(14.30 hodin)
(pokračuje Vrecionová)
Na tom, že stávající výše odvodů má významné celospolečenské negativní dopady, existuje široká shoda. V současné době také Ministerstvo životního prostředí pracuje na komplexní novele tohoto zákona, nicméně bohužel legislativní proces probíhá tak pomalu, že jsme se, skupina senátorů, rozhodli řešit alespoň ty nejpalčivější problémy.
Velice stručně bych vám chtěla říci, kterých dvou okruhů se to dotýká. Navrhujeme zahrnout výstavbu infrastruktury a staveb s nimi souvisejících mezi případy, pro které nejsou předepisovány odvody. Druhá skupina problémů se týká průmyslových zón, kdy nepočítáme s úplným upuštěním od odvodů, nicméně snižujeme výši odvodů, a to podle okolností, maximálně však na úroveň před účinností zákona č. 402/2010 Sb.. V případě průmyslových zón, které byly vybudovány s podporou veřejných prostředků s cílem vytvoření nových pracovních příležitostí, je cílem změny zákona o ochraně ZPF také ochrana investic státu, které by jinak zůstaly zmařeny.
Poté bych chtěla vynechat některé podrobnosti, nicméně bych se na závěr ještě ráda zmínila o tom, že jsme přesvědčeni, že jde o prorůstové opatření, a připomněla bych ještě legislativní proces, kdy v Senátu prošel tento návrh v prvním i ve druhém čtení, byl projednán na třech výborech a při druhém čtení na plénu pro něj hlasovalo 53 senátorů ze 62.
Proto si vás dovoluji požádat o propuštění na projednání do výborů. Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní senátorce Veronice Vrecionové. Prosím o slovo zpravodaje pro prvé čtení. Je jím určen pan poslanec Jiří Papež. Prosím.
Poslanec Jiří Papež: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, paní senátorka jako zástupkyně předkladatelů, řekl bych, popsala předkládaný návrh zákona velmi podrobně, srozumitelně a jasně, takže mně nezbývá než konstatovat, že jste byli seznámeni s obsahem sněmovního tisku 914/0.
Možná bych ve své zpravodajské zprávě ještě připomněl a odkázal na stanovisko vlády, které jsme k předloženému materiálu obdrželi jako sněmovní tisk 914/1. Vláda vyjádřila v podstatě neutrální stanovisko k návrhu zákona s tím - na jedné straně souhlasí s názorem, že danou problematiku je vhodné nějakým způsobem nově upravit, zároveň nás ve svém stanovisku vláda informuje o tom, že připravuje na Ministerstvu životního prostředí vlastní vládní návrh zákona, kterým se daná problematika také upravuje.
Nicméně jako zpravodaji mi nezbývá nic jiného, než doporučit Poslanecké sněmovně, aby návrh zákona byl propuštěn do druhého čtení, byl také přikázán zemědělskému výboru, abychom měli dostatek času se předloženým návrhem zákona zabývat.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Jiřímu Papežovi. Otevírám obecnou rozpravu v prvém čtení. Mám do ní dvě přihlášky. Nejprve dostane slovo pan poslanec Bořivoj Šarapatka. Po něm je přihlášen pan poslanec Josef Šenfeld. Prosím pana poslance Šarapatku.
Poslanec Bořivoj Šarapatka: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem si prostudoval spolu s kolegy z TOP 09 senátní návrh zákona a musím konstatovat, že v každém případě to není komplexní návrh, protože ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který připravuje Ministerstvo životního prostředí, vytrhává pouze oblast poplatků, ale zapomíná se tam na celou řadu dalších věcí, jako je třeba kontaminace půdy, eroze plus další kvalitativní ukazatele, které si můžeme prostudovat ve vládním návrhu.
Touto problematikou se nezabývá pouze Sněmovna, ale tyto věci se diskutují i v odborné veřejnosti. Rád bych tady poukázal na dva materiály. Jeden je dopis předsednictva Pedologické společnosti, který podepsalo deset předních pedologů z České republiky, kde píšeme ministrům následující text:
Vážení páni ministři, jako členové předsednictva České pedologické společnosti se na vás obracíme za všechny naše členy se žádostí o dokončení prací na novele zákona o ochraně zemědělského půdního fond ve smyslu již nastavené ochrany půdy při eliminaci výjimek, na niž netrpělivě čeká nejen odborná, ale i občanská veřejnost. Tato novela vychází z moderního evropského přístupu a je v ní řada nových prvků připravovaných odborníky již řadu let. Přijetí této novely zákona je velmi důležité, neboť stav našich půd není uspokojivý. Ostatně se to týká všech rozvinutých zemí, kdy Evropská komise na začátku tohoto roku konstatovala, že v posledních deseti letech došlo k dalšímu zhoršení kvality půd, a to především následkem pokračující eroze - a teď jsou zde vyjmenovány všechny degradační faktory.
Pokud se nepodaří změnit přístup k využívání původy, a to nejen v celé Evropské unii, ale i v rámci České republiky, budou se tyto negativní trendy dále prohlubovat. To může mít dalekosáhlé důsledky jak pro životní prostředí, tak pro zemědělství a potravinovou bezpečnost státu. Problémovou oblastí připravované novely zákona jsou podle našich informací odvody ze záboru zemědělského půdního fondu, které jsou významným ekonomickým nástrojem ochrany půdy. Obdobné problémy řeší i jiné evropské země a přijaly nebo přijímají zákonná opatření s cílem chránit tento nenahraditelný přírodní zdroj. Je si toho vědoma i Evropská komise a chystá pokyny pro předcházení záborům půdy.
Věříme, vážení páni ministře, že se podaří najít takové řešení, aby půda byla jak kvantitativně, tak kvalitativně chráněna a nemuseli jsme konstatovat, že každý den ztrácíme v naší republice 10 až 15 ha půdy nebo že se procento půdy poškozené některým typem degradace stále zvyšuje. Podepsáno deset pedologů. (V sále je hluk.)
A mám tady ještě stanovisko České akademie zemědělských věd, která k tomu podala prohlášení, z něhož vyjmu pouze pár pasáží. Píší zde, že pro zabezpečení výživy obyvatel země do roku 2030 je nutné zvýšit výměru orné půdy ze současných 40 % rozlohy souše na 50 % rozlohy. Současné trendy tomu však neodpovídají, zejména ve vyspělém světě půdy neustále ubývá. V rámci Evropské unie je současné době již 10 % půd kryto nepropustným povrchem. Hlavní příčinou jsou zábory zemědělských půd, jejichž objem se snaží řada států snížit tvrdými postihy. Potom jsou tady vyjmenovány další degradační faktory. Dále je tady upozorněno na to, že od roku 2011 poprvé, kdy došlo k přijetí příslušného zákona, poklesla plocha vyjímaných pozemků na 4 tis. ha oproti 5 tis. ha v předcházejícím stavu. Ve zbytku dopisu, který je u mě k dispozici, nebudu ho celý číst, apeluji na ochranu zemědělské půdy a na přijetí komplexního návrhu zákona.
Opravdu situace se zemědělskou půdou v Evropské unii a ve všech vyspělých zemích je docela žalostná. Zákon sledují nejen naši odborníci, ale dostávám i dopisy ze zahraničí, třeba od ředitelky Výskumného ústavu pôdoznalectva a ochrany pôdy z Bratislavy nebo od kolegů z Rakouska. Jeden kolega profesor z Rakouska nás jako Poslaneckou sněmovnu dokonce zve do Rakouska, abychom se přišli podívat na jejich nejkvalitnější černozemě, které jsou zastavěny letištěm Schwechat a nebo úpravnou pohonných hmot ve Schwechatu.
My jsme se tímto materiálem na klubu TOP 09 a Starostů dost intenzivně zabývali a závěr jednání je takový, že podávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu již v prvém čtení. ***