(15.20 hodin)
(pokračuje Nečas)

Celkově lze konstatovat postupné koncepční snižování administrativních záležitostí, které se týkají občanů, podnikatelů a jiných uživatelů služeb veřejné správy. Dnes se v rámci celé ústřední státní správy realizují různé dílčí projekty prohlubující tento trend. Koncepce rozvoje veřejné správy sleduje samozřejmě moderní evropské trendy. Například postavit reformu a modernizaci ústřední správy primárně na racionalizaci procesů v ústřední státní správě založené na procesní reformě veřejné správy. Zde běží projekt Procesní modelování agend, spolufinancovaný z prostředků EU. Za další, změnit strukturu a vlastní fungování ústřední státní správy, což je základním krokem pro reformu jako celek, neboť od fungování ústřední státní správy se odvíjí fungování celé veřejné správy.

Úřad vlády v oblasti reformy ústřední státní správy podniká dílčí kroky, mimo jiné dle usnesení vlády z června 2011 o přípravě v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit v ústřední státní správě, na které navazuje usnesení z ledna letošního roku k návrhu úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě pro rok 2014, konkrétně jde o jeho první etapu, ve které pověřuje předsedu vlády koordinací realizace sloučení Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva dopravy a ministra a předsedu Legislativní rady vlády koordinací realizace úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě pro rok 2014.

Ministerstvo vnitra připravuje koncepci reformy veřejné správy. Do 30. června letošního roku budou stanoveny cíle navrhované reformy, pak proběhne diskuse se zainteresovanými stranami. Přijímání podnětů proběhne do září letošního roku. Probíhá také zpracování procesních modelů agend veřejné správy a na základě procesních modelů se zpracují standardy agend veřejné správy, tedy standardizovaný popis průběhu výkonu agend, jejich racionalizace a nákladových a časových indikátorů.

Moje poslední poznámka. K procesu centralizace dochází pouze tehdy, jestliže analýza z hlediska optimalizace fungování dané složky státní správy vede k tomu, že je zde možné ušetřit pracovní síly, a tím pádem i provozní a personální prostředky ze státního rozpočtu. (Předsedající upozorňuje na čas.) Chci připomenout, že vláda pod mým vedením snížila počet státních úředníků o 15 tisíc, jako první vláda za posledních dvacet let.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Petrů. Ještě než mu dám slovo, než dojde k pultu, tak bych chtěl přivítat na galerii účastníky programu Mladí izraelští ambasadoři - Young Izraeli Ambassadors, pod vedením našeho bývalého kolegy z izraelského Knessetu pana poslance Eldana. Vítejte v Poslanecké sněmovně. (Přítomní poslanci povstávají a tleskají.)

A nyní má prostor pan poslanec Petrů.

 

Poslanec Jiří Petrů: Já si dovolím doplňující otázku, a to, jak se slučuje vlastně přiblížení veřejných služeb k občanům se skutečností, kterou uvedu. K 31. březnu t. r. byla zrušena pracoviště Katastrálního úřadu v Havířově, Kaplici, Nepomuku, Sušici, Jilemnici, probíhá likvidace pracoviště v Mikulově a dalších. Podobně je tomu u územních pracovišť finančních úřadů, hovořil o tom pan kolega Votava. Nově vzniklý Státní pozemkový úřad připravuje zrušení 450 míst na pracovištích v regionech, ale utěšeně přibývá pracovníků ústředí v Praze. O Úřadu práce nebudu hovořit, to je příklad paralyzování původně dobře fungujícího aktivního úřadu a úspěšně rostoucího generálního ředitelství v Praze na úkor regionů.

Pane premiére, neočekávám ve svých dotazech odpověď ihned, ale mám tyto dotazy: K jaké faktické úspoře pracovníků, a to myslím kmenových i externích, na jednotlivých ministerstvech za vašeho premiérování došlo?

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Čas, pane kolego, to je asi jediná otázka, kterou položíte. Omlouvám se. Pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, já jsem si zbytek těch dotazů domyslel, takže nebylo potřeba, aby mi je pan poslanec kladl. Přestože byl zády ke mně, odezíral jsem mu ze rtů.

Já bych v prvé řadě chtěl zdůraznit, že po celé období od vzniku samostatné České republiky docházelo k nárůstu počtu úředníků státní správy. V některých aspektech to bylo logické, protože bývalý systém celou řadu věcí řešil mimo státní správu, například v podobě stranických orgánů nejmenované politické strany apod.

Za další. Velmi výrazným impulzem nárůstu počtu úředníků byl vstup do Evropské unie, který vyžadoval navýšení počtu agend, a tím i osob, které tyto agendy zpracovávaly. Velmi výrazným impulzem pro nárůst počtu úředníků byly operační programy Evropské unie, které prakticky na každém ústředním orgánu státní správy, který byl buďto řídicím, nebo zprostředkujícím subjektem v oblasti operačních programů, vyžadovaly zřízení pokud ne rovnou oddělení, tak zpravidla celého odboru nebo sekce, která měla na starosti operační programy.

Co se týče konkrétního počtu, musím říci, že právě v období po roce 2010, od roku 2011 poprvé v dějinách české státní správy v posledních dvaceti letech došlo ke snížení počtu úředníků, konkrétně o 15 tisíc, a ke snížení objemu vyplácených mzdových prostředků o 8 % proti předcházejícím letům. Čili k poměrně výraznému poklesu. S tím, že ten optický nárůst je teď způsoben dán pouze tím, že došlo k centralizaci auditovaných systémů u evropských programů, kterou od nás požadovala Evropská komise, to je jeden z případů centralizace, ale vždy to bylo po dohodě s Evropskou komisí (upozornění na čas) a na základě jejího požadavku.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším je pan poslanec Jan Kubata - ve věci otrava metanolem. Pane poslanče, prosím, ujměte se slova. Doufám, že jste v pořádku. Prosím.

 

Poslanec Jan Kubata: Děkuji, pane místopředsedo. Jsem rád, že vás jasně vidím.

Vážený pane premiére, od loňského září, kdy vypukla metanolová kauza, byla státní správa České republiky i české bezpečnostní složky vystaveny velké zkoušce a seznam obětí bohužel stále není konečný. V médiích, ale především i mezi občany se diskutuje, jaká byla, je a bude role státu. Zda neselhal a do jaké míry mohl či měl reagovat jinak. Je zřejmé, že situaci ovlivnila řada faktorů, například výše zdanění alkoholu u nás a v zahraničí a obecný pohled na smysluplnost tohoto zdanění. Zásadní je ale také forma zločinného úmyslu, který vedl některé jedince k takto závažnému činu.

Každá regulace stejně jako každá zákonná norma i vyhláška ovlivňuje ekonomické prostředí. Prohibice, která byla zavedena v souvislosti s otravami alkoholem, má samozřejmě i ekonomické dopady. Zatížilo to celý jeden segment naší ekonomiky, do které nepatří jen lihovary a koneční výrobci, ale také zemědělci a dodavatelé surovin, dopravci a distributoři. Prohibici nelze vnímat jen jako opatření v krizové situaci, ale také jako zásadní zásah do svobodného trhu.

Vážený pane premiére, mohl byste mi přiblížit, jaké kroky podnikla a podniká vláda v souvislosti s krizovou situací ohledně závadného alkoholu, jak zpětně hodnotíte tyto kroky a úlohu státu, myslím například dočasnou prohibici, které měly k řešení problému vést? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Pan premiér zcela jistě odpoví. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vláda vnímá situaci jako stále vážnou a k řešení přistupuje odpovědně. Musím říci, že já osobně velmi soucítím s rodinami a blízkými obětí otravy metylalkoholem. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP