(18.10 hodin)
(pokračuje Paroubek)
Já se obávám, že s ohledem na hrozící propad hrubého domácího produktu to může být částka vyšší. Ale řekněme že zůstanu pro jistotu u toho jednoho bilionu korun. Takže teď už můžeme propočítávat, kolik to bylo na občana, kolik pravicové vlády v jednotlivých letech udělaly deficit státního rozpočtu. Tato vláda bude tedy někde na bilionu korun.
Dnes v roztomilém článku, jak jinak, pan redaktor Páral v Mladé frontě Dnes, jak je jeho oblíbeným zvykem, mi připsal hezká slova mnou takto nikdy nepronesená, a sice že státní dluhy se nesplácejí. Znovu opakuji, že takto jsem věci neřekl. Chci se zeptat na dálku pana redaktora Párala, o kolik jím vysněné pravicové vlády od doby, kdy v květnu 2006 zazněla tato má údajná slova, resp. odkdy vznikly, počítám pro jednoduchost od ledna 2007, snížily státní dluh. Nicméně ke cti pana redaktora musím říci, že to, jak dneska psal o finanční ústavě, uvodil nadpisem Finanční hlava XXII. Myslím, že to docela dobře vystihl.
Myslím, že tento návrh zákona, tak jak je postaven, představuje administrativní opatření toho charakteru, který předkládá vláda současná, která má být pastí na tu budoucí vládu. Přitom úkolem příští vlády je za prvé obnovení hospodářského růstu, a to obnovením dynamiky investic v zahraničí, domácích, programovým využitím evropských peněz, uplatněním nástrojů typu partnerství veřejného a soukromého sektoru, tzn. napumpovat do soukromých projektů, ať už se jedná o dálnice, nebo další veřejné stavby, desítky miliard korun. Anebo používat také úvěry Evropské investiční banky s dlouhodobou délkou splatnosti 25 nebo 30 let. Dále je možné využít peníze z účtů státních podniků, kde je umístěno jenom to, co se mi podařilo dohledat, asi 20 miliard korun. 20 miliard korun, dámy a pánové, představuje zhruba půl procenta hrubého domácího produktu. To není určitě málo.
Půjde také o to posílit spotřebu obyvatelstva. To znamená, že příští vláda se bude muset zabývat tím, jak zabrání dalšímu poklesu reálných mezd, který je realitou v současné době, tak růstu nezaměstnanosti, a to jak té statisticky vykázané, tak té nevykázané, tak jak jsem o tom mluvil při svém návrhu v úvodu této schůze, když ta faktická nezaměstnanost v souhrnu může dosahovat někde kolem jednoho milionu osob.
Za druhé. Kromě obnovení hospodářského růstu bude úkolem příští vlády změna struktury daní. A to podstatná změna. Nedomnívám se, že je nutné, potřebné, užitečné a efektivní sahat na daně živnostníků. Myslím si, že ten, kdo vyjádřil myšlenku o parazitním charakteru živnostníků, udělal ohromnou politickou chybu, a já samozřejmě nikdy takovéto řešení podporovat nebudu. V čase recese je to řešení nepřijatelné. Něco jiného je, jakmile bude obnoven hospodářský růst, tak je prostě potřeba nastolit férovost daní. Protože není možné dojít k tomu, aby osoby samostatně výdělečně činné platily svůj příspěvek do státního rozpočtu podstatně nižší na jednu osobu nežli zaměstnanci. Ale v tuhle chvíli si myslím, a bude reálné to prosadit ihned po volbách, že je potřeba zavést druhé, nebo dokonce druhé a třetí daňové pásmo u korporátní daně u velkých firem oligopolního charakteru.
Dámy a pánové, v posledních pěti letech v ročním průměru odvádějí firmy se zahraniční účastí zhruba 260 miliard korun dividend mimo tuto zemi. V době, kdy jsem stál v čele vlády, to bylo 180 miliard a byla to krásná částka. Domnívám se, že nic nestojí v cestě, aby příští vláda usilovala o to narovnat tyhle věci. Protože často se jedná o firmy oligopolního charakteru, často se jedná o firmy, které požívají neoprávněných výhod na trhu.
Dám příklad - bankovní poplatky, které nesporně vznikají na základě kartelových dohod. A pokud jsou tady ceny oligopolního charakteru jako např. u potravinářského zboží - jen tak mimochodem, před rokem jsem tady uváděl příklad porovnání základního spotřebního koše potravinářského zboží u nás a v Německu s tím, že ceny u nás jsou o třetinu vyšší. Přičemž to není, jak se tady někdo z poslanců snažil důvtipně a dlouhodobě tvrdit, že je to věc snad potravinářského průmyslu, který zůstal vesměs v českých rukou, ale je to věc jednoznačně supermarketů, řetězcu supermarketů, který takovéto oligopolně vysoké ceny stanoví. Jen tak mimochodem, pokud jsme si dělali - a já neříkám, že to bylo nějaké vědecké porovnání, ale bylo to porovnání velmi operativní - porovnání výše cen u základního spotřebního koše u nás a v Polsku, vychází rozdíl ještě více než o jednu třetinu. A pak samozřejmě se nedivme, že v pohraničních oblastech lidé jezdí kupovat tu do Polska, tu do Německa.
Dámy a pánové, od roku 2015 lze prosadit takovou změnu struktury daní. Ochránit obyvatelstvo před drahotou. Drahota představuje růst cen a pokles reálných příjmů, to je drahota. A také ochránit zájmy malých a středních českých firem. Proto je potřeba hovořit v tomto okamžiku o prvním, druhém a třetím pásmu, přičemž v druhém a třetím pásmu by byly ty největší firmy, které si myslím, že na to mají. Bude potřeba od roku 2015 obnovit daň z dividend, kterou tato vláda chce od příštího roku zrušit. Zavést daň z finančních transakcí. Zavést registrační pokladny. To všechno může přinést do státního rozpočtu hodně vysoké částky. Jen tak mimochodem, pokud jde o registrační pokladny, není to požadavek nějakých revolučních socialistů. Sami podnikatelé o toto žádají. Protože seriózní podnikatel se nemá čeho bát. Může se bát jenom nekalé konkurence.
A pokud jde o hospodářský růst, to může být také velmi silný zdroj daňových příjmů státu. Za dva až tři roky důsledného uplatňování prorůstových opatření může nastat robustní hospodářský růst tři až čtyři procenta. Na jedno procento hospodářského růstu je nějakých 10 až 12 miliard rozpočtových příjmů státu. Někdy v roce 2017 až 2018 by mohl být státní rozpočet vyrovnaný, za předpokladu změny struktury daní a také hospodářského růstu. Obnovení hospodářského růstu, čili přechodu z poklesu do hospodářského růstu, a mohlo by se tak zahájit snižování podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. ***