(10.30 hodin)
Ministr dopravy ČR Zbyněk Stanjura Děkuji za slovo. Tento návrh novely zákona o pozemních komunikacích a dalších související zákony přináší několik věcí. Za prvé navrhujeme změnu v kategorizaci dálnic a silnic. To znamená, navrhujeme vypustit termín rychlostní komunikace, protože jak to značení, tak samotné vnímání řidiči - řidič nevidí rozdíl mezi rychlostní komunikací a dálnicí. To znamená, vznikly by u nás pouze dálnice prvního a druhého typu a potom silnice pro motorová vozidla. My máme na ministerstvu takovou pěknou prezentaci, kde ukazujeme tři komunikace, fotky tří komunikací, vždy tam jsou dva jízdní pruhy v jednom směru, středová svodidla, žádné křížení, žádné zastávky. A ta nejhezčí komunikace, ta, která logicky vede řidiče k tomu, že po ní může jet nejvyšší povolenou rychlostí, je silnice první třídy. Máme takové silnice a úseky silnic prvních tříd, myslíme si, že ve vybraných úsecích je možné na těchto silnicích jezdit až 110 km za hodinu, za splnění jasných bezpečnostních pravidel. Ta minimální pravidla jsou, jak už jsem říkal, středová svodidla, dva jízdní pruhy v jednom směru, žádné dopravní závady, to znamená žádné křížení, žádné autobusové zastávky apod.
V přechodových ustanoveních se říká, že všechny stávající komunikace rychlostní, označené R, přejdou automaticky, pokud tento návrh zákona bude schválen, do kategorie dálnic. Pak bude na jednotlivých správních úřadech, zda některou z těch komunikací přeřadí do silnice o stupeň níž.
Z osobních zkušeností, kdo z vás zná komunikaci mezi Olomoucí a Vyškovem, tak se jistě shodneme, že to není komunikace, na které je bezpečné jezdit 130. Takže to je určitě příklad rychlostní komunikace, kde bude povolena rychlost 90, na vybraných úsecích maximálně 110 km, ne 130. Profil té komunikace, sklon zatáček apod. nedovoluje bezpečnou jízdu. To znamená, budou to posuzovat správní orgány i s vyjádřením dopravní policie jak u silnic první třídy, kde by bylo bezpečné jezdit vyšší rychlostí než 90, tak v těch kategoriích stávajících R, kde naopak není bezpečné jezdit 130.
Dále návrh novely přináší změnu v oblasti nakládání s odtaženými vozidly. Tady bohužel, musím říct bohužel, reagujeme na rozhodnutí soudů českého státu, to znamená, že ten, kdo odtáhne vozidlo, bude mít povinnost vozidlo vrátit na místo, odkud bylo odtaženo. Není to nápad ani výmysl Ministerstva dopravy či úředníků Ministerstva dopravy, je to reakce na rozhodnutí soudů.
Dále chci upozornit na to, že řešíme i problematiku křížení pozemních komunikací s dráhami a také že je navržena změna v pravomocích jednotlivých typů obcí, prvního, druhého a třetího, zejména v oblasti ochrany veřejných přístupných účelových komunikací.
Jsem rád, že ten návrh zákona půjde do hospodářského výboru, a doporučuji vám všem ho propustit do druhého čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně panu ministrovi. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Václav Baštýř. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Baštýř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem velmi rád, že tento zákon jde sem do Sněmovny a hlavně že není ve zkrácené době. Opět budeme vzpomínat na sněmovní tisk 717, který byl velmi složitý, a toto je jeho obdoba. Předpokládám, že procedura, která proběhne, bude opět ověnčena různými semináři, abychom vás, poslance a zákonodárce, dostatečně seznámili s problematikou, kterou tady přednesl pan ministr, kdy opravdu hlavně nakládání s odtaženými motorovými vozidly není jednoduchá záležitost, stejně jako změna v pojetí rychlosti, jestli je to na dálnici, nebo na rychlostní, nebo na silnici první třídy.
Jsem opravdu moc rád, že mohu tento zákon zpravodajovat. Doporučuji ho velmi vřele do druhého čtení a předpokládám, že debata na hospodářském výboru bude velmi zajímavá.
Místopředseda PSP Jiří Pospíšil: Děkuji pěkně. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli není nikdo přihlášený, tedy obecnou rozpravu končím. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání hospodářskému výboru. Má někdo prosím nějaký jiný návrh? Není tomu tak.
Budeme tedy hlasovat o tom, zda tento sněmovní tisk bude přikázán hospodářskému výboru.
Zahajuji hlasování číslo 55. Kdo je pro návrh? Kdo je proti návrhu?
Hlasování číslo 55, přihlášeno 146 poslanců, pro 120, proti žádný poslanec. Konstatuji, že návrh byl přijat.
Přikázali jsme tedy tento sněmovní tisk k projednání hospodářskému výboru. Tím končím projednávání tohoto bodu číslo 89.
Přicházíme k dalšímu pevně zařazenému bodu, to je bod číslo 45. Jedná se o
45.
Vládní návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob
/sněmovní tisk 986/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Pane ministře, prosím, máte slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, tento návrh zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob je výsledkem kontinuálních prací rekodifikační komise Ministerstva spravedlnosti. Během připomínkového řízení k zákonu o obchodních korporacích v roce 2008 bylo rozhodnuto, že problematika zápisu do obchodního rejstříku a rejstříků přidružených bude upravena samostatným zákonem, a z návrhu zákona o obchodních korporacích byla vyňata.
Základní principy zákona jsou následující. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob v co možná největší míře přebírá současnou právní úpravu zápisu do rejstříků, neboť se jedná o oblast, která je ve vysoké míře upravena směrnicemi, a proto i současná úprava jim musí odpovídat. Případné změny jsou spíš jazykového rázu, čímž se navazuje na jazykovou úpravu rekodifikačních zákonů.
V současné době je hmotná část úpravy zápisů do obchodního rejstříku upravena obchodním zákoníkem, procesní pak občanským soudním řádem. V zákoně o nadacích se odkazuje na zápis nadací podle ustanovení obchodního zákoníku a občanského soudního řádu vztahujících se na obchodní rejstřík, jeho vedení a řízení ve věcech obchodního rejstříku. Stejný odkaz je pak v zákoně o obecně prospěšných společnostech a v zákoně o vlastnictví bytů. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob všechny tyto úpravy sjednocuje v jednom předpisu. Návrh zákona tedy upravuje na jednom místě jak hmotněprávní, tak procesně právní úpravu veřejných rejstříků vedených soudem.
Dovoluji si vám doporučit, abyste návrh zákona schválili v prvním čtení a postoupili ho do dalšího legislativního procesu. Děkuji vám za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní o slovo zpravodaje pro prvé čtení. Zpravodajem je pan poslanec Václav Zemek.
Poslanec Václav Zemek: Dobré dopoledne. Pan ministr tady podal celkem podrobný popis zákona a pokračování v něm by bylo tak řečeno nošením dříví do lesa. Nicméně nikdo ode mne jako opozičního poslance nemůže čekat, že podpořím tento návrh zákona, mé stanovisko je k tomu neutrální. Máme tam různé výhrady, vystoupí k tomu ještě kolegové a patrně asi navrhnou jeho vrácení k dopracování.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. Nemám zatím do ní žádné přihlášky, ale pan kolega Václav Votava se hlásí jako první. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, necítím se povolán, abych hodnotil tady tuto materii, tento zákon, nicméně si dovolím jednu poznámku. Pokud jsem pozorně četl tuto materii, tak jsem zaregistroval, že do rejstříku, když se tam zapisují fyzické osoby, tak se tam zapisuje i jejich rodné číslo. Bohužel Úřad na ochranu osobních údajů - ne bohužel tedy, ale konstatuji, že Úřad na ochranu osobních údajů často upozorňuje na to, aby si každý dával pozor a neplýtval tím, že by sděloval svoje rodné číslo, že může být samozřejmě zneužito. Je to velice citlivý údaj pro řadu věcí. A zde se opět rodné číslo objevuje. Tak jako se objevuje, když se podíváme do katastru nemovitostí, když se podíváme na daňové identifikační číslo fyzických osob, tak tam všude rodná čísla jsou uvedena, a jsou tedy samozřejmě veřejně přístupná. Takže pak se musím ptát, jaká vůbec ochrana osobních údajů v tomto směru existuje.***