(Jednání pokračovalo v 10.50 hodin.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Dámy a pánové, požádám vás, abyste zasedli do svých lavic. V úvodu schůze jsem vás informovala o tom, že dnes navštíví Poslaneckou sněmovnu prezident republiky Miloš Zeman. Pan prezident je již v prostorách Poslanecké sněmovny. Já vás tedy všechny prosím, abyste zasedli na svá místa, a pozvu pana prezidenta do jednacího sálu. (Shromáždění povstává. Za zvuku fanfár vchází do jednací sálu prezident Miloš Zeman.)
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, na programu 57. schůze, která dnes byla zahájena, je jedním ze základních bodů vyslovení důvěry nově jmenované vládě, vládě pana Jiřího Rusnoka. K tomuto bodu avizoval svou přítomnost a chuť vystoupit před Poslaneckou sněmovnou prezident republiky pan Miloš Zeman, a já tedy prosím pana prezidenta o jeho slovo.
Prosím, pane prezidente.
Prezident České republiky Miloš Zeman Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, vážený pane předsedo vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nacházíme se uprostřed politické krize, kterou velká většina z nás nezavinila, ale všichni ji musíme společně řešit. Jak víte, tato krize začala policejním zásahem na Úřadu vlády, po několika dnech pokračovala demisí ministerského předsedy a v souladu s Ústavou následnou demisí celé vlády.
Z této krize existovalo několik východisek. První, nejjednodušší a také podle mého názoru nejméně správné, by bylo ponechat vládu Petra Nečase v demisi, protože Ústava nestanoví žádnou lhůtu, po kterou vláda v demisi může vykonávat svoji funkci. Proti tomu mluvily nejméně tři argumenty. Za prvé tato vláda podala demisi dobrovolně, a když se někdo dobrovolně vzdá výkonu své funkce, nemá právo příliš dlouho tuto funkci vykonávat. Za druhé začalo řízení, nebo chcete-li vyšetřování, u něhož nikdy nelze vyloučit, že u některého z členů vlády v demisi bude vznesena žádost policie Poslanecké sněmovně na jeho vydání k trestnímu stíhání. A konečně za třetí - tato vláda měla prokazatelně nejnižší důvěru u občanů České republiky za celou historii českého státu.
Plně sdílím názor, že jeden průzkum veřejného mínění nemůže být důvodem k tomu, abychom měnili vládu nebo vypisovali předčasné volby. Ale tady nejde o jeden průzkum. Tady jde o souvislou, několikaletou řadu průzkumů různých agentur, které ukazují, že v současné době míra nedůvěry vůči bývalé vládě kolísá mezi 80 až 90 %. To je tedy důvod, proč jsem se rozhodl co nejrychleji vládu Petra Nečase nahradit vládou jinou. Nikoliv jenom kvůli přání svých voličů z prezidentské volby, protože pokud jsem si dobře povšiml, nevolilo mne ani 80 ani 90 %, ale právě proto, že přímo zvolený prezident musí vedle vůle Sněmovny respektovat také vůli drtivé většiny občanů České republiky.
No a teď byla otázka co dál. Druhou variantou, která přicházela v úvahu, bylo pověřit dosavadní vládní koalici sestavením nové vlády, která by byla v zásadě tatáž, s jednou personální kosmetickou změnou, jako vláda předchozí a která by měla totéž programové prohlášení.
Protože jsem se včera dozvěděl, že bývalá koalice sestavuje stínovou vládu, je možné, že tam budou ještě některé další personální změny. V dnešním teletextu jsem v přehledu tisku zjistil, že novou ministryní vnitra má být paní Karolína Peake, a pokud je tomu tak, a českému tisku určitě musíme všichni věřit, zejména Mladé frontě Dnes (smích z řad opozice), pak chci blahopřát paní Karolíně Peake k funkci stínové ministryně vnitra. (Potlesk z řad VV.)***