(15.10 hodin)
(pokračuje Nečas)
K finanční podpoře plnění uvedených cílů slouží Program rozvoje venkova, který je doplněn finančními příspěvky z národních zdrojů. Program rozvoje venkova je svými opatřeními zaměřen především na posílení konkurenceschopnosti lesních podniků, jejichž nízká kapitálová vybavenost vychází z roztříštěnosti lesních pozemků ve vazbě na velikost lesnických majetků a jejich strukturu. Program rozvoje venkova podporuje inovativní technologickou vybavenost lesních podniků a navazujícího dřevozpracujícího odvětví a cílí na obnovu nedostatečné lesní infrastruktury.
Vzhledem k řadě zvláštností lesního hospodářství, například dlouhé produkční době, plnění mimoprodukčních funkcí a funkcí celospolečenského významu, řadě požadavků společnosti neekonomické povahy a tak podobně, jsou neméně významné podpory lesnicko-environmentálního charakteru. Ty si kladou za cíl rozvoj lesních ekosystémů jako celospolečensky využitelného prostředí. Oblast národních podpor pak cílí především na samotné vlastníky lesů, kteří prostřednictvím dotací volí ekologičtější způsoby hospodaření na svých majetcích, postupy obnovy a výchovy lesa, které jsou požadovány nad rámec lesního zákona, například z důvodu zachování biologické rozmanitosti, procesu adaptace na klimatickou změnu a tak podobně.
Čili Program rozvoje venkova pamatuje na konkrétní prvky jednak lesnického hospodaření, ale také navazujícího dřevozpracujícího odvětví.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda chce využít svého práva na doplňující dotaz. Asi ano. Prosím.
Poslanec Ladislav Velebný: Opět děkuji za slovo. Já děkuji panu premiéru, že mi tady přednesl výňatky z koncepce, které vláda schválila v roce 2011 pod číslem 84, ale přesto se musím zeptat, jak je tedy možné, že Ministerstvo zemědělství vydalo pokyn k vypsání výběrových řízení na těžbu a prodej dřeva na období pěti let bez vyhodnocení sociálních a ekologických dopadů na dané regiony. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pan premiér odpoví na tento dotaz.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je zájmem České republiky a zájmem této vlády, aby lesnické hospodaření do sebe zahrnulo vedle samotných produkčních vlastností i širší aspekty, ale také aby v oblasti těžby lesa, údržby lesa, obnovy lesa a podobně byly velmi silně zapojovány i lokální firmy. Já jsem přesvědčený, že přestože máme vyvíjet maximální tlak na to, aby Lesy České republiky byly ziskovým podnikem, nesmíme zapomínat na to, že v těchto pracích, o kterých mluvím, by neměl celý systém vést ke vzniku oligopolu, který by v sobě zahrnul pouze velké hráče. Chci také připomenout, že ještě před sedmi lety byly standardní zisky Lesů České republiky v řádech pouze několika stovek milionů korun a že díky tomuto většímu ekonomickému důrazu Lesy České republiky produkují zisky ve výši řádově několika miliard korun. A chci také říci, že je zájmem státu mobilizovat i finanční zdroje, které mají Lesy České republiky k dispozici například na svých účtech, mimo jiné i k povzbuzení hospodářské činnosti především malých a středních firem v oblasti údržby, těžebních prací, ale také reprodukce vlastního majetku Lesů České republiky a samozřejmě také v oblasti dřevozpracujícího průmyslu. Je ekonomicky nerozumné držet tyto úložky na jaksi zamrzlém stavu ve finančním systému, kdy z nich mají výhody pouze banky. Je podle mého názoru nezbytné je využít k dalšímu dynamickému rozvoji této firmy při zachování základních funkcí lesního hospodářství, to znamená vedle funkce ekonomické také funkce sociální a environmentální.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, to tedy byla čtvrtá interpelace. S pátou je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů na téma reforma veřejné správy. Pane poslanče, máte dvě minuty. Prosím.
Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane premiére, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila před čtrnácti lety Koncepci reformy veřejné správy s tím, že v roce 2000 vzniknou kraje a k 31. prosinci 2002 zaniknou okresní úřady. V rámci Koncepce reformy veřejné správy, která byla široce projednána a poté také akceptována odbornou i nejširší veřejností, mělo dojít ještě k další - třetí - etapě, a to k decentralizaci kompetencí ústředních orgánů státní správy, zejména ministerstev, a jejich reforma - zeštíhlení.
Cílem bylo, aby veřejná správa byla blíže občanovi, celé území státu bylo rovnoměrně pokryto veřejnou službou a výkon veřejné správy byl úsporný a co nejvíce efektivní. Za vašeho vládnutí však ministerstva realizují kroky, které nesou výrazné prvky centralizace a koncentrace. Ministerstvy buď již byly, nebo jsou realizovány zásadní změny v působnostech úřadů. Projevuje se to budováním správních úřadů, které budou patřit nebo již patří přímo do organizační struktury jednotlivých ministerstev, a výrazně tak posilují centralizaci státní moci. Výrazným prvkem je snaha zřizovat vedle současných ministerstev samotné superúřady - Úřad práce, Státní pozemkový úřad, Státní stavební úřad a tak dále. Realizací takových a podobných změn mohou vzniknout důsledky, které významným způsobem naruší stávající osvědčenou funkci systému veřejné správy, výkon správy v území destabilizují, způsobí nemalé materiální škody, vyvolají značné a zcela zbytečné nároky na výdaje veřejných rozpočtů a dopadnou velmi nepříjemným způsobem na občany. Jde o zásadní posun od spojeného modelu veřejné správy k modelu vertikálně řízených, resortně organizovaných orgánů státní správy. Tento proces je nebezpečný, protože probíhá bez širší diskuse, bez komplexních a podrobných analýz i bez spolupráce jednotlivých resortů. (Předsedající: Čas, pane kolego.)
Proč jako předseda vlády podporujete tento proces koncentrace státní moci? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pane premiére, máte prostor pro reakci.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, otázka reformy ústřední státní správy byla již součástí koncepce reformy veřejné správy, kterou v květnu roku 1999 schválila Poslanecká sněmovna. Návrhová část v oblasti ústřední státní správy se primárně soustředila na dekoncentrované orgány státní správy a detašovaná pracoviště a zvýšení účinnosti řízení ve veřejné správě.
V červnu roku 2001 vláda svým usnesením vzala na vědomí návrh koncepce modernizace ústřední státní správy se zvláštním přihlédnutím k systemizaci a organizačnímu uspořádání správních úřadů. Od října 2001 do dubna 2003 byl realizován projekt modernizace ústřední státní správy v České republice. Komplexní realizace reformy ústřední státní správy byla zahájena materiálem Postup a hlavní směry reformy a modernizace ústřední státní správy, obsahujícím vyřešené gesce a organizační zabezpečení, který byl schválen v březnu 2004 usnesením vlády.
Úmyslně uvádím tyto podrobnosti, aby bylo zřetelné, kdy vlastně vznikaly zárodky stávající podoby veřejné správy. Tímto usnesením také vláda převedla gesci k reformě a modernizaci ústřední státní správy a její koordinaci z Ministerstva vnitra na Úřad vlády, a to k 1. dubnu 2004.
Úkoly související s reformou byly rozvrženy do pěti základních oblastí, v rámci kterých se řešily další jednotlivé projekty. Byly to následující oblasti: racionalizace procesu v ústřední státní správě, zlepšení řízení v ústřední státní správě, zvýšení kvality ústřední státní správy, čtvrtou oblastí byla implementace a zlepšování státní služby v ústředních správních úřadech a pátou oblastí racionalizace financování ústřední státní správy. Obecně lze konstatovat, že se v komplexu podařilo dosáhnout dílčích výsledků nastavených cílů, například v podobě materiálu snižování administrativní zátěže podnikatelů, začlenění metody pro hodnocení dopadu regulace /RIA/ do legislativního procesu a tak dále.***