jen politický fantasta.
V programovém prohlášení se na několika místech objevuje požadavek zintenzivnění čerpání evropských peněz.
Já bych, pane předsedající, byl rád, kdyby mě poslouchali i pánové, protože jich se to také říká. Dva z nich byli ministry a možná, že také spoluzavinili ten stav, který se vyvinul.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Já jsem nezaznamenal vyšší hluk, ale pokud vás to ruší, tak poprosím kolegy vpravo, aby...
Poslanec Jiří Paroubek: Já myslím, že je zbytečné... Já pány slyším lépe než sebe.
V programovém prohlášení se na několika místech objevuje požadavek zintenzivnění čerpání evropských peněz, ale žádné drama. Uvedu pár základních čísel z monitorovací zprávy Ministerstva pro místní rozvoj z konce června, z nichž je mi smutno. Jsou to čísla alarmující. Půl roku před koncem období Česká republika vyčerpala jen 260 mld. z celkového přídělu na období 2007 až 2013 v objemu, v celkovém objemu 799 mld. korun. Otázka může znít, kolik z toho, co bylo zaplaceno, budeme hradit přírůstky dluhu, nebo dokonce vracet. Osm operačních programů, to chci připomenout, je pozastaveno. Dalších osm bylo v nedávné minulosti pozastaveno a dneska už se čerpá. Ze stávajících 565 mld., které čekaly na čerpání k 1. lednu tohoto roku, bylo za šest měsíců tohoto roku vyčerpáno jen 26 mld. korun, tedy jedna dvacetina. Budeme-li pokračovat tímto tempem, uteče nám skrz prsty 485 mld. korun. Možná to nedopadne takto strašlivě, neboť o proplacení poslední části přídělu můžeme požádat až do března 2017. Smlouva o projektu musí ale být uzavřena letos, jsou na to tedy, řekněme, čtyři měsíce, a projekt dokončen a peníze vyplaceny z domácích zdrojů - z domácích zdrojů - do konce roku 2015, tedy do dvou let.
Nechci vás tedy dále stresovat nepříznivými čísly. Upozorňoval jsem na tento problém za posledních šest let mnohokrát, byl jsem v zásadě arogantně odmítán, někdy zesměšňován. Teď hrozí ztráty stovek, v lepším případě desítek miliard. Čekal bych, že Rusnokova vláda zorganizuje krizový režim čerpání. Nevím, zda si závažnost celé situace uvědomuje. V každém případě pozitivní čerpání evropských peněz může pozitivně ovlivnit hrubý domácí produkt, vytvářet nová pracovní místa.
Vláda chce zajistit fungování velice diskutabilního občanského zákoníku, který nás nejen svým předpotopním názvoslovím vrací do časů staré habsburské monarchie. Dámy a pánové, tato Sněmovna má podle představ této vlády a předchozí vlády schvalovat doprovodné zákony. Podle vládních analytiků, kteří mi věci připravovali pro mé vystoupení dnes, se to nedá stihnout. Dříve nebo později bude muset tato Sněmovna občanský zákoník, jeho uplatnění k 1. lednu, odpískat. Já rozhodně nebudu želet, pokud se tak stane.
Prostě věci v programu vlády jsou nedotažené, nedonošené a nezralé, deklarativní, jako by hybatelé SPOZ nám jen chtěli ukázat ve vládě šest až sedm volebních lídrů této strany.
Ještě mi dovolte poznámku k jedné věci ve vystoupení pana prezidenta, která, přiznám se, mě silně překvapila, která se neobjevila ve vystoupení žádného prezidenta republiky, tedy po listopadu 1989. ***