(18.10 hodin)
(pokračuje Mlsna)
Za prvé je to změna podstatných náležitostí demokratického právního řádu, za druhé to jsou otázky bezpečnosti státu a za třetí otázky státního rozpočtu a věcí znamenajících zásah do úpravy správy daní, poplatků a jiných obdobných nepeněžitých plnění. Respektuje se tímto vyloučením z otázek pro celostátní referendum jednak článek 9 odst. 2 Ústavy, podle něhož nelze podstatné náležitosti demokratického právního řádu změnit, a chrání se tak materiální jádro Ústavy. Za druhé potom otázky bezpečnostní, které navazují na již dnes účinný ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. A za třetí samozřejmě na věcném předpokladu, že pod ochranou Ústavy musí být i racionalita státní finanční politiky. Proto se v návrhu výslovně stanoví, že v referendu nelze přijmout rozhodnutí, které by zasahovalo do daní, do správy daní, do poplatků, do státního rozpočtu nebo i do jiných peněžitých plnění. Samozřejmě stejně tak třeba i do oblasti sociálního zabezpečení nebo veřejného zdravotního pojištění. Obdobná úprava této výluky je obsažena i v zákonu o místním referendu, takže v tomto není návrh zákona v ničem se odlišující.
V návrhu ústavního zákona je zaveden také preventivní přezkum ústavnosti návrhu zákona o otázce, která by byla předkládána k rozhodnutí v celostátním referendu, který by připravovala vláda a jehož otázka by měla být právě předložena občanům k rozhodnutí. Preventivním přezkumem ústavnosti ještě ve fázi, než by došlo k vyhlášení celostátního referenda, by se předešlo především možnosti následného zrušení referenda z důvodu jeho rozporu s ústavním pořádkem České republiky. Pro úplnost lze dodat, že samozřejmě prováděcí zákon k tomuto ústavnímu zákonu by Nejvyššímu správnímu soudu svěřil soudní ochranu průběhu referenda, obdobně jako je tomu ve věcech voleb a jak to již dnes upravuje soudní řád správní.
Vzhledem k tomu, že v referendu se bude rozhodovat o zásadních věcech výkonu státní moci s celostátním dopadem, navrhuje se pro platnost rozhodnutí přijatého v referendu podmínit tuto platnost účastí alespoň 50 % oprávněných voličů s tím, že pro pozitivní výsledek otázky předložené v referendu by se musela vyslovit nadpoloviční většina oprávněných osob, které se zúčastnily hlasování.
Návrh ústavního zákona a právě konstrukce preventivního přezkumu ústavnosti by měla vést také k hospodárnosti, k ušetření prostředků, které souvisejí s organizací celostátního referenda, a to zejména v případě, kdy by proběhlo celostátní referendum a následně by bylo prohlášeno ať už Nejvyšším správním soudem jako volebním soudem, nebo Ústavním soudem za nezákonné nebo protiústavní.
Vzhledem k úspornosti se také navrhuje v článku 5 odst. 4 tohoto zákona, aby o téže věci, o níž již v referendu bylo přijato platné rozhodnutí, ať už pozitivní, nebo negativní, bylo možné v referendu hlasovat nejdříve po uplynutí dvou let ode dne, kdy bylo oznámeno rozhodnutí, které bylo v téže věci v referendu přijato.
Ustanovení článku 10a Ústavy, které stanoví, že o přenosu pravomocí na mezinárodní organizace nebo instituce rozhoduje ústavodárce ústavním zákonem anebo souhlasem přijatým v referendu, je tento zákon lex specialis, to znamená, nijak se nedotýká nadále možnosti rozhodovat o přenosu pravomocí buď na základě speciálního ústavního zákona, jako se tomu stalo v případě ústavního zákona 515/2002 Sb. v souvislosti s přistoupením České republiky do Evropské unie.
Jenom pro srovnání těch kritérií, kde je stanovena zejména hranice 250 tis. občanů, kteří podpoří podání návrhu na vyhlášení celostátního referenda, tak uvedu jenom pár čísel pro komparaci. To číslo není v komparativním pohledu příliš vysoké. V Maďarsku se vyžaduje podpora nejméně 200 tis. voličů, na Slovensku 350 tis. voličů nebo alternativně souhlasu Národní rady Slovenské republiky. V Litvě je to 300 tis. voličů a podobně. To znamená, i vzhledem k počtu obyvatel, které tyto státy mají, je úprava spíše v té nižší hranici.
Pokud jde o samotnou konstrukci výsledku referenda, výsledek referenda je návrhem zákona předpokládán jako závazný, to znamená, nejedná se o pojetí konzultativního typu referenda a právě vzhledem k tomu, že se jedná o závazné referendum a rozhodnutí, které by bylo v referendu přijato, by bylo závazné pro všechny orgány státní moci a taktéž by jim byla uložena povinnost realizovat toto rozhodnutí v rámci své působnosti, je tato závaznost výsledku rozhodnutí v referendu vyvážena právě oním preventivním přezkumem ústavnosti ještě ve fázi, než k samotnému hlasování v referendu dojde, aby následně nedocházelo samozřejmě k ústavní kolizi, kdyby byl přijat voliči v referendu výsledek ať už pozitivní, nebo negativní a následně bylo toto referendum prohlášeno za protiústavní nebo protizákonné, a tudíž by bylo negováno.
Samozřejmě ta snazší formulace, případná úvaha nad snazší formulací vyhlášení referenda, možná je, ale pak by bylo nutné také uvažovat samozřejmě o pojetí referenda jako konzultativního referenda, a to i vzhledem samozřejmě k možným soudním problémům. Pokud jde o komparaci, je potřeba si uvědomit, že Česká republika samozřejmě je státem, který je postaven primárně na zastupitelské demokracii, a proto i pojetí tohoto návrhu zákona se snaží nastavit a vymezit poměrně vyvážené mantinely mezi prvky přímé demokracie v ústavním pořádku České republiky a mezi zastupitelskou demokracií. Neboť existují v Evropě různé modely, a dokonce i státy, které referendum výslovně na celostátní úrovni zakazují. Tak se stanoví třeba základní zákon Spolkové republiky Německo.
Pokud jde o otázku poměrně komplikovaného preventivního přezkumu, je potřeba si uvědomit, že všechny předchozí ústavní návrhy zákonů o celostátním referendu v sobě obsahovaly velké množství výluk, záležitostí, ve kterých se referendum nemůže konat. Tento návrh zákona obsahuje pouze tři výluky, a tudíž je na úvaze potom v rámci preventivního přezkumu Ústavního soudu, zdali o takové otázce předložené do referenda konat referendum lze, nebo nikoliv.
Požádal bych o propuštění do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu ministrovi a prosím pana zpravodaje, kterým byl určen pan poslanec Marek Benda.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že pan ministr uvedl zákon tak rozsáhle a tak objasnil principy, které vláda v něm přináší do této Sněmovny jako jistý kompromis mezi řekněme dosavadní praxí povinnosti vyvolávat referendum jenom přijetím ústavního zákona a požadavky opozice dlouhodobě tady vznášenými vyvolávat referendum automaticky, vždy na základě iniciativy občanů, že je zbytečné, abych tento přednes pana ministra doplňoval.
Doporučuji, abychom zákon propustili do ústavněprávního výboru a vedli případnou diskusi nad tímto zákonem ve výboru. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem mám zde předsedu poslaneckého klubu sociální demokracie pana poslance Tejce. Připraví se pan kolega Paroubek.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, podle mého názoru tento návrh není ničím jiným než důkazem pokrytectví vlády, kterou dnes naše země má. Protože není snahou zavést obecné referendum, ale je snahou namluvit občanům, že se o něco takového alespoň pokouší.
Já bych považoval za správné od pravice a od vlády, kdyby jasně řekl: My nechceme dát občanům tuto možnost, nepřejeme si to, protože si myslíme, že zastupitelská demokracie je lepší než možnost zasáhnout do ní zákonem o obecném referendu. Namísto toho se nám vláda snaží namluvit, že snad tady předkládá návrh, který má zakotvit toto obecné referendum, které podle mého názoru v té podobě, jak je navrhováno, prostě nemůže fungovat a je to spíše návrh zákona na zmaření konání obecného referenda než na jeho zakotvení do Ústavy a do našeho ústavního pořádku.
Česká republika je jednou z mála zemí v Evropě, která nemá institut obecného celostátního referenda. I proto sociální demokraté jako jeden ze tří prvních návrhů zákonů, které jsme předložili ještě před složením slibu v této Poslanecké sněmovně v tomto volebním období, předložili náš návrh na zakotvení obecného referenda a prosím všechny, kteří se budou chtít s ním seznámit, aby se na webových stránkách seznámili. Nebudu odvádět pozornost od tohoto tématu tím, že budu říkat, jak si ho představujeme my. O tom můžeme vést debatu ve druhém čtení. ***