(15.00 hodin)
(pokračuje Nečas)
Protože rozpočet je jenom jeden, má svou příjmovou a výdajovou stránku, výše deficitu není dnes již suverénním rozhodnutím vlády a Poslanecké sněmovny. Ta podléhá velmi tvrdým sankcím z hlediska koordinace hospodářských politik Evropské unie. Chci připomenout, že země, která se pohybuje nad třemi procenty deficitu veřejných financí, nad třemi procenty hrubého domácího produktu, podléhá konkrétní proceduře nadměrného schodku. A především výše tohoto schodku podléhá také tvrdé sankci finančních trhů. V této souvislosti chci připomenout, že podle aktuálních údajů agentury Bloomberg má Česká republika páté nejnižší úroky svých desetiletých dluhopisů v celé Evropské unii a patříme (upozornění na čas) mezi tucet zemí na celé Zemi, které mají nejnižší úroky svých státních dluhopisů, což je míra důvěryhodnosti rozpočtové politiky vlády.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec si evidentně přeje uplatnit doplňující dotaz. Máte prostor.
Poslanec Miroslav Váňa: Pane premiére, připadá vám normální, že během třiceti let církvím a náboženským společnostem pošlete 150 miliard korun a přitom už více než osm let máme minimální mzdu 8 000 korun? Připadá vám normální, že valorizace penzí pro důchodce jim nepokryje ani jednu třetinu inflace a zvyšujících se cen? Připadá vám normální, že rodiny nám padají do pásma chudoby? Připadá vám normální, pane premiére, že rodiny nedokážou uživit své děti a nedokážou jim nabídnout plnohodnotné studium? To všechno vám vážně připadá normální?
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Pane premiére, máte prostor pro reakci na poslance Váňu.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dámy a pánové, nezbývá, než opět uvádět trpělivě, soustavně a velmi systematicky omyly našich sociálně demokratických kolegů - protože já nevěřím tomu, že by vědomě lhali, já si prostě myslím, že oni se mýlí z neznalosti faktů - na pravou míru.
Za prvé, pane poslanče Váňo prostřednictvím pana předsedajícího, vy dobře víte, že se církvím objem finančních prostředků, který jste tady uvedl, nikam neposílá. Dobře víte, že církve a náboženské společnosti byly v této zemi po roce 1948 okradeny, že zdrcující většina majetku se jim vrací v naturální restituované podobě a že je pouze placena finanční náhrada za majetek, který nemůže být vydán, protože ho ve svých rukou nedrží stát, a současně je součástí této finanční náhrady i naprosté odloučení církví od státního rozpočtu. Pokud považujete za správný stav, kdy duchovní jednotlivých církví jsou v podstatě placení státní zaměstnanci, tak já považuji, stav, kdy jsou církve a stát od sebe odloučeny, za zdravý.
Za další. Co se týče minimální mzdy, opět nemáte pravdu. Minimální mzda ve své čisté podobě díky snížení daní z příjmů a sociálních odvodů byla zvýšena. Pro daňového poplatníka, který je bez dětí a má pořád osmitisícovou minimální mzdu, tak čistá mzda v roce 2007 byla 6 760 korun, od roku 2009 je to 7 120 korun, čili o 360 korun více. Pokud je to daňový poplatník, který má jedno dítě, byla jeho čistá minimální mzda v roce 2007 7 260 korun, nyní je to od roku 2009 8 010 korun, čili vyšší, než je nominální hodnota minimální mzdy. (Předseda vlády je upozorňován předsedajícím na čas.) Čili o 750 korun více. To znamená, není to pravda. Čistá minimální mzda se zvýšila poměrně výrazně.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla třetí interpelace. Čtvrtá interpelace - pan poslanec Ladislav Velebný na téma významu lesnictví pro rozvoj venkova. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Ladislav Velebný: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, obracím se na vás ve věci významu lesnictví pro rozvoj venkova a chtěl bych vám připomenout, že k lesnictví neoddělitelně patří i dřevařská výroba, přičemž specifickou roli na venkově hrají především malé a střední zpracovatelské provozy, které vytvářejí velký počet pracovních míst v oblastech, kde je nedostatek jiných příležitostí. Práce v lese je stále spolu se zemědělstvím významným zdrojem obživy a v některých lokalitách takřka jediným pro významnou část venkovského obyvatelstva.
Pane premiére, na podporu venkova byla v minulých letech přijata řada usnesení. Mnohá však nejsou promítnuta do konkrétních opatření. Proto se ptám: Jak zabezpečíte, aby tradiční lesnická a dřevozpracující činnost nebyla ekonomickými tlaky z venkova vytlačována? Jaké konkrétní opatření uvedete do praxe na podporu zejména malých a středních lesnicko-dřevařských podniků působících ve venkovských oblastech a jak zastavíte totální rozpad a rozklad státní odpovědnosti za vývoj v celém oboru? Jen tak připomínám, že Česká republika se stala za rok 2012 největším evropským exportérem v rámci EU ve vývozu surového dřeva, ale v sociální oblasti daných regionů se to vůbec ale neprojevilo. Nezaměstnanost stoupá.
Pane předsedo, nechtěl bych, abyste mi tady připomínal nějaké chyby bývalých vlád, ale jaké konkrétní kroky udělá tato vláda pod vaším vedením. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu poslanci. Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, lesní hospodářství je v rámci Evropské unie vnímáno jako součást rozvoje venkova a využívání krajiny se svými třemi pilíři, to znamená skupinami funkcí lesů. Jsou to funkce ekonomické, ekologické a sociální, jejichž naplňování je uskutečňováno na principu trvale udržitelného rozvoje.
Skupina ekonomických funkcí lesů. Strategickým cílem je dlouhodobé zvyšování konkurenceschopnosti lesního hospodářství a zvýšené využívání lesnických výrobků, zboží a služeb v životě společnosti.
Co se týče skupiny ekologických funkcí lesů, tak zde je strategickým cílem uchování a zlepšení biologické rozmanitosti, integrity, zdraví a odolnosti lesních ekosystémů v místním měřítku s ohledem na možný scénář globálních a krajinných změn.
Co se týče skupiny sociálních funkcí lesů, zde je strategickým cílem přispět ke kvalitě života prostřednictvím zachování a zlepšení sociálních a kulturních rozměrů lesů a lesnictví.
Význam lesů pro rozvoj venkova zdůrazňují zásady státní lesnické politiky schválené usnesením vlády 21. listopadu 2012. Jedním z dlouhodobých cílů státní lesnické politiky je i posílit význam lesa a lesního hospodářství pro ekonomický rozvoj venkova. Hlavním příspěvkem zásad státní lesnické politiky k posílení ekonomického rozvoje venkova a konkurenceschopnosti lesnických subjektů je však vymezení nových principů uplatňování veřejné moci, které směřují k omezení právní regulace a administrativních zásahů státu vůči vlastníkům lesů na nevyhnutelné minimum. Znamená to například, že veřejná moc působí svými nástroji na vlastníky lesů pouze tehdy, pokud naplnění veřejných zájmů sledovaných státní lesnickou politikou nepostačuje přirozené úsilí těchto vlastníků o zajištění řádné péče o majetek a o jeho zvelebení. Nástroje, jimiž veřejná moc vůči vlastníkům lesů působí, musí být způsobilé naplnit požadovaný účel. Připadá-li v úvahu použití více různých nástrojů, musí být zvoleny ty, které představují nejmenší a současně přiměřený zásah do práv vlastníků lesů. K uspokojování definovaných veřejných zájmů jsou určeny především lesy ve vlastnictví státu. ***