(18.00 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: To byla faktická poznámka kolegy Pajera. Další faktická poznámka - kolega Václav Kubata. Prosím.
Poslanec Václav Kubata: Dámy a pánové, pouze krátce. Troufám se zeptat: Je mezi vámi někdo, kdo by chtěl navrhnout, že máme zrušit povinné nošení helem na motorkách? Asi ne. A určitě je mnoho motorkářů, harleyistů, to je jedno, kteří by rádi tu helmu odložili a vyrazili by. A bylo by to ještě horší. Není tohle trošku podobné? Děkuji. (Potlesk některých přítomných.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Žádnou další faktickou poznámku nevidím, což konstatuji s úlevou. Stále jsme ještě v rozpravě. Hlásí se někdo do rozpravy? Protože nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Ptám se pana navrhovatele a pana zpravodaje, jestli si přejí závěrečná slova. Prosím.
Poslanec Rudolf Chlad: Já mockrát děkuji, vážený pane místopředsedo a všichni diskutující, včetně prostřednictvím vaším pana dr. Šťastného, se kterým jsem to probíral. A my jsme se na věcech shodli. To musím říct, že na jednu stranu jsme se shodli na tom, že je to potřeba, ale názor můžeme mít každý jiný.
Já jsem chtěl prosím vás pěkně říct s dovolením jednu věc zásadní. K úrazům jezdím. Opravdu, nechtěl jsem začínat nějakou citovkou. Nechtěl jsem začínat tím, že jsem přijížděl k úrazům, kdy ty děti umíraly a lidi umírali - a neměli helmu. To jsou věci, které já vnímám citově jako záchranář. Nechtěl jsem tím začínat, abych neovlivňoval tuhle debatu, která je velice vážná, protože těch lidí přibývá. Takže berte to opravdu, že nikomu nechceme nařizovat.
A druhá věc, která je velice důležitá. To dítě je bezbranné. To dítě je bezbranné vůči projíždějícím lyžařům, kteří váží osmdesát devadesát kilo a jedou tou rychlostí, které se před deseti lety nedalo docílit.
Takže já bych poprosil, a jsem hrozně rád, že nepřišel návrh na zamítnutí, abychom to opravdu probrali, prodiskutovali. A aby tento návrh zákona měl hlavně preventivní, preventivní dopad. Já nechci žádné policajty, nechci žádné pokuty. Ale ta prevence, jak tady zaznělo, je velice důležitá. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Prosím o závěrečné slovo pana zpravodaje.
Poslanec Jiří Šlégr: Děkuji za slovo. Mě především překvapila ta široká diskuse. Většinou když se něco takového tady rozpoutá, tak je to o tom, o kolik miliard stát novým zákonem přijde. Dneska se tady bavíme o prevenci, kde bychom si měli spíše myslet, že ty peníze tomu státu přijdou, ušetří se. A jde tady především o naše bezpečí a zdraví našich dětí.
Nicméně je dobře, že jsem nezaznamenal žádný návrh na zamítnutí. Takže z toho vyplývá, že jediný návrh, který tady zazněl, byl můj, a to postoupit to výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu k projednání.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Takže jsme ukončili závěrečná slova. A protože ani já jsem nezaznamenal žádný návrh na zamítnutí, budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Má někdo jiný návrh? Pan kolega Krákora prosím.
Poslanec Jaroslav Krákora: Protože se to týká bezpečnosti našich dětí, tak to nebude ústavněprávní výbor, ale určitě zdravotní. Takže navrhuji zařazení do zdravotního výboru. (Šum v sále.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Ještě někdo? Žádný další návrh neregistruji, takže budeme hlasovat oba návrhy postupně. Ještě přivolám kolegy z předsálí.
Jako první budeme hlasovat návrh přikázání předloženého návrhu k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 113, přihlášeno 152, pro 115, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přijat.
Druhé hlasování bude o návrhu na přikázání předloženého návrhu výboru pro zdravotnictví.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti?
Hlasování pořadové číslo 114, přihlášeno 152, pro 78, proti 26. I tento návrh byl přijat.
Takže nezbývá, než konstatovat, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a výboru pro zdravotnictví. Tím končím prvé čtení tohoto návrhu. A současně mi dovolte předat řízení schůze panu místopředsedovi Hamáčkovi.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Hezký večer. Budeme pokračovat bodem
38.
Vládní návrh ústavního zákona o celostátním referendu a o změně
ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění
pozdějších ústavních zákonů (ústavní zákon o celostátním referendu)
/sněmovní tisk 661/ - prvé čtení
Z pověření vlády se slova ujme pan ministr Petr Mlsna. Pane ministře, prosím máte slovo.
Ministr bez portfeje ČR Petr Mlsna: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, smyslem předloženého návrhu ústavního zákona o celostátním referendu je do ústavního pořádku České republiky zavést institut celostátního referenda jako prvek přímé demokracie a vytvořit tak de facto podmínky pro naplnění a pro realizaci článku 2 odst. 2 Ústavy, podle něhož ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Návrh ústavního zákona stanoví pouze základní podmínky pro konání celostátního referenda na ústavní úrovni a podrobnější podmínky pro konání v konkrétní věci stanoví až prováděcí zákon, jehož přijetí je předpokládáno v čl. 7 předloženého návrhu ústavního zákona. Tento prováděcí zákon k ústavnímu zákonu o celostátním referendu bude mít podle tohoto zákona povinnost připravit do tří měsíců od nabytí platnosti tohoto ústavního zákona Ministerstvo vnitra.
Konstrukce předkládané právní úpravy celostátního referenda je velmi jednoduchá, takže bych si dovolil uvést pár základních tezí.
Za prvé, aktivní legitimaci k vyvolání celostátního referenda bude mít občan České republiky starší osmnácti let, podpoří-li jeho návrh nejméně 250 tisíc občanů. A za druhé, aktivní legitimaci bude mít i vláda bez podpory ve formě petice na základě vlastního rozhodnutí.
Vláda má povinnost podle předloženého návrhu zákona vypracovat zákon o otázce předložené k celostátnímu referendu a předložit ho Poslanecké sněmovně k dalšímu projednávání. Kombinace obecně formulovaného pozitivního vymezení věci, o níž se může referendum konat, tj. o věcech zásadního významu, a výčet otázek, o kterých se referendum konat nemůže, viz článek 1 odst. 1 a 2 návrhu zákona, konkrétně znamenají, že v celostátním referendu mohou občané České republiky rozhodovat o zásadních věcech výkonu státní moci, ale nemohou rozhodovat pouze o třech kategoriích věcí, které jsou z celostátního referenda vyloučeny. ***