(12.40 hodin)
(pokračuje Benda)
Já pokládám za strašně nešťastné to, co se tady dnes odehrává, že na každou společenskou situaci, která se někomu nelíbí a která se stane tématem novinových článků, se reaguje změnou zákona. A za dvojnásob nešťastné pokládám, když se na takové situace reaguje změnou Ústavy. Mně to připadá opravdu nenormální. Ať se na mě pan navrhovatel nezlobí, ale kvůli tomu, že se objevilo deset novinových článků, co je dobře, nebo špatně, tak reagovat změnou Ústavy, kterou jsme přesně v této části před rokem v této Sněmovně diskutovali a došli k názoru, že abolice mají být vyňaty a mají být převedeny z výlučné pravomoci prezidenta do kontrasignované pravomoci - já jsem nikdy příznivcem tohoto nebyl, ale respektoval jsem tenhle konsensus, který vznikl v této Sněmovně -, tak abychom rok nato přicházeli jenom proto, že se objeví pár článků v novinách nebo časopisech, s tím, že musí být všechny ostatní milosti převedeny také pod zodpovědnost premiéra, resp. vlády, mně prostě připadá, že tímto způsobem s Ústavou opravdu nemáme zacházet. Ústava není trhací kalendář. To je něco, co má být stabilní, má logiku, že je stabilní a nemění se každý týden podle toho, jak se zrovna kdo vyspí a co mu přijde jako to důležité a zajímavé, co se má v tu chvíli řešit.
Kromě toho, že k tomu mám tento obecný postoj, že se nemá v tomto směru na Ústavu sahat, tak upozorňuji, že ten návrh nemá žádné racionální jádro. Milosti prezidenta republiky nepatří do právního systému země. To je ústavní výsada vycházející z nějakých starých zásad, pravomocí, které měl panovník, které fakticky mění a ruší to, co se předtím na té právní úrovni odehrálo. Nejsou zpochybněním soudů, které předtím proběhly. Nejsou přezkumem soudních rozhodnutí, která předtím proběhla. Ta všechna proběhla, platí, jsou hotová. Tohle je zvláštní forma, která říká: Ano, panovník, a protože už panovníky nemáme, tak prezident republiky má někdy možnost zvláštního milosrdenství. Přesně tohoto milosrdenství, které umožňuje, aby někomu ze závažných zdravotních, sociálních, možná i jiných důvodů byl jeho trest odpuštěn, resp. mu byl vymazán.
Proč z toho chceme dělat právní otázku, která, a to přece žádný jiný význam to nemá, nebo politickou otázku? Co má za význam, když to bude podepisovat premiér? Jediný význam, že tady zase na základě novinových článků nějaké skupiny polohysterických poslanců nebo poslankyň budou interpelovat premiéra a vykřikovat: Jak to, že jste to podepsal, pane premiére? Vy za to musíte vzít zodpovědnost! To je opravdu smyslem, to je jediným smyslem tohoto návrhu. To je jediným smyslem tohoto návrhu - vytvořit o každé milosti, která bude do budoucna provedena, politickou debatu v Parlamentu, jestli měla, nebo neměla být učiněna. A to já říkám, že prostě milost v tomto směru není právní institut. Není. Je institut zvláštního milosrdenství, který má být svěřen té jedné osobě. Nebo ho zrušme. To je také legitimní říct: nic takového být nemá. Ale udělat z toho politický problém, o kterém se budeme hádat na půdě této Sněmovny a za který budeme interpelovat vládu a vést tady dalekosáhlé debaty o tom, jestli ten člověk, kterému byla milost udělena, měl rakovinu, nebo neměl rakovinu, jestli umře za dva roky, nebo za čtyři roky, mně prostě připadá neetické, nenormální. Vůbec bych to neotvíral.
Proto doporučuji, aby tento návrh zákona byl zamítnut.
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, to byl pan poslanec Benda. Slovo má nyní opět pan navrhovatel místopředseda Zaorálek. Prosím.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji za každý příspěvek, ale dovolte, abych tady řekl Sněmovně nyní něco, co pokládám za naprosto zásadní a v čem absolutně nesouhlasím s vyjádřením pana poslance Marka Bendy. Já budu přesně citovat, co tady pan poslanec Marek Benda řekl. On řekl větu: Milosti nepatří do právního systému této země. Opakuji to ještě jednou, přátelé, abyste si to vychutnali: Milosti prezidenta nepatří do právního systému této země! Pan poslanec Benda nám tvrdí, že je to jakési reziduum panovnických výsad, které v naší demokratické Ústavě zůstalo.
Já bych se rád zeptal tvůrců Ústavy, kteří ji psali, jestli někdo z nich to myslel tak, že v Ústavě demokratického státu bude pasáž, chápete, která nepatří do právního systému země a ve které my si vzpomeneme na právo, které mívali kdysi králové, a ti ho uprostřed demokratického státu budou prostě si moci klidně uplatňovat! Chápete? To je naprosto absurdní? Tvrzení pana poslance Bendy je naprosto absurdní! Není možné, aby v demokratickém státě, kde jsou občané, kteří jsou si všichni rovni před zákonem, byl někdo jako panovník středověkého typu, který může, u něhož se všechno právo vypustí, který může udělat cokoliv. Který když si umane, tak řekne: Odpouštím! A na druhý den řekne: Co jsem odpustil, ruším! Ty propuštěné zase popravím! Chápete? To je naprostý nesmysl!
Otázka je, buď jsme demokratický stát a zákony musí dodržovat všichni a není nikdo mimo zákon, a pan poslanec Benda tady tvrdí něco, s čím já budu vždycky nesouhlasit. Dovolte, abych vás odkázal na votum separatum předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, které napsal v souvislosti s ústavní stížností na amnestii. To votum, a je to předseda Ústavního soudu, říká, že žádná osoba v této zemi není nadřazena přezkumu a její rozhodnutí musí být vždy přezkoumáno! Proto se předseda Ústavního soudu přimlouval v tom votu separatu za to, aby ústavní stížnost na prezidenta byla prozkoumána. Protože nikdo není nad zákony! Nikdo nemůže být nad Ústavou! Když máme prostě i prezidenta, toho nejvýše postaveného, i on musí respektovat Listinu základních práv a svobod! Jeho činy nemohou být zvůlí! Není možné, abychom řekli, že v této zemi jsme si všichni rovni, ale kromě toho tady máme jednoho člověka, který může udělat cokoli, protože jeho činy se vymykají právnímu systému této země.
Já prostě, jakkoliv jsem nestudoval žádná práva ani v Praze ani v Plzni, nikde, tak prostě tvrdím, že tohle je pro mě nepřijatelné jako pro právního amatéra. Buď jsme demokratický stát a v této zemi platí zákony pro všechny, anebo jsme tedy monarchie, anebo si tedy vyberme, co vlastně jsme! Já prostě s touto větou pana poslance Bendy, že milosti nepatří do právního systému země, zásadně nesouhlasím. A je to podle mě nesmysl. (Potlesk z řad ČSSD.)
A já tedy bohužel nesouhlasím ani s tím dalším. Když tady pan poslanec Benda řekl, že já reaguji jenom na nějakých deset novinových článků nebo že my reagujeme na nějakých deset novinových článků. Naopak, vývoj přece ukázal, že problém je daleko hlubší a zásadnější. V době, kdy jsme na tomhle pracovali, tak jsme ani nevěděli, že přijde amnestie. To je přece dneska daleko víc než nějakých deset novinových článků. Ta má s tím problém v tom, že se právě ukázala otázka, že ani prezident republiky nemůže být nad zákony. Amnestie ukázala stejný problém, jako byl problém u abolice.
A mimochodem, vy jste řekl, že v úpravě v roce 2012 při přímé volbě prezidenta jsme provedli tu změnu -
Místopředseda PSP Jan Hamáček: Prosil bych, pane kolego, abyste svá slova k panu poslanci Bendovi adresoval mým prostřednictvím. Děkuji. ***