(11.10 hodin)
(pokračuje Zeman)
"Jestliže Poslanecká sněmovna nepřijme vládu Josefa Tošovského, budu týdny a týdny přemýšlet, diskutovat a uvažovat a pověřovat jednáním o sestavení vlády další a další osoby, a pak opět budu týdny a týdny uvažovat, až nakonec žádné předčasné volby nebudou." Konec citátu Václava Havla z roku 1998.
Pro stručnost podotýkám, že Tošovského vláda byla schválena a předčasné volby byly.
Ten, kdo tvrdí, že prezident si má nejdříve předjednat většinu v Poslanecké sněmovně, nezná Ústavu ČR. A dám vám ještě jeden logický argument. Kdyby tomu tak bylo, pak by Ústava prezidentovi nesvěřovala dva, ale pouze jeden pokus, neboť kdyby měl předem zajištěnu většinu, na co by ten druhý pokus potřeboval?
Chci tedy tvrdit, že jsem samozřejmě postupoval v rámci Ústavy a navrhl jsem řešení, které podle mého názoru bylo jedině možné, přesněji řečeno, které jediné zbývalo. A teď tedy je otázka, co dál. Samozřejmě, že přistoupím k druhému pokusu, nebude-li Rusnokova vláda schválena.
Na druhé straně prosím, abyste vzali v úvahu, že je to první vláda v České republice, která má podporu jak zaměstnavatelských svazů, tak odborů, což jsou dvě vzájemně protikladné skupiny, výrazně se lišící svými zájmy. Je to vláda, která je nástrojem boje proti korupci, protože v jejím programovém prohlášení je obsažen závazek, že nebude zasahovat do probíhajícího vyšetřování a narušovat toto vyšetřování politickými tlaky.
Z projevu některých významných představitelů bývalé vládní koalice jsem několikrát slyšel obavu před policejním státem, před prokurátorskou republikou. Bývalý ministr spravedlnosti pan Blažek dokonce poslal nejvyššímu státnímu zástupci 23 otázek, na které státní zástupce právem odmítl odpovědět, protože byly zásahem výkonné moci do nezávislosti vyšetřovacího procesu. Podle mého mínění jediný, kdo může posoudit, zda vyšetřování bylo vedeno účinně, je nezávislý soud a nikoli politici.
A jak už jsem řekl, nemám žádnou záruku, že v případě, kdy by se k moci vrátila dosavadní koalice, by někdo z jejích členů nemohl být případně postižen řízením svého ministerstva z cely vyšetřovací vazby.
Dovolte mně ještě okrajovou poznámku. Známý politolog pan Miroslav Kalousek nedávno prohlásil, že po volbách jako prezident si stejně budu jmenovat premiérem, koho budu chtít. Je to jeden z největších nesmyslů, které jsem slyšel, ale u autora je to celkem očekávatelné. V takovém případě bych vás chtěl ujistit, že samozřejmě po volbách jmenuji předsedou vlády představitele vítězné strany, a to nezávisle na tom, jaká strana to bude, a budu se samozřejmě těšit na spolupráci s politickou vládou, která jako jediná bude mít mandát, provádět nezbytné reformy.
Pokud vím, a teď se na závěr svého vystoupení vracím k onomu tématu vyšetřování, jehož základem vůbec není stíhání tří poslanců za údajnou korupci. Jeho základem dokonce není ani vyšetřování nezákonnosti ve Vojenském zpravodajství. Jeho základem je postupné odhalování propojení některých politiků a politických struktur s tím, co bych nezdvořile nazval kmotrovskými mafiemi, před nimiž jsem varoval již ve svém inauguračním projevu. Tuto tezi mohu doložit asi tak před třemi týdny veřejně publikovaným rozhovorem vrchního státního žalobce Ištvána, tuším, že to bylo v Hospodářských novinách, kde doslova říká, že se čeká senzace v tomto směru a že pro tuto senzaci již má dostatečné důkazy. Byl jsem ujištěn, že toto vyšetřování skončí v řádu několika týdnů, a ujišťuji vás, i kdybyste mě lámali kolem, že během těchto několika týdnů žádný druhý pokus nepodniknu z důvodů, které jsem již uvedl.
Závěrem bych vás chtěl obšťastnit poděkováním, i když pouze některé z vás. Za prvé bych chtěl poděkovat třem poslaneckým klubům, které se včera rozhodly k podpoře Rusnokovy vlády. Za druhé bych chtěl zvláště poděkovat klubu sociální demokracie, protože ten byl několik týdnů pod mediální palbou pravicových novinářů, kteří až dosud nenašli na sociální demokracii nic dobrého, ale náhle jí začali inteligentně radit, jak si má v této krizi počínat. A nejenom to. Byli i pod palbou několika pravicových politiků, kteří radili zcela nezištně sociální demokracii, jak má postupovat v tomto hlasování, aby se oni politici mohli opět vrátit k moci. Děkuji tedy zvláště klubu sociální demokracie, že se nenechal nachytat těmito politickými jezinkami.
A nyní již opravdu zcela závěrem. Dámy a pánové, jeden ze zakladatelů českého státu, Alois Rašín, měl jako životní heslo "Blaho republiky budiž nejvyšším zákonem". Já vím, že v dnešní době tato dikce zní poněkud archaicky, ale její obsah zůstává. Každý z vás má své osobní zájmy. Téměř každý z vás hájí zájmy některé politické strany. Ale nad tyto zájmy je opravdu nadřazeno blaho republiky. ***