(16.40 hodin)
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane předsedající, já se snažím přihlašovat se moderně, elektronicky. Zřejmě...
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Je to marné.
Poslanec Jiří Paroubek: No, marné to není (s úsměvem). Určitě to spojenými silami zvládneme.
Předložený návrh novely zákona o stavebním spoření vzbudil myslím potřebnou diskusi o budoucnosti stavebního spoření v České republice. Pan ministr by se mohl zapojit také do této diskuse, já bych rád slyšel jeho názory.
Stanovisko strany LEV 21 k navrhovaným změnám jsem vyjádřil podrobně ve svém vystoupení v prvním čtení a nyní budu stručný.
Zavedení účelového vázání státního příspěvku obecně považuji za krok správným směrem. Jsem přesvědčen, že pokud stát poskytuje podporu nějakému finančnímu produktu, měl by vyžadovat, aby tyto prostředky byly používány pro dané účely. To má svoji logiku. Současně ale podle mého názoru je třeba rozšířit možnosti využití naspořených prostředků a státní podpory i na další oblasti, tedy nejen na bytové potřeby a pro účely zajištění ve stáří, jak navrhuje vláda, což myslím má jistou logiku, ale např. na výdaje spojené s investicemi do vzdělání. A tady nemyslím školné, to se doufám už této vládě a žádné další vládě nepodaří prosadit. Mám na mysli obecně jakékoli náklady spojené se vzděláváním. Smysl má umožnit vázat státní příspěvek také např. na nadstandardní zdravotní služby. Debatovat můžeme i o rozšíření možnosti využití naspořených prostředků včetně státní podpory na neočekávané události, jako je např. ztráta zaměstnání.
Nastavení dostatečně širokého využití naspořených prostředků ze stavebního spoření je důležité proto, aby po postupném zpřísňování podmínek pro přiznání nároku na státní podporu a snížení její maximální výše na méně než polovinu té původní částky 4,5 tisíce korun zůstalo stavební spoření i přes navrhované omezení v podobě zavedení účelovosti nadále pro občany atraktivním spořicím produktem. To znamená, je nutné nastavit parametry tak, aby nedošlo k závažnému poklesu zájmu o stavební spoření a aby nedošlo k následné destabilizaci stavebních spořitelen, které fungují dosud od svého ustavení bezproblémově. Varováním je slovenská zkušenost, kde v důsledku snížení státní podpory spolu se zavedením účelovosti systém prakticky zkolaboval.
V každém případě by se tato změna měla vztahovat jen na nově uzavřené smlouvy, tedy nikoliv na smlouvy uzavřené v minulosti, byť by se týkala jen státní podpory, na kterou by vznikl nárok až po nabytí účinnosti zákona. Samozřejmě že návrh, který by působil retroaktivně, nepodpořím.
Druhou zásadní změnou je navrhované otevření systému stavebního spoření bankám. Tady jsem o tom mluvil poměrně podrobně na tomto místě při prvním čtení, takže se nechci příliš opakovat.
Návrh v podobě, tak jak byl předložen, zakládá nerovné postavení bank a stavebních spořitelen a podle mého názoru by mohl vést až k faktické likvidaci stavebního spoření v České republice s negativním dopadem na stavebnictví, které už dneska samo o sobě je v krizi, potažmo hospodářský růst, zaměstnanost a v konečném důsledku i na příjmy veřejných rozpočtů. A to doufám není cílem této vlády. Připomínám, že úvěry ze stavebního spoření mají klíčový význam pro rozvoj stavební výroby v oblasti bytové výstavby a představují významný zdroj zakázek zejména pro malé a střední stavební firmy, na které současná krize ve stavebnictví dopadá nejvíce.
V odborných kruzích ve světě dnes navíc stále důrazněji zaznívá požadavek, aby banky omezily své rizikové aktivity v podobě různých spekulativních obchodů a vrátily se k podstatě bankovnictví, tedy k přijímání vkladů a poskytování úvěrů reálné ekonomice. Jinými slovy jde o to, aby se banky vrátily ke konzervativnímu modelu bankovnictví, který dnes provozují právě stavební spořitelny. Proto si myslím, že bychom se neměli vydávat opět cestou nějakých experimentů a vláda by se měla inspirovat v Německu nebo v Rakousku, kde má stavební spoření tradici desítek let. A já řeknu zcela otevřeně, že za starého režimu jsem tuto záležitost v Německu a Rakousku velmi obdivoval a obdivuji ji do dneška. Celá záležitost funguje velmi dobře na principu uzavřeného systému specializovaných institucí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď bych požádal pana poslance Michala Babáka, pak to bude Břetislav Petr. Nyní pan poslanec Babák.
Poslanec Michal Babák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych rád představil jednak náš pozměňovací návrh a krátce se též vyjádřil k této novele zákona o stavebním spoření.
Podle důvodové zprávy předkládá vláda vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, aby systém podporovaného stavebního spoření, jak je dnes nastaven, vedl k podpoře financování bytových potřeb občanů, zatímco v současné době jde pouze o výhodný spořicí produkt.
Předkládaný vládní návrh si klade za cíl mimo jiné posílit konkurenci v sektoru a posílit jeho stabilitu tím, že bude rozšířen okruh subjektů oprávněných poskytovat stavební spoření i na jiné relevantní subjekty, tj. univerzální banky. Předkládaný pozměňovací návrh směřuje pouze proti výše uvedenému věcnému řešení spočívajícímu v rozšíření subjektů oprávněných poskytovat stavební spoření.
Vládní návrh zakládá značnou nerovnost subjektů působících na trhu stavebního spoření. Komerční banky nemají s prostředky stavebního spoření hospodařit odděleně od ostatních finančních prostředků. Nevztahuje se na ně ustanovení § 9 zákona o stavebním spoření a rozložení rizika. To ve svém důsledku znamená i založení nerovnosti nejen mezi podnikateli na trhu se stavebním spořením, ale i jednotlivých účastníků tohoto stavebního spoření, které, ač je poskytováno na základě jednoho zákona a finančně podporované státem, dostane se jim různé míry ochrany ze strany státu. Tento návrh je fakticky likvidací osvědčeného systému stavebního spoření, který využívá nad 5 mil. lidí, tedy téměř polovina občanů této země.
Považujeme za velmi velký problém, že by navrhované změny měly platit i retroaktivně a měly by se vztahovat nejen na nové, ale již existující smlouvy. Vadí nám, že by na základě tohoto návrhu byly vytlačeny relativně levné úvěry na rekonstrukce a modernizace v nižších objemech, tak jak je dnes nabízejí stavební spořitelny, a nahradí je drahé bankovní hotovostní úvěry.
Proto podám návrh na zamítnutí novely zákona o stavebním spoření ve druhém čtení, tzn. v podrobné rozpravě, a též se v podrobné rozpravě, pokud tento návrh neprojde, přihlásím k pozměňovacímu návrhu, který právě řeší tento fakt likvidace stavebních spořitelen. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. A teď je další přihlášený do rozpravy, pan poslanec Břetislav Petr, a pak ještě pan poslanec Svoboda. Prosím pana poslance Petra. ***