(16.30 hodin)
(pokračuje Bárek)
Jednalo se o pět otázek.
Za prvé. Umožňuje vládní návrh zákona i nadále existenci anonymních vlastníků akciových společností? Pokud ano, tak jakým způsobem?
Za druhé. Budou mít akciové společnosti se skrytými vlastníky i po schválení vládního návrhu zákona přístup k čerpání veřejných rozpočtů, veřejných zakázek a dotací typu fotovoltaika apod.?
Za třetí. Má stát možnost zabránit akciovým společnostem s anonymními vlastníky v přístupu k čerpání veřejných rozpočtů, veřejných zakázek a dotací typu fotovoltaika apod.?
Za čtvrté. Existují v České republice osvědčené nástroje, jež lze v této souvislosti rychle a účinně použít?
Za páté. Co je primárním cílem transparentnosti? Transparentnost pro transparentnost, anebo propojení na veřejné zakázky, dotace a podpory?
A jaké byly na základě diskuse s experty na výboru odpovědi?
První odpověď. Vládní návrh zákona sice formálně ruší anonymní akcie, ale fakticky neruší anonymní vlastnictví akciových společností. Anonymní vlastníci se dál budou moci schovávat prostřednictvím papírových listinných akcií na jméno. Toto vlastnictví bude možné poměrně rychle a nekontrolovaně měnit.
Druhá odpověď. Akciové společnosti se skrytými vlastníky bohužel budou mít i po schválení návrhu zákona přístup k čerpání veřejných prostředků. Tento navrhovaný zákon to totiž nijak neřeší.
Třetí odpověď. Je zde velice rychlá možnost, jak zabránit akciovým společnostem s anonymními vlastníky v přístupu k čerpání veřejných rozpočtů, veřejných zakázek a dotací typu fotovoltaika apod., a to když Senát schválí doplnění stávajícího návrhu zákona tak, aby akciové společnosti s anonymními vlastníky neměly přístup k veřejným zakázkám a prostředkům.
Čtvrtá odpověď. V České republice existují osvědčené nástroje, které můžeme okamžitě použít. Jedná se o centrální evidenci akcií, kde jsou akcie uchovávány v dematerializované podobě a je plně známa historie vlastnictví, tak jak je tomu obvykle v jiných zemích, např. na Slovensku.
Pátá odpověď. Primárním cílem zákona je propojení transparentnosti ve vazbě na veřejné prostředky, nikoliv transparentnost pro transparentnost, jak to předpokládá vládní návrh zákona.
Zákon schválený Sněmovnou je sice malý krůček vpřed, ale z hlediska veřejných zakázek a dotací neboli veřejných prostředků neřeší bohužel vůbec nic.
K Senátem přijatým pozměňovacím návrhům lze stručně uvést, že pozměňovací návrhy plně ctí zaměření a obsah vládního návrhu zákona o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akcií společností a o změně některých zákonů. Prostřednictvím novely zákona o veřejných zakázkách a novely zákona o podporovaných zdrojích energií propojí snahu o zvýšení transparentnosti akciových společností o oblast veřejných zakázek a podpor obnovitelných zdrojů a zejména pak solárních elektráren tak, že akciová společnost ucházející se o veřejnou zakázku v České republice bude muset být v co nejtransparentnější vlastnické struktuře, tj. se zaknihovanými akciemi.
Dále vycházejí z českého právního řádu, který u některých akciových společností definuje povinnost zaknihovat své akcie, a tím umožňuje dohledatelnost vlastníků, přičemž se jedná např. o banky, pojišťovny, zajišťovny, obalové společnosti a provozovatele systému nakládání s odpady.
Též nediskriminují české akciové společnosti ve srovnání se zahraničními, zejména polskými či německými, u kterých anonymní akcie zůstávají neregulovány, a akciové společnosti s anonymními akciemi registrované v jiných zemích tak budou muset, pokud se budou chtít ucházet o české veřejné zakázky a nebudou mít zaknihované akcie, formou čestného prohlášení předem oznámit, kdo je konkrétním vlastníkem více než deseti procent akcií takovéto zahraniční akciové společnosti s anonymními vlastníky.
Vím, že probíhala debata o tom, zda např. novela zákona o veřejných zakázkách je v souladu s právem Evropské unie. My jsme samozřejmě debatovali tuto problematiku a já jsem se osobně dotazoval pana náměstka Mgr. Jana Sixty, náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky, sekce veřejného investování a legislativy, aby mi sdělil, zda ten zákon je, či není v rozporu s právem Evropské unie. A jenom bych citoval jeho odpověď, kterou mi písemně poslal: Stručně bych se rád vyjádřil k tématu anonymních akcií, které jsme probírali po telefonu. Obecně závěr zní, že stanovení přísnějších podmínek pro české akciové společnosti není a nemůže být v rozporu s evropským právem. Diskuse o tom, že by to asi šlo řešit i jinou cestou, jsou možné, ale jiné návrhy zatím nejsou k dispozici. MMR bude problematiku v návaznosti na protikorupční strategii vlády řešit v ještě širším modelu při transpozici nových zadávacích směrnic, účinnost až v roce 2015. Tolik krátce k problematice shodnosti s právem Evropské unie.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, schválením pozměňovacích návrhů dal Senát jasný signál, že senátoři chtějí znát vlastníky akciových společností, které provozují fotovoltaiku a které jsou napojeny na veřejné zakázky. Pokud i vy, poslankyně a poslanci, máte zájem na rozkrytí těchto vlastnických struktur, tak prosím podpořte verzi zákona schválenou Senátem. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: To bylo slovo senátora Ivo Bárka, který nám řekl něco k senátnímu návrhu. Teď bych požádal pana poslance Bohuslava Sobotku, který mě požádal o slovo teď do rozpravy. Takže poslanci Sobotkovi uděluji slovo. Prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych především rád projevil radost nad tím, že se změnila atmosféra, pokud jde o anonymní akciové společnosti. A změnila se atmosféra jak ve společnosti, tak se změnila atmosféra tady v Poslanecké sněmovně. Protože když jsme před třemi lety přišli s kolegy s návrhem na to, že by bylo dobře, aby v České republice konečně skončily anonymní akciové společnosti, byli jsme z této Poslanecké sněmovny vyprovozeni a nikdo nebyl ochoten se vážně naším návrhem zabývat. Čas oponou trhnul. Po třech letech se změnila situace a já si myslím, že i ten velký tlak veřejnosti a řada skandálů, která se mezitím vyvalila ven, přispěla k tomu, že i pravicové strany, které v minulosti hájily princip existence anonymních akciových společností jako něco, co souvisí s podstatou svobodného podnikání v kapitalismu, přišly s názorem, že by bylo dobře zvýšit transparentnost akciových společností. Já to vnímám proto, že je to posun správným směrem. A koneckonců to potvrzuje to, co jsme tady před několika lety říkali, že sice v dané chvíli nemáme na své straně většinu, ale že ten návrh míří správným směrem a dříve nebo později se tato tendence ve společnosti prosadí.
Prosadila se. Bohužel tedy jenom zčásti. Já vládní návrh vnímám jako určitý kompromis, na který bude potřeba v budoucnosti navázat. Ale aspoň je to něco. Poprvé tady i pravice připustila, že je potřeba regulovat anonymní akciové společnosti.
Já se nechci vracet ke všem těm kauzám, skandálům, podezřením, které v naší zemi byly spojeny s tím, jak tady některé společnosti fungovaly, jak vůbec nebylo jasné, kdo a proč je založil, komu vlastně patří a komu z nich plynou benefity. Problémy se objevily zejména tam, kde anonymní firmy figurovaly ve veřejných zakázkách. Zejména tam se problémy objevily a tam se objevily takové ty klasické případy, jako že se založí anonymní akciová firma, vyhraje v nějakém výběrovém řízení, je samozřejmě registrovaná někde na Kypru, plnění jde na Kypr, pak se vrací do České republiky a tady se většinou vybírá v hotovosti. To jsou ty klasické modely, které jsou medializovány a které velmi často šetří Policie České republiky, a já doufám, že v co nejvíce případech dojde ke konkrétním zjištěním, kdo stál tady za těmito účelovými konstrukcemi, právě v případě veřejných zakázek.
Já to neříkám jen tak. Já to říkám proto, že senátní pozměňující návrh, který bych tady rád podpořil, míří tím zpřísněním právě na veřejné zakázky. Myslím, že to je dobrý návrh a že by bylo potřeba, aby Poslanecká sněmovna hlasovala pro tento návrh ve znění Senátu. Myslím si, že je to krok správným směrem. ***