(17.40 hodin)
(pokračuje Ploc)
A znovu opakuji, myslím si, že to není jenom do 15 let. Já bych byl tvrdší v tom zákoně - jak už tady kolega, předkladatel, říkal, že by tam byl ústupek, že by se to snížilo až do těch 15 let. Já tam nevidím rozdíl, jestli je někomu 15 nebo 18. Prostě úrazy hlavy a různé jiné úrazy - je potřeba s tím trošku popostoupit někam dál a zabránit tomu, aby návštěvníci našich krásných českých hor byli trošku v bezpečnějších situacích, aby neodjížděli do nemocnice, místo aby se šťastně vrátili domů. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Šťastný. Prosím, pane kolego.
Poslanec Boris Šťastný: Děkuji. Já jsem to nechtěl extendovat, ale vždycky, když potom na moji repliku někdo vystoupí a kritizuje mě, nezbývá mi, než udělat takové malé expozé do pravicovosti a levicovosti názorů.
Je svobodným rozhodnutím člověka, pokud je způsobilý k právním úkonům, zletilý, zda se rozhodne, jestli bude lyžovat, nebo nebude lyžovat. K tomu doufám tady žádný zákon nebudeme přijímat. Stejně tak jako je jeho svobodným rozhodnutím, jestli se rozhodne hrát třeba squash nebo tenis nebo běhat. Každý sport s sebou nese rizika. A je zodpovědností každého člověka, který se rozhodne takový sport provozovat, aby si rizika uvědomil a podle toho se zařídil.
Jestli chce tato Sněmovna u každého sportu nařizovat ochranné pomůcky, dámy a pánové, tak to už zavání naprostou šíleností levicového typu. Jinak řečeno, můžeme se zítra rozhodnout, že budeme regulovat život občanů této země levicovým způsobem tím, že v rámci hry zvané squash nařídíme povinné ochranné brýle. Já třeba hraju squash a vím, že když si nevezmu brýle, můžu dostati míčkem obrovskou rychlostí do oka. A znám spoustu případů, kdy ti lidé o oko přišli. Stejně tak hrozí obrovské riziko na tenisu, že vás někdo nastřelí na síti, způsobí vám nějaký úraz. Čili tato věc přeci je zcela logická. Naopak ten levicový přístup je regulovat člověka, co vlastně při tom sportu ještě musí používat, a nařídit mu to. A já si uvědomuju, že v tomhle případě to nařizujeme dětem.
Já bych se nerad dočkal toho, abychom v této sněmovně rozhodovali, že například při sexuálním aktu musíme dodržovat určitou polohu, či dokonce nějakou hodnotu krevního tepu, aby nedošlo k nějakým zdravotním újmám (upozornění na čas), které by následně mohly zvýšit výdaje na zdravotní systém. Děkuji za pochopení této věci.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Mám tady ještě sérii faktických poznámek. První - pan kolega Václav Kubata. Prosím.
Poslanec Václav Kubata: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já se nebudu pouštět do toho, co je levicové, co je pravicové, jenom jako člověk, který na hory jezdí poměrně dlouho, odmalička, neb jsem měl to štěstí, že rodiče pořídili chalupu v Orlických horách, v Říčkách, to znamená v horském centru.
Tak jenom fakt, že naše hory prošly poměrně velkou modernizací. Zvyšuje se kapacita vleků, absolutní počet vleků, pro daleko víc rodin je lyžování dostupné, daleko víc lidí se tím baví. Kdo opravdu jezdí na hory, ví, že se velmi dramaticky zvyšuje takzvaný traffic na těch horách. Jinými slovy, na našich poměrně úzkých sjezdovkách je obrovská koncentrace lyžařů všeho věku. A snowboard přinesl úplně nový prvek do našeho lyžařského světa. A je tady ještě jedna nezanedbatelná věc. A tou je, že se velmi, velmi zásadně zvyšuje agresivita lyžařů. A tohle všechno dohromady vytváří opravdu velmi nebezpečné situace, primárně pro děti. Ale ty děti, pakliže nebudou chráněny, prostě budou mít nejvíce úrazů.
Samozřejmě je svobodné rozhodnutí každého, jestli jde hrát squash a vezme si brýle, nebo ne. Ale je to v uzavřeném prostoru, zatímco na horách se ten traffic zvyšuje. A možná v tuto chvíli tato ne zcela dokonalá předloha ale má ten smysl, abychom alespoň děti uměli chránit. Upřímně řečeno, když my nepoužíváme helmy, a to je jedno, jestli na lyžích, nebo na kolech, je to naše hloupost, ale dopad je fatální nejenom pro naše rodiny, ale samozřejmě i pro stát, protože náklady jsou obrovské. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Roztočil. Prosím, pane kolego.
Poslanec Aleš Roztočil: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, rád bych se také připojil a reagoval prostřednictvím pana předsedajícího na poznámku svého přítele dr. Šťastného. Víte, kdybychom takhle rozlišovali pravicovou a levicovou liberální a sociální politiku k těm lidem, kteří lyžují - a my jsme národ lyžařů, my jsme národ kolařů, to si v Evropě musíme uvědomit, že jsme velice v tomto smyslu sportovní národ -, tak bychom se dopracovali do situace, kdy bychom nikomu nedoporučovali vůbec nic a záchranné služby by jenom jezdily sem a tam a ošetřovaly tyto náklady.
Čili je opravdu takovým prohřeškem, pane kolego Šťastný prostřednictvím pana předsedajícího, když nakážeme nošení přileb? Jste lékař a samozřejmě víte, jakou cenu má mozkové trauma. Nejenom že je člověk mrtvý, zmrzačený, totálně zblblý, invalidní v naší společnosti. A ta helma, když si vezmete statistiku, zachrání mnoho úrazů. Málokdo, nebo minimum z naší populace si toto uvědomuje. A kdybychom chtěli extrapolovat, i já pravicový v uvozovkách politik, tady tuto liberální politiku, no tak potom prosím vás řekněme, že kdo kouří, že má riziko, dostane karcinom plic, dostane rakovinu střev, dostane infarkt. A proč by si to tedy neměl také platit? To je prostě úplně to stejné.
Myslím si, že nikoho nezabije a nebude to hřích vůči liberální politice, když nakážeme lidem, aby nosili přilby. Nakazujeme v tomto parlamentě věci daleko absurdnější než helmy. Proto ze všech sil budu podporovat zákon předložený poslancem Chladem, abychom všichni nosili helmy. A jestli chcete (upozornění na čas), tak vám můžu ukázat v mobilu fotku na lyžích v helmě. Děkuji. (Potlesk některých poslanců napříč politickým spektrem.)
Místopředseda PSP Jiří Oliva: Děkuji. Další faktická poznámka - pan kolega Staněk. Prosím.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové.
Mrzí mě, že budu označen za levičáka, byť jsem si to doteď nemyslel. Ještě jsem stále seděl v lavicích napravo. Nicméně já tento návrh zákona podpořím. Minimálně proto, abychom se o tom začali bavit. Myslím si, že celospolečenská debata o tomto tématu není od věci.
Je úplně odlišné, jestli hraju tenis, nebo jestli hraju squash na kurtech, kde jsme dva. A je přece úplně odlišné, jestli jezdím na vlecích, na lanovkách, na sjezdovkách, které jsou přístupné veřejnosti. Stejně tak jako je odlišné, jestli jedu na kole po schválených silnicích, komunikacích a podobně. Já si prostě myslím, že to má smysl. Má smysl regulovat to, když většina lyžařů - nebo ne většina lyžařů, ale část lyžařů stále ještě není ochotna si připustit možnost úrazu, zejména u dětí, zejména u těch osob, které jsou třeba nějakým způsobem ne úplně zdatné v tom sportu.
Já si prostě myslím, že je správně reagovat na to, že tady máme nějaký prostor, který v tuto chvíli není nijak chráněn. A ten prostor je velmi omezen a jmenuje se hlava. Ten prostor hlava je, myslím si, nejcennější částí, kterou máme všichni. A já doufám, že stojí za to ji chránit. A rozhodně i prevence, která s tím bude spojena, je velmi podstatná. Já se tedy přimlouvám za to, abychom stejně, jako regulujeme autosedačky, cyklopřilby, regulovali - a teď si říkám, jestli jsem opravdu ten pravičák, když tedy chci něco regulovat - regulovali i to, že budou mít naši lyžaři, naše lyžařky, naše děti přilby, protože to je podle mě to, co na těch sjezdovkách stále ještě řada lidí nepochopila - že opravdu může k tomu úrazu dojít.
Takže já za sebe podporuji minimálně proto, abychom se o tom začali bavit. Jestli nakonec ve finále ten návrh zákona projde, nebo neprojde celým legislativním procesem (upozornění na čas), samozřejmě od toho jsou výbory, aby se o tom diskutovalo. Děkuji. ***